Významné psychologické směry v sociální psychologii (psychoanalýza a neopsychoanalýza, behaviorismus a neobehaviorismu, teorie pole a kognitivistické koncepce, symbolický interakcionismus a teorie rolí): Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Psychoanalýza == počátek psychoanalýzy se datuje na 1900 (vyšel „Výklad snů“) === Sigmund Freud === * mechanismus identifikace – používá…“) |
|||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* osočen, že jeho koncepce je biologizující – nesouhlas | * osočen, že jeho koncepce je biologizující – nesouhlas | ||
zasáhl SP v 5. oblastech: | zasáhl SP v 5. oblastech: | ||
− | '''Socializace''' | + | ==== '''Socializace''' ==== |
* základní role superega ve vztahu ke společnosti | * základní role superega ve vztahu ke společnosti | ||
* jedna z nejdůležitějších koncepcí socializace | * jedna z nejdůležitějších koncepcí socializace |
Verze z 24. 10. 2017, 17:49
Psychoanalýza
počátek psychoanalýzy se datuje na 1900 (vyšel „Výklad snů“)
Sigmund Freud
- mechanismus identifikace – používá původně k vysvětlení nadjá
- nadjá vzniká identifikací se superegem rodičů (superego představuje tradici kultury společnosti)
- otázka svědomí, autoregulace (od rodičů) – systém odměn a trestů u přebírání sociálna
- osočen, že jeho koncepce je biologizující – nesouhlas
zasáhl SP v 5. oblastech:
Socializace
- základní role superega ve vztahu ke společnosti
- jedna z nejdůležitějších koncepcí socializace
- dítě se asimiluje do kultury napodobováním rodičů
- v první fázi = přebírání superega (morálních zásad) rodičů (ne společnosti), dítě se identifikuje se superegem rodičů
- člověk se může proti konformitě bouřit a to nepřizpůsobení může být vyvoláno více činiteli, nejdůležitější:
- míra nároků, které společnost na člověka klade
- . slabost ega a superega - když nároky a požadavky převažují nad odměnami, nebo když člověk není schopen najít uspokojení ve společnosti (slabost ega), nebo když tradice kultury nebyly dostatečně přijaty (selhala identifikace → slabost superega), pak má člověk tendence protestovat proti společnosti a tyto tendence sílí
- podle Freuda není člověk nikdy plně socializovaný, protože id se nikdy nesocializuje/nepřizpůsobí a tlaky z něho vycházející působí nepřátelsky proti společnosti (antisociální chování)
- člověk je socializovaný tehdy, když úlohu vnějších autorit přebírá superego zabezpečující konformitu se společností
- obranné mechanismy – máme potřebu zbavovat se viny za přečiny – neurotické symptomy, masochismus