Studium dokumentů: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
* daňová záznamy
 
* daňová záznamy
 
* články v novinách a časopisech
 
* články v novinách a časopisech
−
* deníky nebo úřední a osobní korespondence
+
* deníky nebo úřední a osobní korespondence<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.</ref>
−
<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.</ref>
 
 
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu.  
 
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu.  
 
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''.  
 
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''.  
Řádek 11: Řádek 10:
 
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení
 
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení
 
|}
 
|}
 +
 +
== Použití obsahové analýzy ==
 +
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele.
 +
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:
 +
* zpracování dlouhých, otevřených otázek
 +
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.<ref name="Disman"></ref>
 +
 +
 +
== Postup obsahové analýzy ==
 +
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému
 +
# Formulace teoretické hypotézy
 +
# Formulace souboru pracovních hypotéz
 +
# Rozhodnutí o populaci a vzorku
 +
# Pilotní studie
 +
# Rozhodnutí o technice sběru informací
 +
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr
 +
# Předvýzkum
 +
# Sběr dat
 +
# Analýza dat
 +
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění<ref name="Disman"></ref>
  
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 10. 5. 2018, 07:10

Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod. Dokument je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:

  • úřední statistiky
  • daňová záznamy
  • články v novinách a časopisech
  • deníky nebo úřední a osobní korespondence[1]

Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá obsahová analýza.

Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení

Použití obsahové analýzy

Uplatnění obsahové analýzy je velmi široké. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. Obsahová analýza má uplatnění uvnitř jiných výzkumných technik, například při:

  • zpracování dlouhých, otevřených otázek
  • jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.[1]


Postup obsahové analýzy

  1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému
  2. Formulace teoretické hypotézy
  3. Formulace souboru pracovních hypotéz
  4. Rozhodnutí o populaci a vzorku
  5. Pilotní studie
  6. Rozhodnutí o technice sběru informací
  7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr
  8. Předvýzkum
  9. Sběr dat
  10. Analýza dat
  11. Interpretace, závěry, teoretické zobecnění[1]
  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokumentů&oldid=53605“