Prenatální období

• prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto. Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu. Ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období. Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání. To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období.
• průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.

Biologie

• plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník

• amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr 
• plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
• chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko 
• plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)

funkce placenty

• zprostředkovává výživu plodu
• do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
• zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
• ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
• produkuje hormony, které udržují těhotenství
• zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu

Období prenatálního vývoje

• nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
• embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
• fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne

Vývoj smyslů

• do konce 19. století se předpokládalo, že smysly jsou spící, nefungují, Preyer – plod je ve stavu minimální stimulace
• 1920 Feldmann – mimo zraku jsou všechny smysly stimulované již ve 2. trimestru
• všechny smysly alespoň nějaký čas před narozením jsou fungující
• taktilní (kožní) vnímání + hluboké čití – prokázáno již u embrya ve 20. a 30. letech
• taktilním podnětům je plod vystaven velmi, reaguje na bolest
• od 1925 – výzkumy sluchu
• plod vystavován hlasitým podnětům zvenčí – reakce – od 24. týdne pozorovatelné zrychlenými pohyby; akustické podněty 22-24tý týden – změn srdečního rytmu a očních pohybů, dítě reaguje na zvuk, i když je matka neslyší (pokusy, jde přímo o reakci plodu), stimulace sluchu hojná – zvuky matčina těla (srdce, trávení), matčina vokalizace, hluk okolí, tlukot matčina srdce má zklidňující efekt – známý zvuk, redukuje úzkost
• vestibulární reakce nepozorujeme (vnitřní ucho)
• chuť – buňky vývoj 8. – 9. týden, 12. týden vyvinuté
• čich – často chuť a čich spojené  předpokládáme, že je funkční; reaguje na chlad
• zrak – jistá míra funkčnosti prenatálně – břišní stěna propouští světlo, dozrává později, po 20. týdnu – pohyby víček, vyvíjí se ještě po narození; v děloze není úplná tma, dítě reaguje na světlo na konci třetího trimestru

Vývoj centrální nervové soustavy

• začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regenerují se, zprostředkovávají komunikaci) se shlukují na místa příštích funkcí - ustaveno zrakové centrum (jako první) X ačkoli v podstatě je zrak dokončen jako poslední

růst mozku – charakteristické 2 vývojové skoky:

1. 3. – 5. gestační měsíc = kvantitativní skok (nárůst nervových buněk), doba velkého eventuálního ohrožení mozku
2. 8. měsíc – kvantitativní i kvalitativní skok, doba diferenciace nervových buněk (dendrity, synapse, + obrovská produkce glyových buněk)

• různé oblasti mozku, smyslové orgány a jejich funkce se rozvíjí v rozdílných časových plánech heterochronně
• vývoj znamená jak nárůst, tak ubývání i selekci
• dochází nejen k "nerozvoji" některých oblastí, ale dokonce i k odumírání (např. nervové buňky); po fázích nadprodukce dochází k selekci nejfunkčnějších buněk, následuje krátkodobé uskladnění přebytků a pak dojde ke korekci (nevyužité odumírá)
• projevuje se plasticita mozkových funkcí, která pokračuje i do postnatálního období
• pozn. do 8. měsíce má dítě schopnost rozlišit všechny fonémy světa  pak už jen pro svou mateřštinu
• mozek s smyslové orgány se vyvíjí zprvu nezávisle a zpočátku není mozek odkázán na stimulaci skrze smyslové orgány - k propojení dojde mezi 25. – 27. týdnem vývoje, toto propojení tvoří základ pro pozdější učení prostřednictvím smyslových orgánů

Pohyby

• konec 19. stol. – první sledování pohybů plodu pomocí palpace a stetoskopu
• W. Preyer - 1885 kniha o embryích „O duši dítěte“:
• motilita – spontánní charakter, nejen reaktivní
• motilita se objevuje již před 12 . týdnem
• podobnost motility plodu a novorozence - abnormální motilita novorozence = poškození + totéž u plodu
• plod spontánně pije plodovou vodu
• později vše vesměs potvrzeno

• výzkumy problematické – palpace (pohmat) + stetoskop + na potracených plodech (mrtvých i živých) na zvířatech
• sonograf – 1971 Reinhold - 1. pozorování pomocí sono 2 Skupiny pohybů – silné pohyby celého těla / pomalé pohyby jednotlivých částí, potvrdil Preyerovy představy – první klasifikace pohybů
• behaviorální stavy (spánek, bdění)- jasně odlišitelné od 35.-37. týdne
• počet změn polohy – největší 13-15tý týden, pak klesá (málo místa)
• změna motility – špatná prognostická známka, ale když je motilita v pořádku nelze hodnotit, zda je průběh dobrý.
• regrese – např. v důsledku hypoxie – zpět v motilitě
• vymizení pohybů – úmrtí nebo distres (nepohoda plodu)
• normální motilita ještě neznamená, že dítě je v pořádku
• vermikulární pohyby – jedny z prvních, pol. 8. týdne, pomalé, 0,5 – 2 sec, trhavé, v průběhu 2 měsíců vymizí, cca 4 cm

• plod je velmi brzy připravován na činnosti, díky nimž přežije po narození
• plod je aktivní, tj. ovládá („kontroluje“) prostředí
• není automat, který jen reaguje dle podnět – reakce, reaguje na změny polohy matky vyhledáváním nejpohodlnější polohy, do značné míry určuje dobu porodu a aktivně se na něm podílí (porod živých dětí je snazší než porod mrtvých – dle porodníků)
• již v prenatálním období získává jedinec schopnost sociální interakce
• plod je v aktivním kontaktu s matkou – už před narozením se vytváří dialog matka – dítě a to jak pohyby, tak emocionálně – emoce matky ovlivňují dítě vytvářením zvláštních podnětových situací
• počátky vnitřního prožívání je nutno z pozorování hledat již v době prenatální – ale jak to prožívání vypadá, o tom lze mít jen dohady založené více na teoriích než na ověřených faktech, o psychice dítěte před narozením toho víme velmi málo, přesto lze učinit tento závěr: dobrý psychický stav matky je pro základy psychiky dítěte významný, třebaže neznáme mechanismy tohoto působení

• kromě zásadního významu biologického vývoje jsou v tomto období také pokládány základy pro citový vztah mezi matkou, resp. oběma rodiči, a (zatím očekávaným) dítětem
• skutečnost očekávání dítěte má značný vliv na život obou jeho rodičů; dítě jim přinese na jedné straně velké obohacení, na straně druhé nutnost určitých změn životního stylu a společenských rolí
• pozice partnera matky bývala v minulosti podceňována jako málo významná, nicméně i od něho těhotenství jeho partnerky leccos vyžaduje, musí se vyrovnat mimo jiné s určitou proměnou osobnosti nastávající matky a posléze i s faktem, že dítě nárokuje mnoho jejího času a pozornosti, které ona tím pádem nemůže věnovat jemu
• pro matku samotnou pak těhotenství znamená nikoli období klidu a vyrovnanosti, nýbrž značnou zátěž psychickou, tělesnou i společenskou
• důvodů, které vedou lidi k tomu, aby měli děti, existuje celá řada: nemít děti je nepřirozené, tedy analogicky lze zplození potomka označit za projev normálnosti, dítě přináší změnu, oživení, je zdrojem radosti, objektem citů, pokračovatelem života rodičů; může však být i prostředkem k úniku z vlastní rodiny, výsledkem nátlaku na partnera, levnou pracovní silou, zbraní proti osamělosti nebo ekonomickou pojistkou na stáří rodičů, postoje rodičů, v nichž je zahrnuta pohnutka ke zplození dítěte i jejich vztah k těhotenství, významně ovlivňují psychický vývoj jejich potomka, ten přichází do prostředí, které funguje podle nějakého zaběhlého řádu, a zákonitě tento řád naruší, na rodičích potom je, aby tuto změnu zpracovali a přijali, což je podmíněno určitou mírou jejich osobnostní vyzrálosti

5 stavů chování

• Prechtl, Beintem
• dle dýchacích pohybů, pohybů těla a otevírání očí

1. klidný spánek – pravidelné dýchání, žádný pohyb, oči zavřené
2. aktivní spánek – nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené
3. klidné bdění – dýchání pravidelné, žádný pohyb, oči otevřené
4. aktivita - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené
5. pláč - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené

Komunikace

• lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů)
• spojení neurohumorální - zahajuje ho matka, jejíž mozek zachytí vnější podnět a vyvolá to emoci, hypothalamus zpracuje emoci a vyšle signál pro endokrinní systém a hypothalamus plodu reaguje na tu emoci, smyslová komunikace = behaviorální

důkazy:

• fetus je schopen donutit matku měnit polohu
• zklidnění plodu při masážích břicha
• spotřeba plodové vody

• fyziologicky - krví procházející placentou převážně prostřednictvím hormonů
• smysly - masírováním břicha, změnou polohy, hlasem matky
• postojem emocionálním či racionálním, tím, že se matka soustředí na určitou část svého těla ji ovlivňuje, nechtěné děti bývají častěji samovolně potraceny

• interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství
• na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod
• matka stimuluje dítě rovněž svými pohyby a hlasem
• již plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, že novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasů jiných lidí
• prenatální vývoj může být ovlivněn celou řadou dalších okolností - např. alkoholismem, kouřením nebo diabetem matky, chorobami, které matka v těhotenství prodělala, slunečním a ionizačním zářením aj.
• na duševní i tělesný vývoj dítěte mohou mít negativní vliv případné porodní komplikace
• přítomnost otce u porodu je ve světě běžným jevem již mnoho desetiletí, u nás se tato záležitost začala prosazovat krátce před rokem 1989, mezi její hlavní pozitiva patří snížení nejistoty a úzkosti obou partnerů a fakt, že porod jako společný prožitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah
• dřívější praxe, kdy právě narozené děti byly umisťovány separátně od matky na novorozenecké oddělení, je již také překonána - a to metodou zvanou rooming in, kdy dítě je od počátku ve společném pokoji s matkou, za těchto podmínek mezi nimi vzniká snáze a rychleji emoční pouto. Za velké plus se považuje i fakt, že tyto děti jsou rovněž déle kojeny (a v důsledku toho průměrně méně nemocné)

Charakteristiky jednotlivých prenatálních období

1. měsíc

• 24 – 36 hodin - po splynutí vajíčka a spermie 1. dělení
• další a další dělení - blastula = 100 – 150 buněk (7 dní)
• cca 7. den - buněčná diferenciace - 2 vrstvy: vnitřní – blastocyst (embryo), vnější – trofoblast (obaly)
• 6. – 10. den - na povrchu trofoblastu výhonky – prorostou děložní sliznicí a napojí se na cévní systém = nidace (50% nezahnízdí a 50% ze zahnízděných nepřežije, 25% OK)
• cca 11. den - embryonální období - velikost špendlíkové hlavičky, produkce hormonu zabraňující u žen menstruaci

• 16. dní - vývoj vrstev vajíčka: trofoblast, 4 membrány:

1. amniový vak s amniovou tekutinou
2. žloutkový vak – produkce krevních buněk, dokud je plod nevytváří sám
3. z chorionu – placenta
4. alantosis  pupečníková šňůra a cévní zabezpečení placenty

z blastocystu se vyvíjí 3 zárodečné listy:

1. ektoderm – kůže, NS, vlasy, nehty, potní žlázy, oči
2. mezoderm – svaly, cévy, kosti, šlachy, respir. a vyluč. soust.
3. endoderm – trávicí soust., pankreas, játra …

• ve třetím týdnu je slyšitelná první srdeční ozva
• velikost cca 2,5 cm, váha cca 2 g

2. měsíc

• vznik lidského vzezření, vývoj mozku
• 7. – 8. týden - nediferencované gonády – zárodky pohlavních orgánů
• pol. 8. týdne - 1. pohyby plodu – vermikulární pohyby
• 8. týden -na dotyk reaguje flexí trupu, extenzí hlavy a pohybem paží vzad
• přelom 2/3 měsíce - začíná fungovat placenta (plně funkční na poč. 4.m), jsou už základy nehtů, víčka (zavřená), hlasivky, zřetelné pohlaví, hlava = 1/3 těl. délky
• velikost cca 7–8cm, váha cca 30 g

3. měsíc

• počátek fétus - spontánní pohyby horními dolními končetinami, otáčí hlavu, svraští čelo, pohyby ústy
• 1. pol. - orgánové systémy funkční, vznik primitivních pohlavních buněk, občas močí
• 2. pol. - pohyby i prsty, hlavou, polykání
• 8. – 9. týden - vývoj chuťových buněk (12. týden vyvinuté), reaguje na podráždění vlasem
• 9. – 10. týden - diferenciace rozmnož. soustavy – vývoj varlat, lze registrovat mozkovou bioelektrickou aktivitu na EEG
• od 10. týden - více pohybů, častěji, nezaměnitelná lidská tvář, doteky: ruka – obličej
• pohyby jazyka, „zívání“
• po 10. týden - dýchací pohyby
• od 12. týdne - doteky: ruka – ústa, palec do pusy; sání, žvýkání, pohyby prstů

4. měsíc

• 1. pol. růst, hlava = ¼ těl. délky ( = při porodu), pupeční šňůra dlouhá jako plod,
• placenta plně funkční, orgány zformovány, formuje se fetální a placentární krevní oběh
• 2. pol. - intenzivní pohyby, kope, urychlen vývoj svalstva, začátek osifikace kostry
• 16. týden - matka vnímá 1. pohyby plodu
• od 16. – 18. týdne - pohyby očí
• velikost 15 - 25 cm, hmotnost 200 g

5. měsíc

• 1. pol. - na EEG lze rozlišit spánkový a bdělý stav; plod je aktivnější, kroutí se, škytá, je slyšet zřetelně tep srdce, funkční potní a mazové žlázy, respirační systém nedostatečně vyvinut – těžko by přežilo
• 2. pol. - řasy, obočí, tělo se pokrývá lanugem
• po 20. týdnu - pohyby víček
• délka 30 cm

6. měsíc

• mozek a respirační systém více dozrávají (přežijí i mimo matku)
• 1. pol. - růst se zpomaluje, kůže průsvitná, červenavá, objevuje se podkožní tuk, začíná mizet lanugo (ne vždy), oči kompletní, pohyby víček + pohledy do stran, pravidelné dýchání po 24 hodin
• velikost 35-40cm, hmotnost 500-600g

7. měsíc

• 1. pol. - plně vyvinuty reflexy, počátek sestupu varlat, lanugo zmizí, růst vlasů
• 2. pol. - plně funkční orgány, při předčasném porodu schopen dýchat sám
• velikost přes 40 cm, hmotnost 1,2 - 2 kg

8. měsíc

• omezené pohyby kvůli prostoru, varlata do šourku, nehty již OK, podkožní tuk - souvislá vrstva
• velikost 45 - 50 cm, hmotnost 2,5-3kg

9. měsíc

• cca 40 týdnů/280 dnů
• 1 – 2 týdny před porodem konec růstu, placenta přestává plnit funkce, krevní oběh se připravuje na přestavbu – začíná se uzavírat tepenný a pak i žilní dučej
• velikost cca 50 cm, hmotnost přes 3 kg

Škodlivé faktory prenatálního vývoje

• výživa, životospráva
• počet předchozích těhotenství
• škodlivé látky: drogy, alkohol, kouření
• nedostatek jódu, avitaminóza, nedostatek některé složky
• mechanické poškození - při nenadálém traumatu (úlek, autonehoda, pád), při abnormální pozici plodu, při nedostatku plodové vody (nebo např. když matka ztratí plodovou vodu a nenahlásí to včas)
• chemické vlivy - tetracyklin – zpomaluje osifikaci, antithyroidní drogy – způsobují rozštěp patra
• endokrinní vlivy - diabetes matky – pečlivé sledování po celou dobu těhotenství, („baby-friendly hospital“ – označení porodnic, např. Krč, Mělník, Kladno, Břeclav)
• kontakt se zářeními - RTG
• kontakt s infekcemi - zarděnky v 1. trimestru, toxoplasmosa ve 2. trimestru, syfilis po celou dobu těhotenství
• poruchy imunity
• Rh inkompaktibilita
• špatná funkce placenty
• hypoxie - způsobena mechanicky tím, že se dítěti nevhodně obtočí kolem těla pupeční šňůra (ovlivnění CNS – nedostatek O2)