Informační války

Informační válka je označení činnosti, která má za cíl získání výhody nebo převahy nad soupeřem v oblasti řízení a využívání komunikačních a informačních kanálů nebo technologií.

Definice informační války

Svým charakterem, způsobem a průběhem informační válka spadá mezi studenou válku (především ekonomickou) a klasickou tzv. „horkou“ válku. Důsledkem vedení informační války může být dočasné, periodické či stálé narušení správné funkce prvků infrastruktury protivníka (informačních systémů velení, řízení a spojení velitelských stanovišť na všech úrovních, zejména pak raketových útvarů, odpalovacích zařízení, leteckých základen, přístavů, systémů spojení atd.). Informační válka není orientována na materiální, ale na informační a datové objekty. V informační válce nejsou žádní ranění ani mrtví, ale pouze totální prohra. Obvykle jednoduché a očividné napadení informačního systému způsobuje "řetězovou reakci", jejíž důsledky mohou být mnohdy velmi destruktivní. Nejzávažnější je ztráta cenných dat. Informační válka může mít jak omezený místní tak i globální charakter.

Hlavní role v informační válce - INFORMACE

V informační válce sehrávají hlavní roli informace o protivníkovi a schopnosti velitelů s nimi operativně a profesionálně zacházet. Do procesu získávání vstupních údajů je začleňována stále širší škála průzkumných prostředků (systémů rádiového, radiotechnického a optoelektronického průzkumu ad.) instalovaných na družicích, letounech, bezpilotních prostředcích, vrtulnících, lodích a vozidlech. Hlavním cílem je centrální sběr všech dostupných dílčích podkladů a vytváření komplexní informace o protivníkovi.

Informační válka může předcházet bojové činnosti nebo ji za předpokladu, že bude efektivně a účinně vedena, může i zcela nahradit.

Prostředky informační války - rádiová a datová komunikace, rozhlas, televize, počítače, datové sítě, průzkumné systémy apod.

Specialisté nazývají dnešní společnost „informační“ a zdůrazňují obrovský vliv informací na veškerou činnost vojsk v možných budoucích konfliktech.

Formy informační války

Informační válka jako samostatná technika zatím neexistuje, je tvořena několika formami, které se navzájem prolínají a doplňují. V současné době lze rozlišit nejméně sedm forem informační války:

1. Působení na velení a řízení "command-and-control warfare"
2. Zpravodajské působení "intelligence-based warfare"
3. Elektronický boj "electronic warfare"
4. Psychologická válka "psychologic warfare"
5. Ekonomicko-informační válka "economic information warfare"
6. Hackerská válka "hacker warfare"
7. Kybernetická válka "cyber warfare"

Působení na velení a řízení

Účelem působení je zničení nebo narušení prostředků velení a neutralizace velení. Pokud takováto situace nastane, tak se může přerušit tok informací od velitelských struktur k výkonnému prvku - bojovým jednotkám, které poté ztratí přehled o celkové situaci a nebudou mít informace k tomu kde zasáhnou, kdy zasáhnout, ani jak zasáhnout.

Jednou z možností neutralizace velení a zároveň nejstarší formou je jeho fyzická likvidace. Úder na místa velení lze provést pomocí různých prostředků, mezi něž patří použití dělostřelectva, letecký úder nebo operace speciálních sil.

Systémy velení lze paralyzovat např. přerušením dodávek elektrické energie, pomocí elektromagnetického záření nebo nasazením počítačového viru. Ani jedna z těchto metod však nezaručuje stoprocentní úspěšnost a účinnost.

Zpravodajské působení

O zpravodajském působení se v informační válce hovoří v případě, že je zpravodajství přímo zahrnuto v bojové činnosti, např. v procesu výběru a přidělování cílů nebo při určení, zda daný prostředek zasáhl cíl a byl splněn požadovaný efekt. Neslouží jako vstup procesu velení a řízení.

Účelem zahrnutí zpravodajství do bojové činnosti je získávání informací, vytváření trvalého a obsáhlého obrazu bojiště a ochranu informací, tzn. zabránit nepříteli k zisku informací, aby si nemohl vytvořit plnohodnotný obraz bojiště, včetně kapacit protivníka. Tyto činnosti se nazývají ofenzivní a defenzivní opatření. Cílem ofenzivního opatření je zisk co nejvíce informací o protivníkovi. K defenzivnímu opatření patří všechny možnosti, jak uniknout zjištění a pozorování nepřítelem, včetně klamání a používání nesnadno zjistitelných stanovišť.

Elektronický boj

Elektronický boj je definován jako činnost zaměřená na využití elektromagnetického spektra, která obsahuje pátrání, zachycení a identifikace elektromagnetického vysílání, využití elektromagnetické energie včetně směrového vyzařování s cílem omezit nebo zabránit jeho využívání protivníkem proti vlastním prostředkům a zajistit jejich efektivní využití.

Elektronický boj má tři součásti:

1. Elektronická protiopatření (ECM), která zahrnují činnosti prováděné ke znemožnění nebo ztížení efektivního využití elektromagnetického spektra protivníka použitím elektromagnetické energie, tj. znemožnění přenosu informace elektromagnetickým spektrem.
2. Elektronická podpůrná opatření, která zahrnují činnosti k vypátrání, zachycení a identifikaci elektromagnetického vyzařování a zaměření jeho zdrojů. Poskytují také zdroj informací pro rozhodovací procesy, použití zbraní, elektronická protiopatření, elektronická ochranná opatření a jiné činnosti.
3. Elektronická ochranná opatření, která zahrnují činnosti k zajištění efektivního použití elektromagnetického spektra vlastními silami v podmínkách navzdory použití elektromagnetické energie protivníkem.

Jeden ze základních způsobů elektronického boje je působení proti vyhledávacím a naváděcím radiolokátorům, které se umlčují elektronickým rušením nebo protiradarovými raketami. Dalším způsobem elektronického boje je působení na komunikační prostředky a komunikace, které je náročnější než působení proti radiolokátorům.

Psychologická válka

Psychologická válka má za cíl ovlivnit nepřátelskou vůli bez použití zbraní. Jedná se o plánovanou a systematickou distribuci informací různým cílovým skupinám, která musí být provedena v přesně stanoveném období, aby informace ovlivnily jejich vědomí.

Psychologické operace můžeme rozdělit do různých kategorií podle tří hledisek:

• Prvním hlediskem je druh operace, k jejíž podpoře slouží. Konkrétně se jedná o strategické psychologické operace (SPO), psychologické operace k podpoře bojových operací (CPO) a psychologické operace k podpoře nebojových operací (CRPO).
• Druhým hlediskem je cílová skupina, na kterou se zaměřují. Konkrétně se jedná o operace proti vůli národa, operace proti nepřátelským velitelům a operace proti nepřátelským jednotkám.
• Třetím hlediskem je stupeň působení. Konkrétně se jedná o operace prováděné na strategické, operační a taktické úrovni.

Informační operace

- ofenzivní (informační operace zahrnují všechna opatření pro rušení, manipulování a vyřazení nepřátelské informační infrastruktury)

- defenzivní (informační operace se snaží zabránit nebo zmařit ofenzivní informační operace)

- explorativní (informační operace tvoří průzkumnou složku ofenzivních a defenzivních informačních operací).

Fáze informační války

- ZAHÁJENÍ ÚTOKU NA INFORMAČNÍ SYSTÉM -> Tato fáze trvá až do okamžiku, v němž útočník překonal poslední bezpečnostní překážku informačního systému. Je tím kratší, čím více toho útočník ví o systému. Neočekávanými překážkami se může fáze zahájení značně prodloužit.

- HLAVNÍ POŠKOZENÍ -> Poté, co útočník překonal poslední zabezpečovací zařízení, je schopen způsobit v systému největší možnou škodu. Čím déle může útok nerušeně probíhat, tím větší je očekávaná škoda. Fáze hlavního poškození končí okamžikem, v němž cílový systém zjistí útok.

- REAKCE -> Po zjištění probíhajícího útoku je možno provést jeho analýzu, zvolit a provést vhodná protiopatření. Tuto fázi musí cílový systém pokud možno zkrátit, protože během ní může ničivé působení útočníka pokračovat. Závěr fáze reakce je definován úspěšně aktivovaným protiopatřením, jež útočníkovi zabrání způsobit další škody.

- KONSOLIDACE -> Po úspěšném "odražení" útočníka je zahájena fáze konsolidace. Během ní se zjistí a analyzuje zjištěná škoda a zvolí se vhodná nápravná opatření.

- NÁPRAVA -> Uskuteční se nápravná opatření zvolená ve fázi konsolidace a tím je dosaženo návratu do normálního stavu.

Rusko a informační války

Rusko z České republiky, už od dob našeho vstupu do EU či NATO nikdy nestáhlo své tajné agenty, naopak v posledních letech jejich řady výrazně posílilo. Dostali řadu úkolů, politické krytí od vedení Kremlu, v podstatě nekonečné prostředky na svoji činnost. S jasným cílem podkopat zdejší stále se usazující a vratkou demokracii, vnést do ní chaos, oslabit její zakořeňování do obranných a politických struktur Západu a zmocnit se našich tajemství. S podobným překvapením hledí v poslední době na rozsáhlé aktivity ruské špionáže i v mnoha dalších zemích EU. Ukazuje se, že ničivé působení ruských tajných služeb není reliktem dob dávno minulých, které pohřbil pád Železné opony, ale že je naopak načase se jimi vážně zabývat.

Použitá literatura

ONDŘEJ, Kundra. Putinovi agenti. BizBooks, 2015.

Související články

Nové trendy ruské informační války

Rusko v informační válce

Historické kořeny a definice pojmu informační válka

Klíčová slova

Informace, války, informační studia, informační věda, Ruské informační války, informační válka