Komunikace: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | Slovo komunikace pochází z latinského ''communicare'', jenž znamená „společně něco sdílet, činit něco společným“ <ref name="Vybíral">Vybíral Zbyněk. (2009). <i>Psychologie komunikace</i>. (Vyd. 2., 319 s.) Praha: Portál.</ref> | |
+ | Komunikace v sobě tedy nezahrnuje pouze výměnu informací mezi účastníky, ale i podílení se na celkovém dopadu zprávy a kontext jenž může celý význam tohoto procesu pozměnit. | ||
+ | V tomto slova smyslu tedy můžeme komunikaci chápat spíše jako synonymum interakce, procesu vzájemného ovlivňování a působení. | ||
− | == | + | == Definice == |
− | ''' | + | Komunikace je velmi komplexní a široký pojem, což odpovídá velkému zájmu mnoha vědních oborů (psychologie, politologie, neurověda, lingvistika, biologie, antropologie a další), z nichž každý se ji snaží popsat ze svého úhlu pohledu, tedy v rámci určitého teoretického rámce. Komunikace je zároveň předpokladem soužití a prostředkem utváření společnosti. Neexistuje tedy žádná celistvá a všeobjímající definice komunikace. |
+ | |||
+ | |||
+ | == Dělení komunikace == | ||
+ | |||
+ | Komunikaci lze smysluplnně dělit dle několika kritérií. | ||
+ | |||
+ | '''Podle charakteru komunikace''' | ||
* intrapersonální | * intrapersonální | ||
* interpersonální | * interpersonální | ||
* masová | * masová | ||
− | ''' | + | '''Podle požitých prostředků:''' |
* verbální | * verbální | ||
* [[Neverbální komunikace|neverbální komunikace]] | * [[Neverbální komunikace|neverbální komunikace]] |
Verze z 29. 11. 2014, 20:55
Slovo komunikace pochází z latinského communicare, jenž znamená „společně něco sdílet, činit něco společným“ [1] Komunikace v sobě tedy nezahrnuje pouze výměnu informací mezi účastníky, ale i podílení se na celkovém dopadu zprávy a kontext jenž může celý význam tohoto procesu pozměnit. V tomto slova smyslu tedy můžeme komunikaci chápat spíše jako synonymum interakce, procesu vzájemného ovlivňování a působení.
Definice
Komunikace je velmi komplexní a široký pojem, což odpovídá velkému zájmu mnoha vědních oborů (psychologie, politologie, neurověda, lingvistika, biologie, antropologie a další), z nichž každý se ji snaží popsat ze svého úhlu pohledu, tedy v rámci určitého teoretického rámce. Komunikace je zároveň předpokladem soužití a prostředkem utváření společnosti. Neexistuje tedy žádná celistvá a všeobjímající definice komunikace.
Dělení komunikace
Komunikaci lze smysluplnně dělit dle několika kritérií.
Podle charakteru komunikace
- intrapersonální
- interpersonální
- masová
Podle požitých prostředků:
- verbální
- neverbální komunikace
- funkce:
- regulovat
- nahradit
- vyjádřit emoce
- sebevyjádření
Funkcí komunikace je informovat, instruovat, přesvědčit a pobavit.[1]
== Reference ==
Použitá literatura
Doporučená literatura
Klíčová slova
komunikace, verbální komunikace, neverbální komunikace,