Šablona:Článek týdne/2022/08: Porovnání verzí

Aktuální verze z 2. 3. 2022, 13:22

Umělá inteligence (anglicky Artificial intelligece, AI) je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují inteligenci. Přesná a jediná definice však neexistuje a neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je. Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vjemy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů. Zabudovaný počítač přijímá data - která byla již připravena, nebo jsou sbírána pomocí vlastních sensorů a kamer - ty následně vyhodnotí a reaguje na ně. Systémy umělé inteligence jsou schopné pracovat samostatně a také měnit a přizpůsobovat své jednání na základě vyhodnocení efektů předchozích akcí.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''[[Umělá inteligence]]''' (anglicky Artificial intelligece, AI) je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|inteligenci]]. Přesná a jediná definice však neexistuje a neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je. Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vjemy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů. Zabudovaný [[Osobní počítač|počítač]] přijímá [[Data|data]] - která byla již připravena, nebo jsou sbírána pomocí vlastních sensorů a kamer - ty následně vyhodnotí a reaguje na ně. Systémy umělé inteligence jsou schopné pracovat samostatně a také měnit a přizpůsobovat své jednání na základě vyhodnocení efektů předchozích akcí.
+''Z oboru [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]].''
-'''[[Humanistická psychologie]]''' představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – [[Psychoanalýza|psychoanalýzu]] a [[behaviorismus]]. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická '''orientace, perspektiva či postoj'''. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby [[Humanismus|humanistické]]. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.
-''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
 ''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''