E-learning v českém mimoškolním prostředí: Porovnání verzí

Řádek 12: Řádek 12:
  
  
−
Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning slouží jako  
+
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning  
−
a) rozšíření části tradiční formy výuky, situaci, kdy je  
+
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky,  
−
b) e-learning směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]) a model  
+
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),
−
c), při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.<ref name="BASLOVÁ"/>
+
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.<ref name="BASLOVÁ"/>
  
 
Dle formy výuky dělí e-learning na a) online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími, b) online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, a c) online výuku pomocí počítačových programů, aplikací.<ref name="BASLOVÁ"/>
 
Dle formy výuky dělí e-learning na a) online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími, b) online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, a c) online výuku pomocí počítačových programů, aplikací.<ref name="BASLOVÁ"/>
 +
 +
Dle třetího hlediska Harasimová rozděluje e-learning podle užití – a) v institucích
 +
formálního vzdělávání (školy a univerzity) nebo b) institucích mimoškolního vzdělávání (mimo tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity).
 +
Stranou staví c) neformální vzdělávání, jakožto celoživotní proces nabývání nových
 +
vědomostí, zkušeností a dovedností.
  
 
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===
 
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===

Verze z 29. 1. 2017, 21:26

Stránka ve výstavbě
60px Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. 60px

Rezervace - Lenka Hojčuková

E-learning in Czech Non-school Corporations o elektronickém vzdělávání zaměstnanců v českých organizacích (státních, soukromých i neziskových). [1]

E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců

Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek

Linda Harasimová rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:[1]

dle míry zapojení e-learningu do výuky
dle formy výuky
dle prostředí vzdělávání


  • Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning
    • slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky,
    • je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. blended learning),
    • je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.[1]

Dle formy výuky dělí e-learning na a) online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími, b) online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, a c) online výuku pomocí počítačových programů, aplikací.[1]

Dle třetího hlediska Harasimová rozděluje e-learning podle užití – a) v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity) nebo b) institucích mimoškolního vzdělávání (mimo tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity). Stranou staví c) neformální vzdělávání, jakožto celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.

Technologie podporující e-learning a jeho formy

Teoretická východiska

[1]

Výhody e-learningu a důvody k jeho zavedení

Problémy vyskytující se v souvislosti s e-learningem

Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu

Situace v ČR

Model učení a e-learning

[1]

Využití teorie při zavádění e-learningu

Mapování využívání e-learningu v českém mimoškolním prostředí

[1]

Metodologie

Sběr dat a obecné charakteristiky zkoumaného vzorku

Analýza dat

Nejčastějí formy e-learningu v českém prostředí

Zkušenosti organizací s využíváním e-learningu k firemnímu vzdělávání

Rozdíly ve využívání e-learningu podle velikosti a typu organizace

Zavádění způsobů metod elektronického vzdělávání k určitým tématům

Spokojenost organizací s e-learningem v závislosti na délce a frekvenci jeho využívání

Důvody využití e-learningu v ČR

Zkušenosti s e-learningem v českých organizacích v porovnání se zahraniční literaturou

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 , BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943. Vedoucí práce Vít Šisler.

Použitá literatura


Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

  • e-learning
  • online kurzy
  • vzdělávání zaměstnanců
  • Internet
  • Massive Open Online Course (MOOC)
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_českém_mimoškolním_prostředí&oldid=43566“