Mentuhotep III.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | |||
| + | '''Mentuhotep III. Sanchkare''', nástupce Mentuhotepa II. vládl jako druhý panovník 11. dynastie. Za jeho vlády se země politicky i hospodářsky stabilizovala. | ||
otec: Mentuhotep II. | otec: Mentuhotep II. | ||
| Řádek 4: | Řádek 6: | ||
matka: Tem | matka: Tem | ||
| − | + | vládl asi 12 let | |
| − | + | === Stavební aktivity === | |
Pravděpodobně jediný syn Mentuhotepa II. byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v Medínit Habú a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie. Doklady stavebních aktivit známe také z Armantu a Elefantiny. V chrámu v Todu nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.<ref>Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref> | Pravděpodobně jediný syn Mentuhotepa II. byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v Medínit Habú a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie. Doklady stavebních aktivit známe také z Armantu a Elefantiny. V chrámu v Todu nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.<ref>Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref> | ||
| − | + | === Výprava do Puntu === | |
V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes Wádí Hammámát, jak dokládají zde nalezené nápisy. Víme také, že cestou přes východní poušť bylo vyhloubeno asi 15 studen. | V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes Wádí Hammámát, jak dokládají zde nalezené nápisy. Víme také, že cestou přes východní poušť bylo vyhloubeno asi 15 studen. | ||
| − | + | === Hrobka === | |
Hrobku si Mentuhotep III. postavil nedaleko hrobky svého předchůdce, zůstala však nedokončená. Její architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu bab na počátku 18. dyn. | Hrobku si Mentuhotep III. postavil nedaleko hrobky svého předchůdce, zůstala však nedokončená. Její architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu bab na počátku 18. dyn. | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 5. 11. 2014, 11:34
Mentuhotep III. Sanchkare, nástupce Mentuhotepa II. vládl jako druhý panovník 11. dynastie. Za jeho vlády se země politicky i hospodářsky stabilizovala.
otec: Mentuhotep II.
matka: Tem
vládl asi 12 let
Stavební aktivity
Pravděpodobně jediný syn Mentuhotepa II. byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v Medínit Habú a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie. Doklady stavebních aktivit známe také z Armantu a Elefantiny. V chrámu v Todu nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.[1]
Výprava do Puntu
V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes Wádí Hammámát, jak dokládají zde nalezené nápisy. Víme také, že cestou přes východní poušť bylo vyhloubeno asi 15 studen.
Hrobka
Hrobku si Mentuhotep III. postavil nedaleko hrobky svého předchůdce, zůstala však nedokončená. Její architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu bab na počátku 18. dyn.
- ↑ Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
