Psychofyzika: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
== Psychofyzika ==
 
  
 
'''Psychofyzika''' vznikla ve druhé polovině 19. století v Německu. Tento vědní obor byl předchůdcem samostatné psychologie. Jde o exaktní vědu, která se snaží zkoumat '''vzájemné vztahy mezi fyzikálním a psychickým světem.''' <ref name="psychophysics ">psychophysics. (2014). In Encyclopædia Britannica. Retrieved from http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481801/psychophysics</ref>
 
'''Psychofyzika''' vznikla ve druhé polovině 19. století v Německu. Tento vědní obor byl předchůdcem samostatné psychologie. Jde o exaktní vědu, která se snaží zkoumat '''vzájemné vztahy mezi fyzikálním a psychickým světem.''' <ref name="psychophysics ">psychophysics. (2014). In Encyclopædia Britannica. Retrieved from http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481801/psychophysics</ref>
  
−
Psychofyzika se zasloužila o objev '''absolutních a rozdílových smyslových prahů''', jelikož předmětem zkoumání byly [[počitek|počitky]], které jsou charakterizovány obsahem, intenzitou a dobou trvání.<ref>Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref>  
+
Předmětem zkoumání byly [[počitek|počitky]], které jsou charakterizovány obsahem, intenzitou a dobou trvání, tím se psychofyzika zasloužila o objev '''absolutních a rozdílových smyslových prahů'''.<ref name="dejiny ">Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref>  
  
 
Nejvýznamnějšími představiteli psychofyziky na evropském kontinentu byli [[Ernst Heidrich Weber]] a [[Gustav Theodor Fechner]], na které v USA navázal zkoumáním psychofyzických zákonů [[Stanley Smith Stevens]].<ref>Psychophysics - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/psychophysics</ref> Významnou událostí bylo vydání Fechnerovy knihy '''Elementy psychofyziky''' (''Elemente der Psychophysic'') roku 1860. <ref name="psychophysics"/>.<br />
 
Nejvýznamnějšími představiteli psychofyziky na evropském kontinentu byli [[Ernst Heidrich Weber]] a [[Gustav Theodor Fechner]], na které v USA navázal zkoumáním psychofyzických zákonů [[Stanley Smith Stevens]].<ref>Psychophysics - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/psychophysics</ref> Významnou událostí bylo vydání Fechnerovy knihy '''Elementy psychofyziky''' (''Elemente der Psychophysic'') roku 1860. <ref name="psychophysics"/>.<br />
  
 +
== Hlavní procesy psychofyziky ==
  
 +
'''Detekce''' – rozhodnutí o přítomnosti či nepřítomnosti [[podnět|podnětu]].
  
 +
'''Identifikace''' – znovupoznání podnět|podnětu, jestli se už v minulosti vyskytl a uchoval se v [[paměť|paměti.]]
  
 +
'''Diskriminace''' – rozlišování podnětů a porovnávání podnětu podle škály větší/menší a s tím spojené škálování, které porovnává a klasifikuje podněty podle intenzity.<ref><i>Perception Lecture Notes: Psychophysics</i>. (2006). Retrieved from: http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics.html</ref>
  
 +
== Psychofyzické zákony ==
  
 +
=== Weberův zákon ===
  
−
=== Reference ===
+
Rozlišení dvou podnětů závisí na velikosti základního podnětu. Vycházel z [[Experiment|experimentu]] s intenzitou světla, při kterém zjistil, že když intenzita prvního světla, byla vysoká, musel být i přírůstek větší, než když byla intenzita úvodního světla menší. Weberův zákon zní:
 +
:'''k =ΔI / I''' 
 +
 
 +
Kde k je Weberova konstanta, I intenzita podnětu a ΔI přírůstek podnětu. Weberův zákon říká, že čím menší je hodnota konstanty, tím je potřeba menšího přírůstku, aby [[smyslový orgán]] zaregistroval změnu intenzity podnětu.<ref name="obec ">Plhákova Alena. (2011). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1., p. 472). Praha: Academia.</ref>
 +
 
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! Podnět !! Weberova konstatnta
 +
|-
 +
| Frekvence zvuku || 0,003
 +
|-
 +
| Intenzita zvuku || 0,15
 +
|-
 +
| Intenzita světla || 0,01
 +
|-
 +
| Koncentrace pachového podnětu || 0,07
 +
|-
 +
| Koncentrace chuťového podnětu || 0,20
 +
|-
 +
| Intenzita tlakového podnětu || 0,14
 +
|}<ref>Rezková Zdeňka. (2006). <i>Zahrady pro zrakově postižené</i>. (p. 69). Brno.</ref>
 +
 
 +
=== Weberův-Fechnerův zákon  ===
 +
 
 +
Tento zákon ukazuje, že při přírůstku intenzity podnětu se [[subjektivní]] zvýšení zdá nižší než lze [[objektivní|objektivně]] změřit. Neboli „vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, roste intenzita počitku řadou aritmetickou“ (Plháková, 2011, p. 103). Tento zákon zní:
 +
 +
:'''P = k * log I'''
 +
Kde P značí intenzitu počitku, k Weberovu konstantu a I intenzitu podnětu.<ref name="obec ">Plhákova Alena. (2011). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1., p. 472). Praha: Academia.</ref>
 +
 
 +
=== Mocninový zákon ===
 +
 
 +
Stevens využíval při svých experimentech metodu přímého odhadu a zformuloval mocninový zákon, který zní:
 +
:'''P = k * I<sup>n</sup>'''
 +
 
 +
Kde P značí intenzitu počitku, I intenzitu podnětu, k je arbitrární konstanta určující jednotky [[škálování]] a n je exponent, který udává, zda je podnět podhodnocen či nadhodnocen. Nabývá-li n 1, pak se odhad a skutečná hodnota podnětu neliší, a tudíž je odhad přesný.<ref name="dejiny ">Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref>
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
== Reference ==
  
 
<references />
 
<references />

Verze z 29. 11. 2014, 17:17

Psychofyzika vznikla ve druhé polovině 19. století v Německu. Tento vědní obor byl předchůdcem samostatné psychologie. Jde o exaktní vědu, která se snaží zkoumat vzájemné vztahy mezi fyzikálním a psychickým světem. [1]

Předmětem zkoumání byly počitky, které jsou charakterizovány obsahem, intenzitou a dobou trvání, tím se psychofyzika zasloužila o objev absolutních a rozdílových smyslových prahů.[2]

Nejvýznamnějšími představiteli psychofyziky na evropském kontinentu byli Ernst Heidrich Weber a Gustav Theodor Fechner, na které v USA navázal zkoumáním psychofyzických zákonů Stanley Smith Stevens.[3] Významnou událostí bylo vydání Fechnerovy knihy Elementy psychofyziky (Elemente der Psychophysic) roku 1860. [1].

Hlavní procesy psychofyziky

Detekce – rozhodnutí o přítomnosti či nepřítomnosti podnětu.

Identifikace – znovupoznání podnět|podnětu, jestli se už v minulosti vyskytl a uchoval se v paměti.

Diskriminace – rozlišování podnětů a porovnávání podnětu podle škály větší/menší a s tím spojené škálování, které porovnává a klasifikuje podněty podle intenzity.[4]

Psychofyzické zákony

Weberův zákon

Rozlišení dvou podnětů závisí na velikosti základního podnětu. Vycházel z experimentu s intenzitou světla, při kterém zjistil, že když intenzita prvního světla, byla vysoká, musel být i přírůstek větší, než když byla intenzita úvodního světla menší. Weberův zákon zní:

k =ΔI / I

Kde k je Weberova konstanta, I intenzita podnětu a ΔI přírůstek podnětu. Weberův zákon říká, že čím menší je hodnota konstanty, tím je potřeba menšího přírůstku, aby smyslový orgán zaregistroval změnu intenzity podnětu.[5]

Podnět Weberova konstatnta
Frekvence zvuku 0,003
Intenzita zvuku 0,15
Intenzita světla 0,01
Koncentrace pachového podnětu 0,07
Koncentrace chuťového podnětu 0,20
Intenzita tlakového podnětu 0,14

[6]

Weberův-Fechnerův zákon

Tento zákon ukazuje, že při přírůstku intenzity podnětu se subjektivní zvýšení zdá nižší než lze objektivně změřit. Neboli „vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, roste intenzita počitku řadou aritmetickou“ (Plháková, 2011, p. 103). Tento zákon zní:

P = k * log I

Kde P značí intenzitu počitku, k Weberovu konstantu a I intenzitu podnětu.[5]

Mocninový zákon

Stevens využíval při svých experimentech metodu přímého odhadu a zformuloval mocninový zákon, který zní:

P = k * In

Kde P značí intenzitu počitku, I intenzitu podnětu, k je arbitrární konstanta určující jednotky škálování a n je exponent, který udává, zda je podnět podhodnocen či nadhodnocen. Nabývá-li n 1, pak se odhad a skutečná hodnota podnětu neliší, a tudíž je odhad přesný.[2]




Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 psychophysics. (2014). In Encyclopædia Britannica. Retrieved from http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481801/psychophysics
  2. ↑ 2,0 2,1 Plháková Alena. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
  3. ↑ Psychophysics - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/psychophysics
  4. ↑ Perception Lecture Notes: Psychophysics. (2006). Retrieved from: http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics.html
  5. ↑ 5,0 5,1 Plhákova Alena. (2011). Učebnice obecné psychologie. (1., p. 472). Praha: Academia.
  6. ↑ Rezková Zdeňka. (2006). Zahrady pro zrakově postižené. (p. 69). Brno.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychofyzika&oldid=10004“