Portál diskuse:Projekty

Trias

Konec Permu Nacházíme se na konci prvohor, na Sibiři dochází k rozsáhlým erupcím, po zemském povrchu se rozlévá nepředstavitelné množství lávy. Oblast Evropy je pokryta žhnoucí tekutou horninou a ovzduší se plní toxickými plyny. Permské vymírání, je nejrozsáhlejším masovým vymíráním v dějinách Země, 95 % živočišných druhů je odsouzeno k záhubě. Celý proces trvá neuvěřitelných 60 tisíc let.

Spodní Trias Na Zemi je jeden jediný superkontinent zvaný Pangea, a oceány Panthalassa a Tethys. Země se vzpamatovává z nedávné katastrofy. Na Zemi dochází k četné sopečné aktivitě a je na ní velké teplo. Hrstka tvorů přežila smrtelné dějství a vyvíjí se do nových tvorů, v oceánu dochází ke krátkému, ale rychlému vývoji amonitů-hlavonožců ve spirálovité ulitě, kteří se vyvinuli do více, než 300 druhů, dále se vyvíjí plži, mlži a měkkýši. Mezi známé vodní obyvatele patří také Ichtyosauři, ryboještěři, kteří se vyvinuli již krátce před permským vymíráním. Jde o skupinu plazů, kteří se plně adaptovali, pro život ve vodě. Jejich samičky nekladou vejce, ale rodí živá mláďata. Dále v oceánech žijí ježavky, podobné dnešním, brachiopodi a z ryb skupina teleostei. Dokonce existují sladkovodní žraloci. Triadobatrachus massinoti je předchůdcem dnešních žab, a žije na území dnešního Madagaskaru. Je nejstarším známým obojživelníkem. Další zachovalou skupinou jsou savcovití plazi, někteří jsou již osrstění, což napovídá o tom, že uměli držet stálou tělesnou teplotu. Do této skupiny spadá kupříkladu rod therapsidů, savcům se již podobali stylem života i vzhledem, jejich kostra umožňovala kráčivou chůzi a žili převážně na souši. Na dnešní Antarktidě se pohybuje plaz z rodu archosaurů, nazývá se Antarctanax. Byl velký asi jako leguán měřil do 1,5 metru a mohl být jedním z předchůdců dinosaurů.

Střední Trias V moři žijí primitivní žraloci, a na vzestupu je vývoj plazů, především druhů skupiny Archosauromorpha, ale také therapsidů, z nichž se vyvinuli savci, také již existují želvy, které žijí i dnes. Také se rozvíjejí obojživelníci, jedním z žijících je zygosaurus, zástupce skupiny temnospodilů. Objevují se první dinosauři.

Asilisaurus Dosahoval maximální délky tří metrů a maximální hmotnosti třiceti kilogramů, žil na území dnešní Tanzanie.

Nyasasaurus Žil na stejném území jako asilisaurus a měřil 2-3 metry do délky, s výškou kolem metrů byl velký asi jako tříleté dítě, co se týká hmotnosti, mohl mít v rozmezí 20-60 kilogramů.

Azendohsaurus Pohyboval se na území dnešního Maroka, je znám však pouze podle fosilií několika čelistí a pár zubů, proto se o něm mnoho neví.

Pokud jde o rostlinnou říši, setkali byste se s cykasy, přesličkami, kapradinami a jehličnany. Kvetoucí rostliny ještě nejsou.

Svrchní Trias Vývoj dinosaurů poskočil, a je několik nových druhů.

Blikanasaurus Žil na území dnešní Jihoafrické republiky a v dospělosti dosahoval délky 3-5 metrů a hmotnosti až 250 kilogramů.

Eoraptor Fosilie eoraptora byly objeveny v Argentině, byl relativně malý, měl maximálně jeden metr a deset kilogramů. Byl to lovec a živil se menšími živočichy, jako byli první savci a malí ještěři.

Herrerasaurus Býval na území dnešní Argentiny, dosahoval šesti metrů na délku, metr a půl na výšku a hmotnosti 200 kilogramů. Měl silné zadní končetiny, což napovídá, že byl dobrým bežcem. Šlo o predátora.

Zásadní kroky ve vývoji udělala skupina therapsidů, nyní jsou již primitivními savci. Jsou osrstění a po narození pijí mléko. Vznikli první placentálové. Jsou však nyní malého vzrůstu, žijí v norách a pro potravu vylézají v noci.

Triconodonta Triconodonta je skupina primitivních savců, Žili v období od svrchního Triasu až po Křídu, tedy většinu druhohor. Živili se hmyzem, mršinami a malými obratlovci. Za potravou vylézali obvykle v noci.

Konec Triasu Trias končí hromadným vymíráním, jehož přesná podoba není známa, nicméně jednou z příčin byly rozsáhlé sopečné erupce, jenž hluboce zasáhly do tehdejších ekosystémů, mimojiné docházelo k rozsáhlým požárů tehdejších lesů. V neposlední řadě měly vliv i toxické plyny, jenž unikaly během sopečných erupcí a zamořovaly ovzduší, což mělo drastické účinky na živočichy i na vegetaci.

Osteoporóza

Co je to? Osteoporóza je chronické onemocnění kostních tkání, také se jí někdy přezdívá,,tichý zloděj kostí". Tu přezdívku má proto, že jeho podstatou je řídnutí kostí, kterému předchází úbytek kostní hmoty. Způsobuje jej nejčastěji nedostatek vápníku, vitamínu D, pohybu, ke vzniku přispívá také hormonální nerovnováha.

Co může osteoporóza způsobovat? Člověku s Osteoporózou se snadno lámou kostí, a to i bez předchozího úrazu nebo po malé zátěži kostí. Časté jsou zlomeniny kyčlí, zápěstí a páteře. Pacient může pociťovat větší či menší bolest, ale také o onemocnění nemusí vědět, může probíhat skrytě a člověk na něj přijde až při první zlomenině.

Kdo je ohroženou skupinou/rizikové faktory? Velmi hubení lidé s nedostatkem pohybu Těhotné a kojící ženy Ženy po menopauze Ženy i muži po sedmdesátém roce života, vlivem stáří Lidé s onemocněním štítné žlázy, jater či ledvin Diabetici Lidé užívající léky na tlak a léky na onemocnění trávicího traktu Lidé s alergií či intolerancí na mléko a výrobky z něj Osteoporóza v rodinné anamnéze Sedavý způsob života Kuřáci Alkoholici Lidé trpící poruchou příjmu potravy (anorexie, mentální anorexie, bulimie..) Léčba kortikoidy

Typické příznaky Osteoporózou často začíná a pokračuje bezpříznakově, postupným jejím vývojem se může začít objevovat zakřivení páteře, postava pacienta se zmenšuje a může se zmenšit až o 10 centimetrů, postava se deformuje, může se objevit bolest v zádech nebo i jen pobolívání. Snadno vznikají zlomeniny, někdy i bez viditelné příčiny.

Léčba Cílem léčby je zastavit či snížit úbytek kostní hmoty, a zároveň zvýšit její tvorbu. Jsou i případy, kdy se však vyléčit nedá. Léčba je komplexní a na dlouhou trať, důležitá je úprava stravy, aby obsahovala dost bílkovin a dodávání minerálů, důležitý je zde vápník a vitamín D.

Nezanedbatelný je i pohyb v podobě chůze, běhu po rovině, nesmí se provádět sporty se zvýšeným rizikem pádu a následného úrazu, to znamená- žádné bojové sporty, box, parkour, a další.

V případě hormonální nerovnováhy v důsledku menopauzy se podávají gestageny a estrogeny (ženské pohlavní hormony). Estrogen stimuluje osteoblasty, což jsou buňky, podílející se na tvorbě kostí, nachází se na povrchu kostí, osteoblasty se mohou změnit na osteocyty, to jsou buňky nacházející se v kostní tkáni. Velmi dlouhodobá substituční léčba ale nese rizika v podobě zvýšeného rizika karcinomu prsu a tromboembolických komplikací.

Mohou se podávat také anabolické steroidy, ale dělává se to jen okrajově, u žen prakticky vůbec. U osteoporózy způsobené užíváním kortikoidů a u mužů se používají deriváty parathormonu, užívájí maximálně po dobu 24 měsíců.

Prevence K prevenci patří vyvážená strava s dostatkem vápníku, pro vitamín D je nejlepší pobyt na slunečním světle. Dále je potřeba pohyb, minimálně 20 minut chůze denně a v neposlední je dobře optimalizovat tělesnou hmotnost.