Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy: Porovnání verzí

Verze z 11. 1. 2017, 13:56

Práce se zaměřuje na problematiku vzniku a rozvoje informační společnosti a jaký to má dopad na oblast knihovnických služeb. Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba změnit paradigma informační vědy, kterým není fixovaná informace ani informační proces, ale síť jako momentální konfigurace informačního dotazu.

Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou digitální propast, dilema svobody a otázka soukromí.

Informační společnost

Proces vzniku informační společnosti by měla provázet tranformace systému vzdělávání (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?

Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.

Informační společnost je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.

Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev, který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je potřeba nějak reflektovat význam informačních procesů ve společnosti a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.

Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:

technologickém pohledu,
ekonomickém pohledu,
profesním pohledu,
prostorovém pohledu,
kulturním pohledu.

Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:

dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)
pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)
bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)

Dostupnost

Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.

Informační věda a digitální propast

Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.

zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu
předvídá budoucí vývoj
identifikuje modely dobrých řešení

Kultura open source

determinuje technologický vývoj
dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)

Knihovna jako open source

knihovny jako síť
modernizace stávajících služeb knihoven

Pojem surveillance

dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali

Technologický pohled

nejrozšířenější a nejstarší
vznik informační společnosti souvisí s prudkým rozvojem technologií
klíčovým prvkem je vznik a rozvoj internetu
zástupcem je např. Manuel Castells

ALE

Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?

Ekonomický pohled

zakladatelem je Fritz Machlup
jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)
hlavní argument tohoto přístupu - znalosti jsou základem moderní ekonomiky a právě znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti

ALE

Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)

Profesní pohled

vznik informační společnosti je spojován se změnami na trhu práce v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky
3 kategorie profesí:

vytvářející informace
posunující informace
obsluhující informační stroje

ALE

Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.

Prostorový pohled

informační společnost jako prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností
sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni

ALE

Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?

Kulturní pohled

poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)
žijeme nikoli s médii, ale v nich
média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit
tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná

Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.

Informační politika

Informační politika je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou stakeholders (zainteresované osoby) - vize - rozvrstvení na sektory (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti.

Informační politika v České republice

Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:

Státní informační politika - usnesení z roku 1999
Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000

Informační politika v Evropě

Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.

Speciální E-learningu a druhy gramotností

Lifelong learning
E-learning

Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA

Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.

Odkazy

Klíčová slova

Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 === Dostupnost ===
-Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z hlediska motivace mluvíme o minimum schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.
+Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.
 === Informační věda a digitální propast ===