Deliberativní demokracie: Porovnání verzí

Verze z 4. 2. 2018, 12:41

Deliberativní demokracie je taková forma vlády, kdy občané, kteří si jsou politicky rovni, rozhodují o svých zájmech prostřednictvím otevřené komunikace a argumentací ospravedlňují své návrhy. Řešení, na kterém se občané delibertací usnesli, není konečné a v budoucnu může být změněno.

Počátky deliberativní demokracie

Historie deliberativní demokracie sahá až k 5.stol. př.n.l. do Athén. Periklés neviděl diskusi jako "překážku v cestě k jednání", ale jako něco "předcházejícího a nepostradatelného k jakémukoli rozhodnutí". Aristoteles zde zastával podobný názor a to, že svobodní občané by se měli veřejnou diskuzí zajímat o politické věci ve své obci. Takováto diskuze se ale tehdy dotýkala jen velmi malého počtu lidí, neboť pojem svobodní občané zde nezahrnoval všechny dospělé osoby podobně jako dnes. Společnost se tehdy rozdělovala na majetné, svobodné občany a mnohem početnější otroky, kteří byli z veřejné diskuze vyloučeni.

Verze z 4. 2. 2018, 12:38 (zobrazit zdroj) Tereza.Horalova (diskuse \| příspěvky) (→‎Počátky deliberativní demokracie) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 4. 2. 2018, 12:41 (zobrazit zdroj) Tereza.Horalova (diskuse \| příspěvky) (→‎Počátky deliberativní demokracie) Porovnání s novější verzí →
Řádek 2:		Řádek 2:

	==Počátky deliberativní demokracie==		==Počátky deliberativní demokracie==
−	Historie deliberativní demokracie sahá až k 5.stol. př.n.l. do Athén. Periklés neviděl diskusi jako "překážku v cestě k jednání", ale jako něco "předcházejícího a nepostradatelného k jakémukoli rozhodnutí". Aristoteles zde zastával podobný názor a to, že svobodní občané by se měli veřejnou diskuzí zajímat o politické věci ve své obci. ~~Pojem~~ svobodní občané zde ~~ale~~ nezahrnoval všechny osoby ~~s volebním právem~~ jako dnes. Společnost se tehdy rozdělovala na majetné, svobodné občany a mnohem početnější otroky, kteří byli z veřejné diskuze vyloučeni.	+	Historie deliberativní demokracie sahá až k 5.stol. př.n.l. do Athén. Periklés neviděl diskusi jako "překážku v cestě k jednání", ale jako něco "předcházejícího a nepostradatelného k jakémukoli rozhodnutí". Aristoteles zde zastával podobný názor a to, že svobodní občané by se měli veřejnou diskuzí zajímat o politické věci ve své obci. Takováto diskuze se ale tehdy dotýkala jen velmi malého počtu lidí, neboť pojem svobodní občané zde nezahrnoval všechny dospělé osoby podobně jako dnes. Společnost se tehdy rozdělovala na majetné, svobodné občany a mnohem početnější otroky, kteří byli z veřejné diskuze vyloučeni.