Vztah obecné psychologie k ostatním oborům: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
  
−
Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku, avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází. VAG
+
Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku, avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází.
  
 
<br />
 
<br />
Řádek 19: Řádek 19:
 
*'''Psychoterapie''' – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.<ref name=":1"></ref><ref name=":2">Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.</ref>
 
*'''Psychoterapie''' – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.<ref name=":1"></ref><ref name=":2">Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.</ref>
  
−
== Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory ==
+
<br />
 +
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory==
  
 
Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:
 
Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:
  
−
* '''Filozofie''' – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání často vychází z určitých filosofických úvah a teorií. Nako,
+
*'''Filozofie''' – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání často vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
−
* '''Biologické vědy''' – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungováním, avšak z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
+
*'''Biologické vědy''' – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungováním, avšak z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
−
* '''Pedagogika''' – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznávání a formování osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
+
*'''Pedagogika''' – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznávání a formování osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
−
* '''Lingvistika''' (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči.
+
*'''Lingvistika''' (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči.
  
 
<br />
 
<br />
  
−
== Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie ==
+
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie==
  
  
 
Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.
 
Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.
  
−
* '''Vědomí''' – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
+
*'''Vědomí''' – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
−
* '''Pozornost''' – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
+
*'''Pozornost''' – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
−
* '''Vnímán a smyslové poznávání''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
+
*'''Vnímán a smyslové poznávání''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
−
* '''Paměť''' – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
+
*'''Paměť''' – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
−
* Učení – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
+
*Učení – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
−
* '''Myšlení + zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace''' – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
+
*'''Myšlení + zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace''' – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
−
* J'''azyk a řeč''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
+
*J'''azyk a řeč''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
−
* '''Emoce''' – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci oboru psychoterapie.
+
*'''Emoce''' – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci oboru psychoterapie.
−
* '''Motivace''' – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti.
+
*'''Motivace''' – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti.
−
 
 
  
  
Řádek 52: Řádek 52:
  
 
<references /><br />
 
<references /><br />
−
 
−
 
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory
 
obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory
 +
 
<br />
 
<br />
 
[[Kategorie:Základy obecné psychologie|*]]
 
[[Kategorie:Základy obecné psychologie|*]]

Verze z 23. 8. 2020, 19:20

Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku, avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází.


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a psychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané psychologické obory:

  • Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na chování a jednotlivé psychické funkce či procesy. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností.
  • Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce.
  • Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
  • Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. [1][2]
  • Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
  • Psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
  • Psychodiagnostika – cílem psychodiagnostiky je měření a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
  • Pedagogická psychologie – zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na proces učení.
  • Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.[2][3]


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:

  • Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání často vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
  • Biologické vědy – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungováním, avšak z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
  • Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznávání a formování osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
  • Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči.


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie

Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.

  • Vědomí – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
  • Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
  • Vnímán a smyslové poznávání – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
  • Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
  • Učení – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
  • Myšlení + zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
  • Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
  • Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci oboru psychoterapie.
  • Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti.


Odkazy

Reference

  1. ↑ Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
  2. ↑ 2,0 2,1 Vágnerová, M. (2017). Obecná psychologie: Dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Karolinum.
  3. ↑ Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.


Klíčová slova

obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_obecné_psychologie_k_ostatním_oborům&oldid=61344“