Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Problémy spojené s organizací znalostí

Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace

Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její potřebou. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné.

K dispozici je i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou. Nabízí se například: ƒ přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“) ƒ částečná odpověď na otázku ƒ nabídka zdroje informace (odkaz na něj) ƒ poskytnutí rozšiřující (background) informac

Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase

Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou je, zda na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už neodpovídající současným potřebám.

Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu

Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení obsahové analýzy a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití přirozeného jazyka k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého (formalizovaného) jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.

Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým

Jak je známo z dějin sociální komunikace, nová komunikační média vyvolávají k životu nové typy sociální komunikace a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických dokumentů dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče – zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.

Informační zahlcení

Kvantitativní nárůst potenciálně dostupných informací je tak veliký, že tato kvantita přechází v novou kvalitu: informační zahlcení je už vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této exploze v dostupnosti informací se staly počítačové aplikace pro zpracování a digitalizaci dokumentů a počítačové sítě, které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu.

Jsou potřeba nástroje jenž jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní, jednak (na první pohled možná poněkud paradoxně) nástroje pro tvorbu přidaných informací 52 v podobě metadat.

Důvěryhodnost

S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.

Doménová analýza Informační doména je soubor informačních systémů, zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc

Zakladatelm Birger Hjørland. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňují, a roztřídit do skupin (domén). yto domény potom mají vliv na výzkum informačního chování. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka a míru. https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza