Empirický výzkum: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Empirický výzkum == '''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senz…“) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Empirický výzkum == | == Empirický výzkum == | ||
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. | '''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. | ||
| − | Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal J.S.Mill | + | Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal J.S.Mill. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref> |
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem. | Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem. | ||
| − | Výzkum – systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. | + | Výzkum – systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref> |
| − | |||
=== Kvalitativní výzkum === | === Kvalitativní výzkum === | ||
Vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod. | Vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod. | ||
| Řádek 17: | Řádek 16: | ||
== Výběr vzorku == | == Výběr vzorku == | ||
| − | Populace – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování. ( | + | '''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref> |
| − | Populace musí být nutně definovatelná | + | <br /> |
| − | Vzorek – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší. | + | Populace musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br /> |
| − | Jednotka analýzy – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti) | + | |
| + | '''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.<ref name="disman">DISMAN, Miroslav. <i>Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele</i>. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7</ref><br /> | ||
| + | |||
| + | '''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti) | ||
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. | Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. | ||
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní. | Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní. | ||
| − | === Pravděpodobnostní === | + | === Pravděpodobnostní výběr === |
| − | „Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“ | + | „Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“<ref name="disman"/> |
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné. | V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné. | ||
Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci. | Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci. | ||
Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme. | Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme. | ||
Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení. | Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení. | ||
| − | === Nepravděpodobnostní === | + | === Nepravděpodobnostní výběr=== |
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. | Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. | ||
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. | * '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. | ||
| − | * '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“. | + | * '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.<ref name="disman"/> Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny. |
| − | * '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci | + | * '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.<ref name="hirt"/> |
=== Reprezentativnost vzorku === | === Reprezentativnost vzorku === | ||
| − | '''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část. | + | '''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.<ref name="linhart"/> |
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. | Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. | ||
| − | '''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“ | + | '''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“<ref name="disman"/>. |
* '''Interní validita''' – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit? | * '''Interní validita''' – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit? | ||
| Řádek 46: | Řádek 48: | ||
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. | '''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. | ||
| − | „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“ | + | „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman"/>. |
Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. | Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. | ||
| − | Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu | + | Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:<ref>DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. <i>The SAGE handbook of qualitative research</i>. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.</ref> |
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. | '''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. | ||
| Řádek 61: | Řádek 63: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
| − | + | ||
| − | + | <references/> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 10. 5. 2018, 09:37
Obsah
Empirický výzkum
Empirický výzkum – z řeckého empeiriea = zkušenost. Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal J.S.Mill. [1]
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem. Výzkum – systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. [2]
Kvalitativní výzkum
Vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod. Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení hypotéz – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí). Na kvalitativní výzkum často navazuje ten kvantitativní, nebo i naopak.
Kvantitativní výzkum
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá deduktivních metod. Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy potvrzení nebo vyvrácení hypotézy.
Výběr vzorku
Populace – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.[3]
Populace musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.
Vzorek – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.[4]
Jednotka analýzy – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti) Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.
Pravděpodobnostní výběr
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“[4] V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné. Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci. Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme. Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.
Nepravděpodobnostní výběr
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní.
- Kvótní – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují.
- Účelový – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.[4] Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.
- Snowball – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.[3]
Reprezentativnost vzorku
Reprezentativita je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.[1] Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření.
Validita je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“[4].
- Interní validita – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?
- Externí validita – vypovídá o možnosti zobecnění.
Reliabilita (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“[4].
Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:[5]
Důvěryhodnost – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli.
Převoditelnost - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.
Spolehlivost – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná.
Potvrditelnost – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.
Odkazy
Použitá literatura
- ↑ 1,0 1,1 LINHART, Jiří. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ 3,0 3,1 HIRT, Tomáš (eds.). Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7
- ↑ DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. The SAGE handbook of qualitative research. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
