Sebeknofru: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | ''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]], která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.</ref> | + | ''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]], |
| + | [[File:Louvre 0320O7 01.jpg|thumb|150x150px|Torzo sochy královny Sebeknofru]] | ||
| + | která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.</ref> | ||
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.<ref>Verner 2003: 432-433.</ref> | Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.<ref>Verner 2003: 432-433.</ref> | ||
| Řádek 5: | Řádek 7: | ||
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.<ref>Schneider 1996: 270.</ref> | O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.<ref>Schneider 1996: 270.</ref> | ||
| − | Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech. | + | Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se |
| + | |||
| + | o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech. | ||
=== Zahraničí=== | === Zahraničí=== | ||
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády. | Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády. | ||
| Řádek 16: | Řádek 20: | ||
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson. | Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson. | ||
| + | |||
| + | Grajetzki, W. 2002: Zwei Pyramiden der 13. Dynastie bei Mazghuna und die ungeklärte Frage des Bestattungsortes von Amenemhet IV. und Sobeknofru. Sokar 5, 24-27. | ||
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London. | Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London. | ||
| + | |||
| + | Pignattari, Stefania 2008. Due donne per il trono d'Egitto: Neferuptah e Sobekneferu. Piccola Biblioteca di Egittologia 10. Imola (Bologna): La Mandragora. | ||
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag. | Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag. | ||
Verze z 2. 2. 2017, 15:05
Meritre Sebeknofru či také Neferusobek byla dcera Amenemheta III. zřejmě sestra a manželka Amenemheta IV.,
.jpg)
která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.[1]
Podle Turínského papyru vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.[2]
Domácí politika
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V Tell ed-Dabě byly nalezeny tři její sfingy.[3]
Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se
o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.
Zahraničí
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.
Literatura
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
Grajetzki, W. 2002: Zwei Pyramiden der 13. Dynastie bei Mazghuna und die ungeklärte Frage des Bestattungsortes von Amenemhet IV. und Sobeknofru. Sokar 5, 24-27.
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
Pignattari, Stefania 2008. Due donne per il trono d'Egitto: Neferuptah e Sobekneferu. Piccola Biblioteca di Egittologia 10. Imola (Bologna): La Mandragora.
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
