Dynamika malé skupiny - skupinová interakce a komunikace, skupinové řešení problému, vůdcovství: Porovnání verzí

Řádek 8: Řádek 8:
 
* Vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
 
* Vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
 
* Mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy
 
* Mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy
 +
=== Tuckmanův model. ===
 +
Který předpokládá několik fází skupiny.
 +
Tuckman vychází z předpokladu, že skupinový život se skládá ze dvou sfér činností členů. První je '''sociálně emoční sféra''', která se utváří dle chování a vzájemných vazeb mezi členy. A ta se dělí na tří podstádia:
 +
* ''testování a závislost'' – děje se při seznamování mezi členy, jedinec například svými narážkami testuje psychickou odolnost a přátelskost ostatních, poté přichází pocit závislosti a náležitost ke skupině
 +
* Dalším podstádiem je ''vnitroskupinový konflikt'' – který odhalí, jak pevné vztahy ve skupině jsou, difrencují se role.
 +
* Poté skupina může přejít do ''vývoje skupinové soudržnosti a utváření funkčních rolí vztahů.''
 +
Druhou hlavní rovinou je '''na úkol orientovaná činnost''', kde probíhá výměna interakcí k dosažení společného cíle resp. splnění úkolu. Dělí se na podstádia ''orientace a testování'', ''emocionální rekace na úkol, otevřená diskuze'' a ''nová řešení.''
 +
Tyto dvě roviny probíhají souběžně a vzájemně se ovlivňují a vytvářejí pět vývojových stupňů, které Tuckman (1965)<ref name="tuckman">TUCKMAN, Bruce W. Developmental sequence in small groups. <i>Psychological Bulletin</i> [online]. <b>63</b>(6), undefined [cit. 2017-10-17]. DOI: 10.1037/h0022100. Dostupné z: http://content.apa.org/journals/bul/63/6/384</ref>
 +
popsal takto:
 +
# '''Formování''' – jedinci se seznamují, nejsou stanovené pozice a role, převládá nejistota ohledně spolužití a fungování ve skupině
 +
# '''Bouření''' – jedinci chtějí, aby také skupina uspokojovala jejich osobní potřeby, snaží se sebeprosadit, dochází ke konfliktu mezi jedinci, kteří mají odlišné potřeby, patrný boj o pozice
 +
# '''Normování''' – práce jedinců na spolužití, definují se normy chování, hodnoty, rozdělují se role, sdílí společné cíle hodnoty a podobné očekávání
 +
# '''Optimální výkon''' – vztahy jsou stabilizované, shoda na cíly, společně kooperují, každý zastává svou roli
 +
# '''Ukončení''' – skupina dospěla do svého konce, buď formální ukončení nebo dobrovolné rozpuštění skupiny, která dosáhla svého cíle, nebo již přestala plnit svou funkci a sytit potřeby členů supiny. Tato fáze byla přidána (Tuckman, Jensen, 1977)<ref>TUCKMAN, Bruce W. a Mary Ann C. JENSEN. Stages of Small-Group Development Revisited. <i>Group</i> [online]. <b>2</b>(4), undefined [cit. 2017-10-17]. DOI: 10.1177/105960117700200404. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/105960117700200404</ref>
 +
Tuckmanův model vývoje skupiny byl kritizován pro svojí statičnost. Dnes se k tomuto modelu přistupuje tak, že skupina může procházet jednotlivými stádii, které jsou různě dlouhé, mohou se opakovat a některé skupiny si nemusí projít všemi stádii. Jiný pohled nabízí etnografický model vývoje skupiny, který vnímá vývoj skupiny jako nestatický a dynamický, jde jim o opravdové poznání, porozumění a zachycení života skupiny v danou chvíli.
  
 
+
== Použitá literatura ==
<ref name="tuckman">TUCKMAN, Bruce W. Developmental sequence in small groups. <i>Psychological Bulletin</i> [online]. <b>63</b>(6), undefined [cit. 2017-10-17]. DOI: 10.1037/h0022100. Dostupné z: http://content.apa.org/journals/bul/63/6/384</ref>
+
<references/>

Verze z 24. 10. 2017, 14:59

Pojem skupinová dynamika začal používat jako první K.Lewin. Stav ve skupině – její komunikace, vztahy, interakce – nejsou stálé, ale podléhají dynamickým změnám. Skupina vzniká, rozvíjí se, udržuje se na dosažené úrovni, rozpadá se a zaniká. Skupina výrazně ovlivňuje chování jednotlivce.

Skupina

Skupinou rozumíme určitý počet lidí, který má následující znaky:

  • Interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut
  • Členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy
  • Vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobí
  • Vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
  • Mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy

Tuckmanův model.

Který předpokládá několik fází skupiny. Tuckman vychází z předpokladu, že skupinový život se skládá ze dvou sfér činností členů. První je sociálně emoční sféra, která se utváří dle chování a vzájemných vazeb mezi členy. A ta se dělí na tří podstádia:

  • testování a závislost – děje se při seznamování mezi členy, jedinec například svými narážkami testuje psychickou odolnost a přátelskost ostatních, poté přichází pocit závislosti a náležitost ke skupině
  • Dalším podstádiem je vnitroskupinový konflikt – který odhalí, jak pevné vztahy ve skupině jsou, difrencují se role.
  • Poté skupina může přejít do vývoje skupinové soudržnosti a utváření funkčních rolí vztahů.

Druhou hlavní rovinou je na úkol orientovaná činnost, kde probíhá výměna interakcí k dosažení společného cíle resp. splnění úkolu. Dělí se na podstádia orientace a testování, emocionální rekace na úkol, otevřená diskuze a nová řešení. Tyto dvě roviny probíhají souběžně a vzájemně se ovlivňují a vytvářejí pět vývojových stupňů, které Tuckman (1965)[1]

popsal takto:
  1. Formování – jedinci se seznamují, nejsou stanovené pozice a role, převládá nejistota ohledně spolužití a fungování ve skupině
  2. Bouření – jedinci chtějí, aby také skupina uspokojovala jejich osobní potřeby, snaží se sebeprosadit, dochází ke konfliktu mezi jedinci, kteří mají odlišné potřeby, patrný boj o pozice
  3. Normování – práce jedinců na spolužití, definují se normy chování, hodnoty, rozdělují se role, sdílí společné cíle hodnoty a podobné očekávání
  4. Optimální výkon – vztahy jsou stabilizované, shoda na cíly, společně kooperují, každý zastává svou roli
  5. Ukončení – skupina dospěla do svého konce, buď formální ukončení nebo dobrovolné rozpuštění skupiny, která dosáhla svého cíle, nebo již přestala plnit svou funkci a sytit potřeby členů supiny. Tato fáze byla přidána (Tuckman, Jensen, 1977)[2]

Tuckmanův model vývoje skupiny byl kritizován pro svojí statičnost. Dnes se k tomuto modelu přistupuje tak, že skupina může procházet jednotlivými stádii, které jsou různě dlouhé, mohou se opakovat a některé skupiny si nemusí projít všemi stádii. Jiný pohled nabízí etnografický model vývoje skupiny, který vnímá vývoj skupiny jako nestatický a dynamický, jde jim o opravdové poznání, porozumění a zachycení života skupiny v danou chvíli.

Použitá literatura

  1. TUCKMAN, Bruce W. Developmental sequence in small groups. Psychological Bulletin [online]. 63(6), undefined [cit. 2017-10-17]. DOI: 10.1037/h0022100. Dostupné z: http://content.apa.org/journals/bul/63/6/384
  2. TUCKMAN, Bruce W. a Mary Ann C. JENSEN. Stages of Small-Group Development Revisited. Group [online]. 2(4), undefined [cit. 2017-10-17]. DOI: 10.1177/105960117700200404. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/105960117700200404