Informační války: Porovnání verzí
m |
|||
Řádek 79: | Řádek 79: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie: Informační věda]] | [[Kategorie: Informační věda]] | ||
+ | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]] |
Verze z 18. 6. 2017, 07:25
Informační válka je označení činnosti, jejímž cílem je získání výhody nebo převahy nad soupeřem v oblasti řízení a využívání komunikačních a informačních kanálů nebo technologií.[1]
Obsah
Pojem informační válka
Svým charakterem, způsobem a průběhem informační válka spadá mezi studenou válku (především ekonomickou) a klasickou tzv. „horkou“ válku. Důsledkem vedení informační války může být dočasné, periodické či stálé narušení správné funkce prvků infrastruktury protivníka (informačních systémů velení, řízení a spojení velitelských stanovišť na všech úrovních, zejména pak raketových útvarů, odpalovacích zařízení, leteckých základen, přístavů, systémů spojení atd.). Informační válka není orientována na materiální, ale na informační a datové objekty. V informační válce nejsou žádní ranění ani mrtví, ale pouze totální prohra. Obvykle jednoduché a očividné napadení informačního systému způsobuje "řetězovou reakci", jejíž důsledky mohou být mnohdy velmi destruktivní. Nejzávažnější je ztráta cenných dat. Informační válka může mít jak omezený místní tak i globální charakter.[2]
Hlavní role v informační válce - INFORMACE
V informační válce sehrávají hlavní roli informace o protivníkovi a schopnosti velitelů s nimi operativně a profesionálně zacházet. Do procesu získávání vstupních údajů je začleňována stále širší škála průzkumných prostředků (systémů rádiového, radiotechnického a optoelektronického průzkumu ad.) instalovaných na družicích, letounech, bezpilotních prostředcích, vrtulnících, lodích a vozidlech. Hlavním cílem je centrální sběr všech dostupných dílčích podkladů a vytváření komplexní informace o protivníkovi.
Informační válka může předcházet bojové činnosti nebo ji za předpokladu, že bude efektivně a účinně vedena, může i zcela nahradit.
Prostředky informační války - rádiová a datová komunikace, rozhlas, televize, počítače, datové sítě, průzkumné systémy apod.
Specialisté nazývají dnešní společnost „informační“ a zdůrazňují obrovský vliv informací na veškerou činnost vojsk v možných budoucích konfliktech.
Složky informační války
- válka vědomostí
- válka velení, řízení a spojů
- elektronická válka
- zpravodajská válka
- počítačová válka
- psychologická válka
- ekonomická válka
- politická a diplomatická válka[3]
Informační operace
- ofenzivní (informační operace zahrnují všechna opatření pro rušení, manipulování a vyřazení nepřátelské informační infrastruktury)
- defenzivní (informační operace se snaží zabránit nebo zmařit ofenzivní informační operace)
- explorativní (informační operace tvoří průzkumnou složku ofenzivních a defenzivních informačních operací).
Fáze informační války
- ZAHÁJENÍ ÚTOKU NA INFORMAČNÍ SYSTÉM -> Tato fáze trvá až do okamžiku, v němž útočník překonal poslední bezpečnostní překážku informačního systému. Je tím kratší, čím více toho útočník ví o systému. Neočekávanými překážkami se může fáze zahájení značně prodloužit.
- HLAVNÍ POŠKOZENÍ -> Poté, co útočník překonal poslední zabezpečovací zařízení, je schopen způsobit v systému největší možnou škodu. Čím déle může útok nerušeně probíhat, tím větší je očekávaná škoda. Fáze hlavního poškození končí okamžikem, v němž cílový systém zjistí útok.
- REAKCE -> Po zjištění probíhajícího útoku je možno provést jeho analýzu, zvolit a provést vhodná protiopatření. Tuto fázi musí cílový systém pokud možno zkrátit, protože během ní může ničivé působení útočníka pokračovat. Závěr fáze reakce je definován úspěšně aktivovaným protiopatřením, jež útočníkovi zabrání způsobit další škody.
- KONSOLIDACE -> Po úspěšném "odražení" útočníka je zahájena fáze konsolidace. Během ní se zjistí a analyzuje zjištěná škoda a zvolí se vhodná nápravná opatření.
- NÁPRAVA -> Uskuteční se nápravná opatření zvolená ve fázi konsolidace a tím je dosaženo návratu do normálního stavu.[4]
Rusko a informační války
Rusko z České republiky, už od dob našeho vstupu do EU či NATO nikdy nestáhlo své tajné agenty, naopak v posledních letech jejich řady výrazně posílilo. Dostali řadu úkolů, politické krytí od vedení Kremlu, v podstatě nekonečné prostředky na svoji činnost. S jasným cílem podkopat zdejší stále se usazující a vratkou demokracii, vnést do ní chaos, oslabit její zakořeňování do obranných a politických struktur Západu a zmocnit se našich tajemství. S podobným překvapením hledí v poslední době na rozsáhlé aktivity ruské špionáže i v mnoha dalších zemích EU. Ukazuje se, že ničivé působení ruských tajných služeb není reliktem dob dávno minulých, které pohřbil pád Železné opony, ale že je naopak načase se jimi vážně zabývat.[5]
REFERENCE
- ↑ WIKIPEDIA. Informační válka. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_válka
- ↑ SVĚT, vědy. Informační válka a význam informací v moderním ozbrojeném konfliktu. Dostupné také z: http://svetvedy.cz/informacni-valka-vyznam-informaci-v-modernim-ozbrojenem-konfliktu/
- ↑ ARMY. Dostupné také z: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=770
- ↑ Informační válka. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/36468/
- ↑ KOSMAS. Putinovi agenti. Dostupné také z: https://www.kosmas.cz/knihy/213813/putinovi-agenti
Použitá literatura
ONDŘEJ, Kundra. Putinovi agenti. BizBooks, 2015.
Související články
Nové trendy ruské informační války
Historické kořeny a definice pojmu informační válka
Klíčová slova
Informace, války, informační studia, informační věda, Ruské informační války, informační válka