33. Sociologie vědy: Porovnání verzí

(úvod, historie stručně)
 
(periodizace)
Řádek 12: Řádek 12:
 
K institucionalizaci sociologie vědy jako disciplíny došlo v šedesátých letech ve Spojených státech<ref name="Armstrong">Armstrong, P., & Blute, M. (2010). Reports of the Death of the Sociology of Science Have Been Greatly Exaggerated. Canadian Review of Sociology/Revue canadienne de sociologie, 47(4), 431-444.</ref>.  V 60. a 70. letech se, především ve Velké Británii (Edinburg a Bath), začala rozvíjet tzv. sociologie vědeckého poznání, SSK (sociology of scientific knowledge – hlavními zástupci Bloor, Barnes a Collins), která se vůči mertonovskému pojetí sociologie vědy vymezovala. <ref name="Petrusek12" />
 
K institucionalizaci sociologie vědy jako disciplíny došlo v šedesátých letech ve Spojených státech<ref name="Armstrong">Armstrong, P., & Blute, M. (2010). Reports of the Death of the Sociology of Science Have Been Greatly Exaggerated. Canadian Review of Sociology/Revue canadienne de sociologie, 47(4), 431-444.</ref>.  V 60. a 70. letech se, především ve Velké Británii (Edinburg a Bath), začala rozvíjet tzv. sociologie vědeckého poznání, SSK (sociology of scientific knowledge – hlavními zástupci Bloor, Barnes a Collins), která se vůči mertonovskému pojetí sociologie vědy vymezovala. <ref name="Petrusek12" />
 
Pozdější vývoj je popisován různými autory dost různě. Dá se říct, že dochází k většímu rozrůznění přístupů a dominuje [https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_konstruktivismus konstruktivismus]. <ref name="Petrusek12" />
 
Pozdější vývoj je popisován různými autory dost různě. Dá se říct, že dochází k většímu rozrůznění přístupů a dominuje [https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_konstruktivismus konstruktivismus]. <ref name="Petrusek12" />
 +
 +
== Jednotliví zástupci a směry ==
 +
 +
== Periodizace historie sociologie vědy ==
 +
Petrusek (2012) <ref name="Petrusek12" /> navrhuje tuto periodizaci:
 +
# Přechod od sociologie vědění k sociologii vědy (od analýzy sociální determinace sociálního vědění k analýze vědy jako sociální instituce a jako souboru vědění); cca od 80. let 19. století do konce 30. let 20. století 
 +
# Institucionalizace sociologie vědy jako specializace – Merton 
 +
# Rozvoj mertonovského paradigmatu (funkcionální analýza vědy) 
 +
# Rozvoj kvantitativních analýz věd (bibliometrické a scientometrické postupy; vliv neopozitivismu) 
 +
# Etnografické (terénní) výzkumy vědy – snaha o přístup k vědě a k vědcům jako k neznámým kulturám 
 +
# Kuhnovský obrat – obrat k historizaci, polemika s kumulativismem, zavedení pojmů paradigma a normální věda 
 +
# Vznik a rozvoj kognitivní sociologie vědy 
 +
# Etnometodologický obrat – věda definována jako konstrukty druhého řádu 
 +
# Foucaultovský obrat k politice vědy -  vztah vědy, poznání a moci; vědecké poznávání je jednak ovlivněno mocí, jednak se samo mocí stává; také téma moci ve vědecké komunitě – stratifikace a hierarchie vědecké komunity 
 +
# Bloorovský a latourovský obrat – konstruktivistická teorie vědy – zpochybnění „tradiční reprezentace“ (tj. že věda odráží vnější svět); věda se proměňuje v sociální konstrukt, jehož vztah k realitě je podstatně volnější a nejednoznačnější 
 +
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 +
=== Externí odkazy a doporučená literatura ===
 +
 +
=== Související články ===
 +
 +
=== Klíčová slova ===

Verze z 22. 8. 2017, 13:57

Úvod

Sociologie vědy je sociologická subdisciplína, v níž se věda a vědecké zkoumání samy stávají předmětem vědeckého zájmu, sociologického zkoumání.Zaměřuje se na sociální podmíněnost vědeckého poznání, vztahy vědy k ostatním sociologickým institucím, společenské působení vědeckých poznatků a jejich aplikací atp. Věda je chápána jako činnost a jako soubor objektivizovaného vědění a je vztahována k dalším sociálním fenoménům.[1]

Jinak ji lze ještě popsat jako sociologickou disciplínu, která se zabývá sociální podmíněností vědeckého poznání, fungováním vědy jako sociální organizace a instituce. Zkoumá vztahy vědy k jiným sociálním institucím a společenské působení vědeckých poznatků a jejich aplikací.[2]

Něco málo k historii

Mezi myšlenkové směry předcházející sociologii vědy můžeme zařadit empirismus britského filosofa Francise Bacona a také sociologii vědění, mezi jejíž zástupce řadíme především Maxe Schelera, Karla Mennheima, dále Karla Marxe, Maxe Webera a další.[1]

Ve větší míře se věda stává tématem sociologického zkoumání ve 30. letech 20. století. Petrusek (2012)[1] to dává do spojitosti s rozmachem vědeckého poznání a technického pokroku. Zakladatelem disciplíny a nejvýznamnějším autorem tohoto období byl Robert King Merton (USA). Vliv na rozvoj sociologie vědy měla i práce Thomase Kuhna (Struktura vědeckých revolucí, 1962), ačkoli se nejedná přímo o sociologii vědy, je ho možné zmínit. Základní teze jeho práce zněly: pokrok vědy není přímočarý, je přerušován zásadními zvraty, vědeckými revolucemi, kdy dochází ke změně paradigmatu. V Kuhnově pojetí jsou vědci relativně neochotní zpochybnit základní předpoklady svého paradigmatu (oproti idealistické představě Karla Poppera) a přesouvají se hromadně od jednoho paradigmatu k druhému jen tehdy, kdy jsou jeho nedostatky naprosto zřejmé a je-li k dispozici alternativa.[1]

K institucionalizaci sociologie vědy jako disciplíny došlo v šedesátých letech ve Spojených státech[3]. V 60. a 70. letech se, především ve Velké Británii (Edinburg a Bath), začala rozvíjet tzv. sociologie vědeckého poznání, SSK (sociology of scientific knowledge – hlavními zástupci Bloor, Barnes a Collins), která se vůči mertonovskému pojetí sociologie vědy vymezovala. [1] Pozdější vývoj je popisován různými autory dost různě. Dá se říct, že dochází k většímu rozrůznění přístupů a dominuje konstruktivismus. [1]

Jednotliví zástupci a směry

Periodizace historie sociologie vědy

Petrusek (2012) [1] navrhuje tuto periodizaci:

  1. Přechod od sociologie vědění k sociologii vědy (od analýzy sociální determinace sociálního vědění k analýze vědy jako sociální instituce a jako souboru vědění); cca od 80. let 19. století do konce 30. let 20. století
  2. Institucionalizace sociologie vědy jako specializace – Merton
  3. Rozvoj mertonovského paradigmatu (funkcionální analýza vědy)
  4. Rozvoj kvantitativních analýz věd (bibliometrické a scientometrické postupy; vliv neopozitivismu)
  5. Etnografické (terénní) výzkumy vědy – snaha o přístup k vědě a k vědcům jako k neznámým kulturám
  6. Kuhnovský obrat – obrat k historizaci, polemika s kumulativismem, zavedení pojmů paradigma a normální věda
  7. Vznik a rozvoj kognitivní sociologie vědy
  8. Etnometodologický obrat – věda definována jako konstrukty druhého řádu
  9. Foucaultovský obrat k politice vědy - vztah vědy, poznání a moci; vědecké poznávání je jednak ovlivněno mocí, jednak se samo mocí stává; také téma moci ve vědecké komunitě – stratifikace a hierarchie vědecké komunity
  10. Bloorovský a latourovský obrat – konstruktivistická teorie vědy – zpochybnění „tradiční reprezentace“ (tj. že věda odráží vnější svět); věda se proměňuje v sociální konstrukt, jehož vztah k realitě je podstatně volnější a nejednoznačnější

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Petrusek, Miloslav. "Sociologie vědy a sociologická metateorie." Teorie vědy/Theory of Science 34.3 (2012): 287-311. Dostupné z http://teorievedy.flu.cas.cz/index.php/tv/article/view/175/172
  2. ↑ Linhart, J., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum.
  3. ↑ Armstrong, P., & Blute, M. (2010). Reports of the Death of the Sociology of Science Have Been Greatly Exaggerated. Canadian Review of Sociology/Revue canadienne de sociologie, 47(4), 431-444.

Použitá literatura

Externí odkazy a doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=33._Sociologie_vědy&oldid=49290“