|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | | | |
| − | Dvojtečkové třídění (Colon classification) je fasetový klasifikační systém navržený ve 20. letech 20. století S. R. Ranganathanem. Nikdy se plně neujal, avšak ostatní systémy a nové technologie. (Tento článek ještě není dokončen. Bude mnohem úžasnější! Ráda bych jej do té doby očím ostatních schovala ale prostě vůbec nevím, jak to udělat!!)
| |
| − |
| |
| − | == Fasetový klasifikační systém ==
| |
| − | Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů, a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (faset), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota…). Dalším příkladem fasetové klasifikace je Universal Decimal Classification (UDC).
| |
| − |
| |
| − | == Vznik a vývoj ==
| |
| − |
| |
| − | === Autor ===
| |
| − | Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Dlouho působil na Madarské univerzitě a zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování Pěti zákonů knihovnictví a vytvoření Dvojtečkového třídění.
| |
| − |
| |
| − | === Formování ===
| |
| − | Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru Dvojtečkové klasifikace a Úvodu do knihovnické klasifikace (1937). Vývoj DT se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.
| |
| − |
| |
| − | === Uvádění do praxe ===
| |
| − | Uvádění do praxe Ranganathan experimentoval s DT na Madarské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.
| |
| − |
| |
| − | == Charakter ==
| |
| − | DT je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk ). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). DT je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.
| |
| − |
| |
| − | === Syntaktické prostředky ===
| |
| − | Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).
| |
| − |
| |
| − | === Principy ===
| |
| − | DT člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika…), do níž je dokument zařazen. Dále je určen pomocí kategorií, vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PEMST, počáteční písmena anglických výrazů), které jsou odděleny příslušnými interpunkčními znamínky. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Obsahem kategorií jsou izoláty. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátů v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.(ikaros)
| |
| − |
| |
| − | === Příklad záznamu ===
| |
| − | L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5
| |
| − |
| |
| − | Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950
| |
| − |
| |
| − | == DT a ostatní klasifikační systémy ==
| |
| − | DT vzniklo v době, kdy se již užívalo Mezinárodní desetinné třídění (MDT), Deweyho desetinné třídění (DDC) či Třídění Kongresové knihovny (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Téže viděl jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či multidisciplinární témata (ikaros). Toto mělo DT zvládnout, současně mělo být flexibilnější a nabízet možnost úprav.
| |
| − | === Nedostatky ===
| |
| − | Nedostatkem DT je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.
| |
| − |
| |
| − | === Vliv ===
| |
| − | DT nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo Blissovo bibliografické třídění. Jeho další možnosti se objevily se vznikem World Wide Webu (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).
| |
