Haló efekt: Porovnání verzí

m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
m
Řádek 2: Řádek 2:
 
== Mechanismus haló efektu ==
 
== Mechanismus haló efektu ==
 
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' <ref>Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.</ref>.
 
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' <ref>Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.</ref>.
−
=== Organizace vnímání ===
+
=== Organizace vnímání <ref>Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.</ref>===
 
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria
 
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria
 
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané
 
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané

Verze z 27. 11. 2014, 10:12

Haló efekt (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální percepci osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je Edward Thorndike. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.

Mechanismus haló efektu

Haló efekt je založen na vnějším zjevu a povrchových kritériích, případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z 55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením [1].

Organizace vnímání [2]

  1. Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria
  2. Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané
  3. Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností
  4. Osoba je vnímána jako komplexní struktura

Další ovlivňující faktory

Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na osobnosti pozorujícího. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a kategorizace (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků).

Efekt novosti

Efekt novosti (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme vnímali jako první. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.

Haló efekt v lidském životě

S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v interpersonálních vztazích, ale svůj vliv má například i v prostředí politickém, soudním, obchodním či pedagogickém. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.

Experimentální zkoumání haló efektu

Experiment Edwarda L. Thorndikea

Edward L. Thorndike ve svém díle A constant error in psychologial ratings[3] (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince.

Experiment Solomona Asche

Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající. Pokusem Solomon Asch ukázal, jak jednoduchá slova, která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou ovlivnit naši představu o dané osobě.

Reference

  1. ↑ Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  2. ↑ Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.
  3. ↑ Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/

Použitá literatura

  • Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.
  • Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  • Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál
  • Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada
  • Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia
  • Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář
  • Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/
  • Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf

Externí odkazy

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haló_efekt&oldid=9764“