Kojenecké období: Porovnání verzí

Řádek 44: Řádek 44:
  
 
=== Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí ===
 
=== Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí ===
 +
 +
* dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
 +
* pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
 +
* musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma
 +
 +
 +
=== Princip autoregulace ===
 +
 +
* dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost
 +
 +
 +
== Rané formy učení ==
 +
 +
* novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
 +
* různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení
 +
 +
 +
=== Habituace ===
 +
 +
* přivyknutí si
 +
* přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
 +
* habit → zvyk
 +
* v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce
 +
 +
 +
=== Podmíněné reflexy ===
 +
 +
* reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
 +
* existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
 +
* rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů
 +
 +
 +
=== Instrumentální podmiňování ===
 +
 +
* probíhá v pozdějším věku
 +
* podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako '''S-R-S'''
 +
* S – stimul, který vydá dítě pro okolí
 +
* R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
 +
* S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
 +
* odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
 +
* typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner
 +
 +
 +
=== Latentní učení ===
 +
 +
* někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
 +
* podmíněno existencí všech smyslů, které máme
 +
* představitelé: ti, co akcentují zrání
 +
* člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
 +
* př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno
 +
 +
 +
=== Imprinting ===
 +
 +
* učení vtisknutím
 +
* zkoumali to etologové
 +
* Lorenz a kačenky
 +
* manželé Hakošovi a opičky
 +
* srovnávací Ψ
 +
* vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
 +
* organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
 +
* př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
 +
* určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů
 +
 +
 +
=== Vhled ===
 +
 +
* konec kojeneckého období (9. měsíc)
 +
* základní proces pro gestaltisty
 +
* po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení

Verze z 31. 10. 2013, 19:12

Kojenecké období

  • 2. až 12. měsíc
  • velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
  • je to kontinuum už od prenatálu
  • váha vzroste 3x (12. měsíc = trojnásobek porodní váhy)
  • 70. léta jiný pohled na vývoj dítěte – vzájemně si vyjít vstříc (matka × dítě) → ale má to být tak, že prvních 6. týdnů vyjít dítěti vstříc, a pak už to ritualizovat a držet pravidelnost (i dítě by mělo zažít hlad a dyskomfort)
  • tělo se prodlouží o 20 cm, rozvoj kůže (pokožky), trupu, končetin
  • ubývá spánku – redukce na 14 hodin (většinou cyklus 12 + 2 hodiny denně)
  • potřeba dítěte, aby rodiče ritualizovali denní cyklus (pak je v 6. měsíci schopno rozpoznat noc a den)
  • dítě učí ovládat své tělo → lokomoce ve vzpřímeném postoji, záměrně věc uchytí a pustí (důležitý moment kolem 12. měsíce – předtím neuměl chtěně věc upustit)
  • rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru
  • myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek


Arnold Gessel

  • univerzita Yale
  • popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)


Princip vývojového gradientu

  • odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)
  1. kefalokaudální směr - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
  2. proximodistální směr - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
  3. ulnoradiální směr - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)


Princip funkční asymetrie

  • ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
  • 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
  • v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
  • když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
  • ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka


Princip individualizace

  • i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte


Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí

  • dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
  • pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
  • musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma


Princip autoregulace

  • dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost


Rané formy učení

  • novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
  • různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení


Habituace

  • přivyknutí si
  • přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
  • habit → zvyk
  • v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce


Podmíněné reflexy

  • reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
  • existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
  • rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů


Instrumentální podmiňování

  • probíhá v pozdějším věku
  • podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako S-R-S
  • S – stimul, který vydá dítě pro okolí
  • R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
  • S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
  • odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
  • typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner


Latentní učení

  • někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
  • podmíněno existencí všech smyslů, které máme
  • představitelé: ti, co akcentují zrání
  • člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
  • př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno


Imprinting

  • učení vtisknutím
  • zkoumali to etologové
  • Lorenz a kačenky
  • manželé Hakošovi a opičky
  • srovnávací Ψ
  • vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
  • organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
  • př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
  • určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů


Vhled

  • konec kojeneckého období (9. měsíc)
  • základní proces pro gestaltisty
  • po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení