Genealogie

Genealogie (z řeckého genós, latinsky genus = rod) neboli rodopis (německy Sippenkunde) je jednou z nejrozšířenějších a nejpopulárnějších pomocných věd historických.

V nejširším slova smyslu pojednává o charakteru vztahu dvou určitým způsobem souvisejících jevů či faktů, v nejužším slova smyslu jde o sledování vztahu mezi jedinci, který vyplývá z jejich společného rodového původu. S tím také souvisí sledování a zkoumání důsledků vyplývajících z těchto vztahů, ať již z hlediska historického, sociálního či biologického. Jde tedy o disciplínu, která slouží celé řadě dalších oborů (historická statistika a demografie na straně jedné, dějiny lékařství, biologie, resp. genetika na straně druhé).

Při pohledu do minulosti byl záběr genealogie i zájem skupiny osob zabývajících se touto disciplínou podstatně užší než je tomu v současnosti, hlavní náplň představovalo studium významných (šlechtických) osob. Zásadní změna nastala v souvislosti s rozšířením studia na všechny skupiny a sociální vrstvy obyvatelstva, což umožnilo mnohem širší využití výsledků genealogických výzkumů.

Od vědecké genealogie je třeba odlišovat běžný rodopis, který se obvykle omezuje na ryze účelové záležitosti vázané osobními zájmy.

Základní termíny

Probant (střen) - jedinec, od něhož vychází, respektive se k němu váže příslušný genealogický výzkum

Ascendent - předek

Descendent - potomek

Kognáti - ženská posloupnost

Agnáti - mužská posloupnost

Rodokmen - soupis navzájem příbuzných osob, dva typy:

• vývod (lat. ascendence, něm. Ahnentafel) - při soupisu se od probanta postupuje směrem nazpátek, tj. zjišťují se jména a data jeho přímých předků (ascendentů). V každé předchozí generaci se počet předků zvyšuje o dvojnásobek, pouze dojde-li k příbuzenskému sňatku určitého stupně, jsou pak některé osoby identické - tzv. ztráta předků. K té dochází dříve či později u každého jedince (uzavřené komunity vesnic nebo společnost vyšší šlechty), v opačném případě by se počet předků rozšiřoval donekonečna:

1. generace	probant
2. generace	2 rodičové
3. generace	4 prarodičové
4. generace	8 praprarodičů

Počátkem 18. století by šlo již o cca 10 generací, tj. 512 předků. Obvykle se sledovala hlavně mužská posloupnost (agnáti), ženská posloupnost (kognáti) byla vynechávána - právně byla tato linie méně ceněna, ve starších obdobích byla navíc hůře evidovatelná.

• rozrod (lat. descendence, něm. Stammtafel) - sledováno je potomstvo jedince v mužské nebo ženské linii.

Prameny

1. Vyprávěcí (ústní tradice)
   
   
2. Ikonografické
   
   
3. Hmotné
   
   
4. Písemné (diplomatické) - hlavní typ pramene

• listiny, úřední a veřejné knihy
  
• matriky - od 16. století, především církevní matriky
  
• nekrologické údaje
• památníky (štambuchy) - především v období renesance

Studijní literatura

Zahraniční příručky

• Archiefschatten. Duizend Jaar vaderlandse geschiedenis, red. Roever Margriet de, 2 vyd. Zwolle 1995.
• Bernard Gildas a kol., Les familles protestantes en France XVIe siecle – 1792. Guide des recherches biographiques et généalogiques, Paris 1987.
• Bernard Gildas, Guide des recherches sur l´histoire des familles, Paris 1981
• Bernard Gildas, Les familles juives en France XVIe siecle – 1815. Guide des recherches biographiques et généalogiques, Paris 1990.
• Devrient Ernst, Familienforschung, 2. vyd. Leipzig 1919.
• Dworzaczek Wladzymierz, Genealogia 1, 2, Warszawa 1959.
• Fitzhugh F. V. T., The Dictionary of Genealogy, 4. vyd. London 1994.
• Forst-Battaglia Otto, Genealogie. In: Grundriss der Geschichtswissenschaft, Hrsg. A. Meister, Leipzig – Berlin 1913.
• Hay D., The Oxford Guide to Family History, Oxford University Press 1993.
• Heydenreich Eduard, Handbuch der praktischen Genealogie 1, 2, Leipzig 1913.
• Isenburg Wilhelm Karl von, Historische Genealogie, München – Berlin 1940.
• Latham W., How to Find Your Family Roots, Los Angeles 1988.
• Lorenz Ottokar, Lehrbuch der gesammten wissenschaftlichen Genealogie, Berlin 1898.
• Mehr Kahlile, International activities and services of the Genealogical Society of Utah, Archivum 37, 1992, s. 148 - 157.
• Ribbe Wolfgang – Henning Eckart, Taschenbuch für Familiengeschichtsforschung, 8. vyd. Neustadt a. Aisch 1975.
• Roots in Sweden. The Genealogia´s Guide to the Swedish Archives, Stockholm, Riksarkivet 1997.
• Scheibelreiter Georg, Zur Typologie und Kritik genealogischer Quellen, Archivum 37, 1992, s. 1 - 26.
• Weiss Volkmar –Münchow Katja, Bestandverzeichniss der Deutschen Zentralstelle für Genealogie in Leipzig. IV. Ortsfamilienbücherei mit Standort Leipzig in Deutscher Bücherei und Deutscher Zentralstelle für Genealogie. Neustadt/Aisch, 1996.

Domácí příručky

• Bek A., Můj rodinný zápisník, Praha 1939.
• Bek A., Rodinný zápisník, Praha 1938.
• Bek A., Rodopis v praxi, Praha 1941.
• Elznic Václav, Stupně krevního příbuzenství a dědictví našich předků, Zpravodaj klubu genealogů a heraldiků Ostrava – Dům kultury Vítkovice 37 – 38, s. 12 -19.
• Horníček I., Kniha o rodopisu. Praktické uvedení do rodopisu s přílohou o obecních kronikách, Vyškov na Moravě 1939.
• Hosák L., Jak založím rodinnou kroniku, Brno 1940.
• Kozák V., Hlasy pokolení. Příručka rodopisného pracovníka, Mladá Boleslav 1941.
• Marečková Marie, Příručka praktické genealogie. Jak sestavit rodokmen, Praha – Litomyšl 2004.
• Markus-Ratkovich A., Příručka rodového kronikáře. Úvod do praktické genealogie, 2. přepracované a ilustrované vydání rodinné kroniky, Praha 1938.
• Markus-Ratkovich A., Rodopisná kronika, Praha 1926.
• Melichar R. a kol., Sborník k základům genealogie, Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha 1988.
• Palivec Viktor, Rodina a rodokmen. Stručný návod k rodopisné praksi, Praha 1939.
• Palivec Viktor, Minimum pro rodopisce a heraldiky, Praha 1970.
• Pohanka Henry, Sám proti toku času, Louny 2002.
• Polišenský Josef, Genealogie, rodopis v její dnešní podobě, Genealogicko-heraldické listy 1974, s. 3-7.
• Říčař Kristoslav, Občanská genealogie. Základy rodopisné práce, Praha 2000.
• Říčař Kristoslav, Úvod do genealogie. Kdo jsou moji předkové a odkud přišli? Praha 1995.
• Svoboda Vl., Minimum o rodokmenu, Praha 1998.
• Beneš F., O rodopisném bádání a jeho významu pro dějiny celonárodní, Sborník jednoty starých českých rodů 10, 1931.
• Honc J., Cesty a cíle české genealogie po roce 1945, AUC – Phil. et Hist. 1, Z pomocných věd historických 12, 1996, s. 13-136.
• Krejčík Tomáš, Z dějin českých genealogických a heraldických zájmů do poloviny 19. století, SAP 32, 1982, s. 480-505.
• Kristen Zdeněk, Úkoly českého rodopisu, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 12, 1940, s. 1-5.
• Matoušek J., Rodopisné bádání a studium dějin novějších, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 7- 8, 1935 – 1936, s. 111-120.
• Psotníčková J., O národní rodopisnou kartotéku, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 11, 1939, s. 33-41.
• Roubík František, Rodopisné prameny v archivu ministerstva vnitra v Praze, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 1, 1929.
• Honc J., Možnosti a cíle české kvantitativní genealogie a heraldiky, Listy genealogické a heraldické společnosti 1, 1976.
• Honcová J., Genealogie a sociologie, Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava 2, 5. roč., 1983, s. 33-35.
• Honcová J., K metodě genealogického studia zemědělských rodin v českých zemích za kapitalismu a socialismu. In: II. setkání genealogů a heraldiků. Ostrava 15. – 16. 10. 1983. Sborník příspěvků. Ostrava 1984, s. 76-79.
• Maur Eduard, Historická demografie a genealogie, Listy genealogické a heraldické společnosti v Praze, 1974, s. 4-6.
• Roubík František, Rodopis a vlastivěda, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 14, 1943, s. 35-40.

Terminologické slovníky

• Elznic Václav – Palivec Viktor, Latinsko-český slovník genealogický, Praha 1976.
• Elznic Václav, Glosář pro rodopisce a kronikáře, Praha 1976.
• Kasalický Václav –Lutonský Boleslav, Německo-český slovník pro genealogy, Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, Vademecum genealoga 3, Praha 1997.
• Krejčík Adolf L., Rodopiscův latinsko-český slovníček a glosářík, Časopis rodopisné společnosti československé 4, 1933.
• Lutonský Boleslav – Černý Jaroslav, Latinsko-německo-český slovník nemocí, úrazů a příčin smrti a výrazů s nimi souvisejících (nejen) pro genealogy, Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, Vademecum genealoga 1, Praha 1995
• Lutonský Boleslav –Melichar Rudolf a kol., Základy genealogie. Soubor přednášek pro laické genealogy 1, 2. Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, Vademecum genealoga 5, 6, Praha 1999.
• Mareš Jan, Latinsko-český slovník pro genealogy, Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, Vademecum genealoga 2, Praha 1996.
• Palivec Viktor, Německo-český genealogický slovník, Klub genealogů a heraldiků Ostrava, Ostrava 1984
• Pařez Jan, Česko-anglický příruční slovník genealogický, Praha 1999.

Obyvatelstvo

• Fialová L. – Horská P. – Kučera M. – Maur E. – Musil J. – Stloukal K., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1996.
• Horská P. – Kučera M. – Maur E. – Stloukal K., Dětství, rodina, stáří v dějinách Evropy, Praha 1990.
• Horský Jan – Seligová Markéta, Rodina našich předků, Praha 1997.
• Placht O., Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16. – 18. století, Praha 1957.
• Sekera V., Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754 – 1918, Praha 1978.

Jména

• Beneš J., O českých příjmeních, Praha 1962.
• Burdová Pavla, Nařízení o užívání příjmení v 18. století, Demografie 29, 1987, s. 348-349.
• Davídek V. – Doskočil K. – Svoboda J., Česká jména osobní a rodová. Knihovna rodopisné společnosti v Praze 5, Praha 1941.
• Moldanová D., Naše příjmení, Praha 1983.
• Salajka M., Kalendář, osobní jména a křesťanské svátky, Praha 1994.
• Vitochová Markéta, Motivace volby křestních jmen v 18. století, diplomová práce na ÚČD FF UK [rukopis], Praha 1999.
• Žáček Václav, Studie k vývoji židovských jmen osobních v nové době. In: Ročenka společnosti pro dějiny židů v Československé republice, 8. roč., Praha 1936.

Matriky

• Brabcová P., Svatby v 18. století z hlediska církevních matrik, Český lid 85, 1998, s. 257-262.
• Doskočil Karel, Vývoj farních matrik v českých zemích ve světle právních předpisů, Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 12, 1940, č. 2, s. 41-50.
• Grießl A., Kirchliche Vorschriften und österreichische Gesetze und Verordnungen in den Matriken-Angelegenheiten, Graz 1891.
• Janák J., Vedení vojenských matrik, Praha 1938.
• Kukánová Zlatuše – Matušíková Lenka, Matriky židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě z let 1784 až 1949, Paginae historiae 0, 1992, s. 103-127.
• Kukánová Zlatuše – Matušíková Lenka, Soupis matrik židovských náboženských obcí v Čechách. A – K, Paginae historiae 1, 1993, s. 74-151.
• Kukánová Zlatuše – Matušíková Lenka, Soupis matrik židovských náboženských obcí v Čechách. L – Po, Paginae historiae 2, 1994, s. 90-138.
• Kukánová Zlatuše – Matušíková Lenka, Soupis matrik židovských náboženských obcí v Čechách. Pr – Š, Paginae historiae 3, 1995, s. 208-247.
• Kukánová Zlatuše – Matušíková Lenka, Soupis matrik židovských náboženských obcí v Čechách. T – Ž, Paginae historiae 4, 1996, s. 152-181.
• Kukánová Zlatuše – Matušíková Lenka, Soupis matrik židovských náboženských obcí na Moravě. Paginae historiae 5, 1997, s. 187 – 218.
• Kupka J., Hlavní pravidla správy matrik, Brno 1924.
• Lameš J., Matriční doklady a jejich dokumentární hodnota, AČ 29, 1979, s. 21-51.
• Maur Eduard, Církevní soupisy obyvatel v katolické a protestantské Evropě, Historická demografie 4, 1970.
• Maur Eduard, O počátcích a vývoji církevních matrik se zvláštním zřetelem k českým poměrům, Historická demografie 3, 1969.
• Maur Eduard, Vývoj matričního zápisu v Čechách, Historická demografie 6, 1972.

Digitální zdroje

Prozatímní heraldická knihovna - online přístupná periodika

• Listy/Zpravodaj Genealogické a heraldické společnosti v Praze
• Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze
• Rodokmen
• Zpravodaj pro přátele rodopisu a heraldiky
• Genealogické a heraldické informace
• Zpravodaj ostravské pobočky GHSP/Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava
• Orlice – časopis pro genealogii, heraldiku a další pomocné vědy historické
• Sborník příspěvků ze Setkání genealogů a heraldiků v Ostravě

Odkazy

Použitá literatura

HLAVÁČEK, Ivan; NOVÝ, Rostislav a KAŠPAR, Jaroslav. Vademecum pomocných věd historických. 3. opravené a doplněné vydání. Jinočany 2002, 544 s.

Zdroj

Text byl převzat z původních internetových skript Katedry archivnictví a PVH vzniklých v rámci projektu OPPA (http://pvh.ff.cuni.cz/index_OPPA.htm).