Stavba sluchového ústrojí

Anatomie ucha

• ucho je periferní sluchový orgán

Vnější ucho

Boltec

Směrové slyšení

• předozadní, hornodolní a něco mezi
• boltec je orientován dozadu → zepředu přijímá velké spektrum frekvencí, ale odzadu se odrážejí jen o tu chrupavku, ohýbají se spíš hlubší tóny → jde to rozeznat
• zvuk k bubínku přichází dvakrát – jednou přímo a podruhé ten odražený od všech těch záhybů (ten je slabší)

Prostorové slyšení

• do jednoho ucha přijde zvuk dříve než do druhého (rozdíl asi 18 cm)
• jiná hlasitost (a fáze?) zvuku

• + částečně ochranná funkce

vnější zvukovod

• ochranná funkce
• nejlépe přenáší frekvence v rozmezí 3–4 kHz
• zakončen bubínkem

- není ke zvukovodu kolmo, ale v horní části je asi o 6 mm zkosený směrem ven

- plocha asi 85 mm², činná plocha (ta vibrující) asi 55 mm²

- zachycování zvuku, převod mechanického vlnění

Střední ucho

• kladívko – dosedá na bubínek → přenáší vibrace pomocí pevného prostředí
• kovadlinka
• třmínek
• všechny spojeny pružnými svaly – jeden? z nich je ochranný, pokud se vyskytnou náhlé hlasitější signály (asi 80 dB), které trvají déle než 30 ms, sval se zpevní a chrání ucho před náporem hlasitých signálů
• vyplněno vzduchem
• spojeno s nosohltanem Eustachovou trubicí

- vyrovnávání atmosférického tlaku

- ← střední ucho vystláno sliznicí → třeba někdy doplnit vzduch, jinak by došlo k prohnutí bubínku dovnitř a ztrátě sluchu

Vnitřní ucho

• třmínek doléhá na oválné okénko

- membrána oddělující střední a vnitřní ucho

- asi 3 mm2 ← kmitání, které se děje na velké ploše bubínku, je třeba „zesílit“, aby bylo schopno pohnout kapalinou → na oválném okénku působí na menší plochu

• pod oválným je okrouhlé okénko
• na rozdíl od ostatních dvou částí je vyplněno kapalinou – velmi těžko stlačitelná → musí tam být membrána a ne tvrdá část, aby se kapalina mohla „přelévat“ (okénka jdou „proti sobě“)

Náčrt hlemýždě s průřezem.

Hlemýžď

• asi 2,5 závitu (asi 3 cm)
• vyplněn dvěma kapalinami (perilymfou – v chodbičkách a endolymfou – mezi membránami)
• dvě chodbičky propojeny ve vrcholku hlemýždě
• mezi chodbičkami bazilární a Reisnerova membrána
• mezi membránami uloženo vlastní sluchové ústrojí – Cortiho ústrojí

- jeho funkcí je převod mechanického vlnění na nervové vzruchy

- skládá se z podpůrných buněk, na nichž jsou vlasové buňky (asi 20 000, s věkem odumírají) – vlasové buňky uspořádány do vé

- pokud se rozvlní perilymfa, přenáší se to na endolymfu a tektoriální membránu a z nich na vlasové buňky → sluchovým nervem je vzruch přenášen do centrálního nervového systému

- na začátku hlemýždě se vnímají vysoké tóny, na konci nejhlubší

Reference

• Gick, B., Wilson, I. a Derrick, D. (2013). Articulatory Phonetics. Oxford: Wiley-Blackwell.
• Seikel, J. A., King, D. W. a Drumright, D. G. (2010, 4. vydání). Anatomy & Physiology for Speech, Language, and Hearing. Clifton Park: Delmar.
• Hála, B. (1962). Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě. Praha: ČSAV. (vybrané kapitoly)
• Palková, Z. (1994). Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. (vybrané kapitoly)

Zpět na rozcestník: Fyziologická fonetika | Fonetika