Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků: Porovnání verzí
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost). | * Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost). | ||
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. | *Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. | ||
− | *Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. | + | *Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky. |
− | <ref name="cdjc14"/><ref name="gac"/> | + | *Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují. |
+ | *Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac"/> | ||
===Čtenáři a čtení v České republice=== | ===Čtenáři a čtení v České republice=== | ||
===Překnížkováno=== | ===Překnížkováno=== |
Verze z 16. 2. 2022, 13:31
České výzkumy
České děti jako čtenáři
Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem České děti a mládež jako čtenáři. [1][2]
Jak čtou české děti
Výzkum Jak čtou české děti byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.[3]
Hlavní výsledky:
- Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).
- Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola.
- Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.
- Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.
- Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.[1][3]
Čtenáři a čtení v České republice
Překnížkováno
Zahraniční výzkumy
Parents, Children, Libraries, and Reading
PISA: Programme for International Student Assessment
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.
- ↑ FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti a mládež jako čtenáři 2017. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.
- ↑ 3,0 3,1 Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. GAC.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf