Pojetí byrokracie M. Croziera: Porovnání verzí
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci | * byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci | ||
* pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management | * pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management | ||
− | * tok informací: | + | * tok informací: střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují; vrcholní manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné; při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace |
− | |||
− | |||
− | |||
* nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí | * nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí | ||
* Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci | * Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci |
Verze z 11. 9. 2014, 11:18
Michel Crozier je francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii. Tématu se věnuje v dílech Le phenomene bureaucratique (1964), Le monde des employes de bureau (1965) a La societe bloquee (1970). Byrokratická organizace:
- organizace, která lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům
- brzda společnosti
- ritualismus byrokracie je racionální a promyšlené jednání byrokratů
- neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali, což zapříčiňuje potřebu větší kontroly a centralizace
Pracovníci organizace netouží po větší participaci ani autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat - odvolávání na plnění předepsaných pravidel jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ze strany organizace i klientů ohrožena.
Teorie toků informací a komunikačních bariér:
- byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci
- pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management
- tok informací: střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují; vrcholní manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné; při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace
- nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí
- Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci
Použitá literatura: Crozier, M (1970). La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil. Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil. Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil. Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.