Temperament: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Temperament (z lat. ''temperamentum'', řec. ''krasis'' = správné mísení, poměr) označuje povahové vlastnosti jedince. Jde o charakteristický způs…) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Temperament (z lat. ''temperamentum'', řec. ''krasis'' = správné mísení, poměr) označuje povahové [[vlastnost|vlastnosti]] jedince. Jde o charakteristický způsob reagování, chování, prožívání a jednání osobnosti. Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí. Vyhraněné temperamentové typy se dnes označují pojmem [[akcentovaná osobnost]]. | Temperament (z lat. ''temperamentum'', řec. ''krasis'' = správné mísení, poměr) označuje povahové [[vlastnost|vlastnosti]] jedince. Jde o charakteristický způsob reagování, chování, prožívání a jednání osobnosti. Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí. Vyhraněné temperamentové typy se dnes označují pojmem [[akcentovaná osobnost]]. | ||
+ | == Pojetí temperamentu == | ||
+ | * Určují či charakterizují způsoby jednání a chování osobnosti | ||
+ | * Jsou nejsnáze pozorovatelnými vlastnostmi v běžném životě | ||
+ | * Lze jimi člověka obecně charakterizovat | ||
+ | * Pozornost je těmto vlastnostem věnována už ve starověké filozofii a medicíně, v antickém Řecku i v dálné Indii či Číně | ||
+ | * Nejstabilnější ukazatelé rozdílů mezi lidmi | ||
+ | * Prodělávají sice vývojové změny, ale stejně u každého | ||
+ | * Některé definice: | ||
+ | :* Integrální slitina vrozených a osvojených pohotovostí k určité, subjektivně příznačné psychodynamické odezvě na aktualizované situační komplexy | ||
+ | :* Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí | ||
+ | * S pojmem temperament se obvykle spojují zvláštnosti ve způsobech a formách prožívání i chování | ||
+ | * Termín temperament zavedl Galen a přisoudil ho Hippokratovi | ||
+ | :* Z latiny (temperamentum),v řečtině (krasis) = správné míšení, správný poměr | ||
+ | :* V Čechách mylně odvozováno od řeckého „tempus“ (čas, léto) – užíván pojem „letora“ | ||
+ | :* Dříve vyhraněné typy považovány za odchylky od správného mísení, dnes jde o akcentované osobnosti | ||
+ | == Základní teorie temperamentu == | ||
+ | === Humorální (klasická) teorie === | ||
+ | * Antika | ||
+ | * Učení vypracoval Galenos (lékař129-199 n. l.) podle Hippokrata (460-370 př. N. l.) | ||
+ | * Popsal základní typy temperamentových vlastností a interpretoval je | ||
+ | * Tělesné šťávy: krev, hlen, žluč a černá žluč | ||
+ | :* Černá žluč byl omyl, kde při pitvě narazili na sraženou krev a mysleli si že je to černá žluč, jinak nic takového jako černá žluč neexistuje | ||
+ | * Kategoriální pojetí temperamentu: sucho-vlhko, chladno-teplo | ||
+ | :* Sucho, chladno – černá žluč | ||
+ | :* Sucho, teplo – žluč | ||
+ | :* Vlhko, chladno – hlen | ||
+ | :* Vlhko, teplo – krev | ||
+ | * Určeny typy temperamentu | ||
+ | :* Krev – sangvinik (živý, pohyblivý, časté střídání dojmů, rychlé reakce) | ||
+ | :* Hlen – flegmatik (pomalý, klidný, stálé nálady snahy, nevýrazné projevy) | ||
+ | :* Žluč – cholerik (rychlý, prudký, náruživý, nevyrovnaný, náhlé změny) | ||
+ | :* Černá žluč – melancholik (snadno zranitelný, hluboké prožívání, chabě reagující) | ||
+ | * Toto vymezení se používá dodnes | ||
+ | :* I současné povahové vlastnosti či typy temperamentu se k nim přirovnávají | ||
+ | === Konstituční teorie temperamentu === | ||
+ | * Biopsychické resp. Morfologické koncepce | ||
+ | * Přesahy do struktury schopností a charakterových vlastností | ||
+ | * Patří sem: | ||
+ | :* Fyziognomika | ||
+ | ::* Osobnostní vlastnosti a znaky podle ní lze usuzovat z vnějšího vzhledu člověka (hlavně z výrazu obličeje) | ||
+ | ::* Aristoteles, J.K. Lavater a C. Lomboroso (zločinecké typy osobnosti) | ||
+ | :* Frenologie | ||
+ | ::* Jednota těla a ducha, vzájemné působení obsahu a formy | ||
+ | ::* Lokalizace jednotek v mozku, do nichž jsou uloženy vlastnosti osobnosti | ||
+ | :* F.J. Gall | ||
+ | :* Konstituční typologie temperamentu | ||
+ | ::* Souvislost mezi konstitucí a povahovými vlastnostmi (konstituce tyto vlastnosti předurčuje) | ||
+ | ::* E. Kretschmer (Evropa) a W.H. Sheldon (USA) | ||
+ | * Fyziognomika a frenologie byly odsouzeny k nezdaru, ale ještě se někdy objevují v laické veřejnosti (např. rady jak proniknout do povahových vlastností člověka podle tvaru nosu apod.) | ||
+ | * Konstitučně typologické koncepty temperamentu jsou rozvíjeny a uvažovány dodnes | ||
+ | ==== Fyziognomika ==== | ||
+ | * Hledání souvislostí mezi fyziognomií (vzhledem, podobou, tvářností) a povahou člověka | ||
+ | * Vyvozování vlastností z vzhledu, postavy, vzezření, obličeje, tvaru čela, nosu, úst apod. | ||
+ | * Čtení ve tváři ale pomáhá lidem v běžné komunikaci, pomáhá nám posuzovat druhé, ale často jsme zklamáni z mylných interpretací a vlivu haló efektu | ||
+ | * Pochází již z Číny (konfuciánské období, před 3000 lety) – zde chápána jako významná metoda předvídání osudu, zdravotního stavu a povahových rysů (čtení z obličeje) | ||
+ | :* Dále se jí zabýval i Hippokrates | ||
+ | :* První písemnou práci napsal Aristoteles (Obraz tajemství přírody), který ke čtyřem typům podle Hippokrata přidal ještě éter (božský, nezničitelný) | ||
+ | :* Staré Řecké učení objevil v Renesanci J. C. Lavater, vydává dílo Fyziologické fragmenty pro podporu lidské zralosti a lásky – nadšení pro fyziognomiku | ||
+ | ::* Byl si ale vědom hranic tohoto učení, přesto způsobil řadu přehmatů v soudnictví i v odborné a laické veřejnosti a ke vzniku řady předsudků | ||
+ | ::* Jedním takovým předsudkem bylo, že hezcí lidé mají i dobrou povahu a oškliví lidé jsou zlí (byl dokonce zatčen špatný vrah a až druhá vražda dovedla k pravému vrahovi – na pohled hezkému a neškodnému člověku) | ||
+ | ::* Tyto předsudky často setrvávají dodnes | ||
+ | * Fyziognomie byla tedy velmi zavádějící a zárovep zcela irelevantní, ale ne tím, že se snaží o interpretaci výrazu tváře (to ostatně dělá i zkušený lékař, který se snaží hledat příznaky nemoci ve vnějším vzhledu i výrazu obličeje) | ||
+ | :* v obličeji a mimice se zračí vnitřní prožívání, psychické stavy atd. není chyba je tímto způsobem hledat -> je v pořádku, když sledujeme výraz celého obličeje nebo těla jako celku | ||
+ | :* např: někdo je shrbený, má pokleslé koutky úst, celkově zoufalý výraz – je asi smutný nebo něco podobného | ||
+ | :* fyziognomika se ale snaží vyvozovat generalizující závěry z jednotlivých obličejových oblastí | ||
+ | :* např: přirostlé ušní lalůčky jsou znakem introvertních, zdrženlivých osob… | ||
+ | :* otázkou je zde tedy obsahová, konstruktová či kriteriální variabilita těchto | ||
+ | * psychologie výrazu se na rozdíl od fyziognomie snaží posuzovat výraz v jeho zlostnosti a interakčních souvislostech | ||
+ | ==== Frenologie ==== | ||
+ | * „psychodiagnostická metoda“, která vychází z vnějších typologických znaků, a na základě přesvědčení o „vzájemném působení obsahu na formu a formy na obsah“ z nich vyvozuje povahové vlastnosti osobnosti | ||
+ | * Zakladatelem je vídepský anatom Franz Joseph Gall | ||
+ | * Tři základní myšlenky: | ||
+ | :* Mentální procesy vznikají v mozku a ne v oddělené entitě, nazývané „duše“ | ||
+ | :* Tyto procesy vznikají ve funkčně oddělených částech mozku (mozkových centrech) | ||
+ | :* Tato myšlenka se v podstat potvrdila (Brockovo centrum, Wernickeho centrum apod.) | ||
+ | :* U každého jedince tato mozková centra zbytpují či ubývají a na odpovídajících místech lze na lebce nahmatat hrbolky či propadliny, v závislosti na jeho povahových vlastnostech a duševních schopnostech | ||
+ | ::* Tato myšlenka se ale ukázala naprosto irelevantní | ||
+ | * Teorie: jak myslíme, tak se tvaruje naše leka | ||
+ | * Domníval se, že z tvaru lebky lze vyčíst predispozice daného člověka k různým druhům jednání a chování, jeho talent i slabiny | ||
+ | :* Pokud víme, které oblasti o těchto predispozicích informují | ||
+ | * Frenologie měla mnoho stoupenců | ||
+ | :* Bylo definováno asi 42 schopností, jež lze z tvaru lebky vysoudit | ||
+ | :* Zkoumání hlav popravených a hledání zločineckých rysů inspirovalo i C. Lomborosa, jehož výzkumy a metody byly následně využívány v soudní praxi | ||
+ | * Ve skutečnosti tvar lebky informuje spíš o genetických a jiných souvislostech, než povahových vlastnostech | ||
+ | :* Lze například odlišit Japonce od Čecha nebo ženu od muže | ||
+ | * Frenologie, stejně jako fyziognomie, i přes dokázanou neschopnost posuzovat povahové rysy jsou stále oživovány v různých pochybných kurzech diagnostiky člověka | ||
+ | ==== Kretchmerova konstituční typologie ==== | ||
+ | * Vymezuje a zobecňuje 3 vyhraněné a 1 nevyhraněný „tělesný typ“, s nimi spojuje typy temperamentu a jejich vyústění do specifických chorob | ||
+ | :* Vymezení na základě deskriptivního zpracování psychiatrických případů | ||
+ | * Typy (tělesný typ – typ temperamentu – choroba): | ||
+ | :* pyknický – cyklotymní – cyklofrenie | ||
+ | ::* zaoblená postava, kratší končetiny | ||
+ | ::* střídání veselé a smutné nálady, vzrušení a klidu, bezprostřední | ||
+ | ::* afektivní psychóza, mánie a deprese (maniodepresivita) | ||
+ | :* leptosomní – shizotymní – schizofrenie | ||
+ | ::* útlá postava, vysoký | ||
+ | ::* přecitlivělost a dráždivost střídající se s tupostí, uzavřenost ale bohaté zážitkové nitro | ||
+ | ::* rozštěpení myšlenkového a citového kontaktu se skutečností | ||
+ | :* atletický – viskozní – epilepsie | ||
+ | ::* silný vývoj svalstva a kostry, robustní postava, málo tuku | ||
+ | ::* výbušnost a netečnost s pomalostí, důkladnost, houževnatost | ||
+ | ::* záchvaty s poruchou vědomí nebo strnulost | ||
+ | ::* nejméně přesně popsán, často opomíjen | ||
+ | :* dysplastický | ||
+ | ::* různé případy nepravidelné tělesné stavby, nevyhraněné tělesné typy | ||
+ | * hlavní důraz na cyklotymní a schizotymní povahy, diagnostikuje že: | ||
+ | :* cyklotym může být: | ||
+ | ::* hypomanický (přiznačný bujarostí) | ||
+ | ::* praktický realista (pohodlný humorista) | ||
+ | ::* dobromyslný (měkký a poddajný) | ||
+ | :* schizotym | ||
+ | ::* hyperastesický (přecitlivělý, popudlivý…) | ||
+ | ::* středně schizotymní (chladný, důsledný…) | ||
+ | ::* anastesický (necitlivý, studený, zmatený, netečný…) | ||
+ | * temperamentové zvláštnosti jsou v pozadí toho, jakým způsobem se projeví speciální nadání člověka: | ||
+ | :* básník | ||
+ | ::* cyklotym – realista, humorista | ||
+ | ::* schizotym – patetik, romantik, formalista | ||
+ | :* badatel | ||
+ | ::* cyklotym – názorný, popisující empirik | ||
+ | ::* schizotym – exaktní logik, systematik, metafyzik | ||
+ | :* vůdce | ||
+ | ::* cyklotym – odvážný hazardér, organizátor, rozumný zprostředkovatel | ||
+ | ::* schizotym – idealista, despota a fanatik, studený kalkulátor | ||
+ | ==== Sheldonova konstituční typologie ==== | ||
+ | * vychází ze studia chování zdravých osob (vysokoškoláků) | ||
+ | :* hodnotí je v kategoriích temperamentových typů | ||
+ | :* tyto dává do vztahu k výsledkům měření jejich tělesných forem | ||
+ | :* základem rozdílnosti jsou rozdílné relace ve vývoji zárodečných blan z nichž vyplývají rozdíly v tělesné konstituci | ||
+ | :* vajíčko -> blastula -> gastrula -> ektoderm, mesoderm a endoderm | ||
+ | :* ze zárodečných blan se vyvíjejí všechny orgány a tkáně -> určitá tělesná stavba -> určité temperamentové charakteristiky osobnosti | ||
+ | * dělení | ||
+ | :* endoderm (endomorf -> visceroton) | ||
+ | ::* základ pro střeva, zažívací orgány a útroby | ||
+ | ::* odpovídá piknikovi (cyklothym) | ||
+ | :* mesoderm (mesomorf -> somatoton) | ||
+ | ::* základ pro svalovinu, vyměšovací a pohlavní orgány | ||
+ | ::* odpovídá atletikovi (viskózní typ) | ||
+ | :* ektoderm (ektomorf -> cerebroton) | ||
+ | ::* základ pro kůži, smyslové orgány a nervy | ||
+ | ::* odpovídá leptosomovi (schyzotym) | ||
+ | * typické rysy: | ||
+ | :* viscerotonie (endomorf – pyknik) | ||
+ | ::* uvolněné držení těla a pohyby, záliba v komfortu, pomalé reagování, miluje jídlo, je rád ve společnosti druhých, pocity blaha z vaření | ||
+ | :* somatotonie (mesomorf – atletik) | ||
+ | ::* sebejisté držení těla a pohyby, záliba v dobrodružství, energičnost, miluje tělesná cvičení, chce dominovat a usiluje o moc, miluje riziko | ||
+ | :* cerebrotonie (ektomorf – leptosom) | ||
+ | ::* napjaté držení těla a pohyby, sklon k nadměrným fyziologickým odezvám, urychlená reagence, miluje soukromí, duševní kontrola, nejistota, emocionální uzavřenost | ||
+ | * některé studi potvrdily korelační studií (dvouleté pozorování 200 studentů) vztahy mezi stavbou těla a temperamentem, jiné studie tento vztah ale nepotvrdily (např. I.L. Child 1950) | ||
+ | === Psychofyziologické === | ||
+ | * vysvětlují individuální zvláštnosti temperamentových vlastností specifickými vlstnostmi centrální nervové soustavy | ||
+ | * založil I.P. Pavlov | ||
+ | * odmitnutí druhotných znaků biologické organizace, orientace na centrální nervovou soustavu jako na vedoucí systém regulující všechny aktivity lidského organismu | ||
+ | * úsilí odhalit rozhodující vlastnosti nervové soustavy -> vymezení jejich obsahu a struktury -> stanovení jejich vztahu k osobnosti | ||
+ | * nejvýznamnější mezníky vývoje této koncepce: | ||
+ | :* vývody I. P. Pavlova o třech klíčových vlastnostech hypotetických stavů podráždění a útlumu v mozku: jejich síly, vyváženosti a pohyblivosti | ||
+ | :* Nová hlediska pro typologii povahových vlastností u člověka přinesl N. I. Krasnogorskij – síla a hlavně rovnováha nervových procesů se týká především vztahu mezi mozkovou kůrou a podhořím | ||
+ | :* V. D. Nebylicyn – psychofyziologický model osobnosti, opírající se o tradiční pojímání vlastností nervové soustavy, nevysvětlil klíčové problémy spojené s temperamentem; nezbytnost opírat se o vlastnosti, které determinují individuálně příznačné zvláštnosti projevů, chování v nejobecnějších rysech | ||
+ | ==== I.P.Pavlov ==== | ||
+ | * Vyvodil a experimentálně ověřil čtyři „základní typy nervové soustavy“ (jsou kombinacemi některých krajních pólů uvedených kvalit) | ||
+ | :* Přiřadil je k tradičním typům temperamentů vymezených Hippokratem | ||
+ | * Základní typy CNS dle Pavlova: | ||
+ | :* Sangvinik – silný, vyrovnaný, pohyblivý | ||
+ | ::* Jejich živost a přizpůsobivost se spojuje s vysokou pohyblivostí nervových procesů u silných vyrovnaných jedinců | ||
+ | :* Flegmatik – silný, vyrovnaný, pomalý | ||
+ | ::* Inertnost uvedených procesů u silných a vyrovnaných jedinců se promítá do jejich temperamentu klidným a vyrovnaným chováním | ||
+ | :* Cholerik – silný, nevyrovnaný | ||
+ | ::* Jejich prudkost a efektivita je způsobena převahou vzruchu nad útlumem | ||
+ | :* Melancholik – slabý | ||
+ | ::* Snížená práceschopnost nervových procesů (slabý typ) | ||
+ | * Dělal i experimenty týkající se možnosti ovlivnění vrozených temperamentových rysů | ||
+ | :* Výzkumy na štěpatech, rozdělil je na dvě skupiny kterým zajistil odlišné životní podmínky (jedni volně a druzí v klecích) | ||
+ | :* Psi vyrůstající v kleci byli až patologickými melancholiky, bázliví, větší útlum | ||
+ | :* U psů žijících na svobodě se objevovaly různé odstíny ostatních typů | ||
+ | :* Typ vyšší nervové činnosti je tedy podle něj určován strukturou vrozených vlastností NS ale je dále determinován způsobem života a působením vnějšího prostředí | ||
+ | :* Otázka – změna biotypu či překrytí? | ||
+ | * Své výzkumy doplnil hypotetickým vymezením specificky lidských typů vyšší nervové činnosti, zakládajícím na kognitivních složkách, na vztahu první a druhé signální soustavy; vyvozuje že: | ||
+ | :* Dominující prvosignální soustava | ||
+ | ::* převažují smyslové dojmy a emocinální reakce nad racionální úvahou | ||
+ | ::* Jasně vnímají skutečnost, slabí v analýze | ||
+ | :* Dominující druhosignální odraz | ||
+ | ::* Snadné odtržení od skutečnosti | ||
+ | ::* Hegel odpověděl na námitku, že se jeho teorie o absolutní ideji rozcházejí z praxí, „Tím hůře pro fakta“ | ||
+ | * Teorie byla překonána, ale zajímavá zůstává výchozí myšlenka o úloze psychofyziologické úrovně regulace aktivit i metodologie přístupu | ||
+ | ==== N.I.Krasnogorskij ==== | ||
+ | * Experimentální práce s dětmi | ||
+ | * Síla, a hlavně rovnováha nervových procesů se týká především vztahu mezi mozkovou kůrou a podkořím | ||
+ | * Různé typy: | ||
+ | :* Centrální | ||
+ | ::* Sangvinik a flegmatik | ||
+ | ::* Rovnováha mezi podmíněnými a nepodmíněnými reflexy | ||
+ | ::* Vytrvalost myšlení a citů, ovládání citových projevů rozumovou úvahou | ||
+ | ::* Rozlišení mezi flegmatiky a sangviniky je podle pohyblivosti nervových procesů (flegmatik – pomalý, těžkopádný, sangvinik – živý, neklidný) | ||
+ | :* Vzrušivý | ||
+ | :* Cholerik | ||
+ | ::* Stálá převaha nepodmíněných reflexů a jejich slabá regulace | ||
+ | ::* Relativní převaha podkoří nad mozkovou kůrou, převaha emocí | ||
+ | :* Slabý | ||
+ | ::* Melancholik | ||
+ | ::* Celková slabost kůry i podkoří | ||
+ | ::* Stálé ohrožení nervové soustavy vnějším nadlimitním útlumem | ||
+ | ==== V.D.Nebylicyn ==== | ||
+ | * Dospěl k závěru že dosavadní psychofyzický model osobnosti, který se opírá o tradiční pojetí nervové soustavy nevysvětlil klíčové problémy spojené s temperamentem | ||
+ | :* Nezbytnost opírat se o existenci obecnějších vlastností této soustavy | ||
+ | :* Vlastnosti determinující individuálně příznačné zvláštnosti projevů, chování, v nejobecnějších rysech | ||
+ | :* Hypotéza: obecné vlastnosti nervové soustavy jsou podmíněny regulační součinností čelního laloku mlzkové kůry s níže ležícími útvary, hlavně s retikulární formací a s limbickým systémem | ||
+ | * Vymezil nejdůležitější komponenty temperamentu: | ||
+ | :* '''Emocionálnost''' (určena fungováním čelně-limbického systému, zvláštnosti vzniku a průběhu různých emocí a nálad) | ||
+ | ::* '''Citlivost''' (dostupnost dojmům), afektivní vnímavost | ||
+ | ::* '''Impulzivnost''' (rychlost s níž se emoce stává hnací silou činů) | ||
+ | ::* '''Emocionální stabilitu''' (rychlost, s níž proběhne změna z jednoho prožívání na druhé) | ||
+ | :* '''Obecnou psychickou aktivitu''' (činnost čelně-retikulární soustavy, tendence subjektu k sebevyjádření, temperamentová komponenta nejširšího významu) | ||
+ | ::* '''Stupně této aktivity''' (póly malátnost, liknavost lenost, inertnost až po nejvyšší stupně energičnosti, rozjařenosti) | ||
+ | ::* '''Zaměření, obsahová kvalita''' (úrovep realizace aktivnosti určená komplexem motivů a vztahů, intelektovými a charakterovými vlastnostmi) | ||
+ | :* '''Komponentu motorickou či pohybovou''' (přiřazuje k zaměření a obsahové kvalitě; spojení s funkcí pohybového a řečově-motorického aparátu, její oddělení od předchozí komponenty je dáno zvláštním významem motoriky jako prostředku aktualizace vnitřní dynamiky) | ||
+ | * Tyto komponenty temperamentu ho pomáhají odlišit od ostatních psychických útvarů osobnosti (zaměřenosti, charakteru a schopností) | ||
+ | * psychofyzické koncepce mají společné to, že konec konců temperament pojímají jako vrozenou dispoziční charakteristiku subjektu | ||
+ | :* úvahy o tom, zda je možné temperament považovat za jednu ze základních substruktur osobnosti nebo zda nejde o psychickou kvalitu spadající do rámce uvažování na obecnější úrovni subjektu | ||
+ | === Primárně psychologické === | ||
+ | ==== Jungovy typy osobnosti ==== | ||
+ | * rozvíjí specifické učení o struktuře Já v jeho základních funkcích a zaměřenostech, z něhož pak vyvozuje základní temperamentové typy tohoto JÁ | ||
+ | * čtyři základní funkce JÁ jsou: | ||
+ | :* '''čití''' (vědomé vnímání smyslovým aparátem, bez porozumění) | ||
+ | :* '''myšlení''' (rozumné hodnocení, odlišování pravdy a lži) | ||
+ | :* '''cit''' (citové hodnocení, nalézání dobra a zla) | ||
+ | :* '''intuice''' (nevědomé vnímání, bleskové porozumění) | ||
+ | * dvě výrazné formy zaměřenosti duševní enerine na úrovni vědomého | ||
+ | :* '''Introverse''' | ||
+ | ::* zaměřenost duševní energie dovnitř | ||
+ | ::* abstrahované chování,tendence skrýt libido* před vnějškem | ||
+ | ::* *libido v pojetí Junga je nespecifická psychická energie | ||
+ | :* '''Extraverse''' | ||
+ | ::* Zaměřenost duševní energie ven, ve směru k objektům | ||
+ | * Spojením těchto dvou skupin kriterií vymezuje 8 globálních typů osobnosti: | ||
+ | :* Introvertně zaměřený | ||
+ | ::* '''Myšlenkový typ''' (racionalista, myšlenky jsou více než fakta) | ||
+ | ::* '''Citový typ''' (řídí se subjektivně založeným cítěním, své představy klade nad objektivní skutečnost) | ||
+ | ::* '''Počitkový typ''' (vysoká senzitivnost, intenzita subjektivní části na bezprostředním vnímání) | ||
+ | ::* '''Intuitivní typ''' (snílek, mystik či umělec, neexistuje pro něj realita, řídí se vnitřními originálními intuicemi) | ||
+ | :* Extravertně zaměřený | ||
+ | ::* '''Myšlenkový typ''' (vzor vědeckého myšlení naší doby, soudí o vnější skutečnosti na základě pojmů vyvozených z konkrétní reality) | ||
+ | ::* '''Citový typ''' (objektivní ohodnocení skutečnosti, brání se subjektivně založeným soudům) | ||
+ | ::* '''Počitkový typ''' (krajní realista, řídí se silou vnějších vlivů) | ||
+ | ::* '''Intuitivní typ''' (zaměření na plány a možnosti než na přítomnou realitu) | ||
+ | |||
+ | === Faktoriální === | ||
+ | ==== Eysenckovo pojetí temperamentu ==== | ||
+ | * Psychometricky založená | ||
+ | * Přejímá Jungovo pojetí extroverse a navazuje i na Pavlovovu fyziologii, nebehavioristickou torii učení, Kretschmerovu typologii a přidává i vztah k Hippokratovým typům | ||
+ | * Přidává též zkušenosti s duševními poruchami z vlastní praxe | ||
+ | * Usiluje o podložení vytvořené koncepce faktorovou analýzou projevů a prožitků člověka | ||
+ | * Existence tří nezávislých temperamentových vlastností: | ||
+ | :* '''Bipolárně koncipovaná dimenze „introvertovanost-extravertovanost“''' (nevymezuje ji jako Jung zaměřeností JÁ, ale způsoby chování) | ||
+ | ::* '''Introvert''' (sklon k introspekci a uzavřenosti, zdrženlivost, cítí se lépe mezi knihami než mezi lidmi, má rád klidný způsob života, rád předem plánuje, spolehlivost a stálost, kontroluje své city není agresivní, silně prožívá křivdy, spíše pesimista) | ||
+ | ::* '''Extrovert''' (sklon k bezstarostnosti, otevřenosti a družnosti, hodně povrchních přátelských vztahů, komunikativní a činorodý, optimista, lehkomyslný, má rád změny, nesnáší jednotvárnost, je pohotový, méně spolehlivý, obtížně zvládá city, je impulzivní) | ||
+ | :* '''Neuroticismus''' (charakterizovaný jako kontinuální škála) | ||
+ | ::* '''Od emocionální stability''' (citová stálost, dobrá integrovanost osobnosti ve smyslu dobré psychické odolnosti, houževnatosti a vytrvalosti) | ||
+ | ::* '''Po výrazné projevy neuroticismu''' (špatn integrovanost osobnosti ve smyslu přecitlivělosti, citové nestálosti, nedostatku sebedůvěry, prožitků úzkosti a starostlivosti atd.) | ||
+ | :* '''Psychoticismus''' (založeno na Kretschmerově i Jungově pojetí přechodu temperamentových vlastností od normy k patologii; určité temperamentové typy předurčují sklon nositele k určitému druhu psychického narušení) | ||
+ | ::* tato škála připojena teprve dodatečně | ||
+ | * První dvě škály vytvářejí kombinací temperamentové charakteristiky osobnosti schodné s Galénovskými typy | ||
+ | * Uvnitř základnícho temperamentového rozčlenění má jemnější diferenciaci chování (prožitků a projevů) osobnosti podle vzájemných relací v uvedených faktorech | ||
+ | * Vytvořil dotazník EPI (česky EOD – Eysenckův osobnostní dotazník) | ||
+ | * Přiřazení typů: | ||
+ | :* Introvertovaný, nestabilní – melancholik | ||
+ | ::* Náladový, úzkostný, rigidní, střízlivý, pesimista, nesociabilní, tichý | ||
+ | :* Introvertovaný, stabilní – flegmatik | ||
+ | ::* Pasivní, starostlivý, přemýšlivý, klidný, ovládající se, spolehlivý, chladný | ||
+ | :* Extravertovaný, nestabilní – cholerik | ||
+ | ::* Nedůtklivý, neklidný, agresivní, vznětlivý, vrtkavý, impulzivní, aktivní | ||
+ | :* Extravertovaný, stabilní – sangvinik | ||
+ | ::* Družný, soupeřivý, sdílný, nenucený, lehkomyslný, čilý, bezstarostný | ||
+ | * '''Psychoticismus''' měří míru (úrovep) psychopatologických projevů osobnosti (problémy a přizpůsobivost) | ||
+ | :* Vystupuje v rozdílných kvalitách utěch, kteří vykazují trend k emocionální labilitě | ||
+ | :* '''U labilních introvertů''' – osobnostní problémy, sklony k psychasteniím až schizofrenii | ||
+ | :* '''U labilních extrovertů''' – vztahové problémy, sklony k hysterii, sociopatii až afektivním psychózám | ||
+ | ::* '''Guilfordova matice primárních temperamentových faktorů''' | ||
+ | * Po vzoru Mendělejevovy periodické soustavy prvků se pokusil vytvořit systémy faktorů jednotlivých stránek osobnosti | ||
+ | * Kombinuje empirii s teoretickými úvahami, opírá se o přístupy W. S. Zimmermanna | ||
+ | * Dělí temperamentové dispozice dětí podle oblastí chování, které determinují: | ||
+ | :* Vztahující se '''k chování vůbec''' (v mnoha různých způsobech chování) | ||
+ | :* Determinující '''emocionální aspekty''' chování | ||
+ | :* Projevující se v '''sociálním chování''' | ||
+ | * Předpokládané dimenze pak dělí do subkategorií podle určitých společných znaků: | ||
+ | :* Zda vyjadřují '''pozitivní či negativní''' orientaci k subjektům činnosti | ||
+ | :* Zda podmipují '''větší či menší odezvu''' jedince na stimulaci | ||
+ | :* Zda se projevují '''aktivitou či pasivitou''' | ||
+ | :* Zda jde o činnost '''kontrolovanou či impulzivní''' | ||
+ | :* Zda je reakce determinovaná '''subjektem či objektem''' | ||
+ | * Jednotlivé dimenze: | ||
+ | :* Dimenze vyjadřující obecné temperamentové dispozice | ||
+ | ::* Sebedůvěra – pocity méněcennosti | ||
+ | ::* Bdělost – nevšímavost | ||
+ | :::* Pohotovost k udržování kontaktu s okolím | ||
+ | ::* Impulzivita – uvážlivost | ||
+ | ::* Sebeomezování – bezstarostnost | ||
+ | :::* Vážnost, svědomitost - lehkovážnost | ||
+ | ::* Objektivita – přecitlivělost | ||
+ | ::* Přecitlivělý člověk má pocit že „je do něho vidět, bojí se pokořujících zážitků, je zaujatý sebou | ||
+ | :* Dimenze vyjadřující emoční dispozice | ||
+ | ::* Veselost – deprese | ||
+ | :::* Tato deprese má ale jiný základ než deprese patologická | ||
+ | ::* Emoční nezralost – emoční zralost | ||
+ | :::* Nezralý člověk citově reaguje jako dítě, neovládá své citové projevy, podléhá snění, pověrám a je v zajetí magického myšlení | ||
+ | ::* Nervozita – klidnost | ||
+ | ::* Stabilita – cykloidnost | ||
+ | :::* Stabilita x kolísání nálad (veselá – smuná, hněv – apatie atd.) | ||
+ | ::* Nesmělost – vnitřní jistota | ||
+ | :::* Egocentrický postoj spojený se vztahovačností proti postoji objektivnímu a zachování klidu napříč situaci | ||
+ | :* Dimenze vyjadřující sociální dispozice | ||
+ | ::* Ascendence (troufalost) – bojácnost | ||
+ | :::* Často se označuje jako dominance-submise, ale vhodnější termíny jsou troufalost - bojácnost | ||
+ | :::* Nemusí zahrnovat přání panovat nad druhými, nespíš hájit svá práva, iniciuje kontakt s vůdcem či mluvčím | ||
+ | ::* Družnost – soběstačnost | ||
+ | ::* Sociálně iniciativní – sociálně pasivní | ||
+ | ::* Přátelskost – hostilita | ||
+ | :::* Hostilní člověk se protiví kontrole, opovrhuje ostatními, je nevraživý, bývá snadno podrážděný | ||
+ | ::* Tolerance - kritičnost | ||
+ | ==== Keirseovo vymezení ==== | ||
+ | * Přejímá schémata zakládající na Hippokratovi, Galenovi a Kretschmerovi | ||
+ | * Vytváří 16 typů temperamentu a osobnosti roztříděných do 4 základních typů (podle Kretschmera): | ||
+ | :* Schizotymní, hyperstenický | ||
+ | :* Schizotymní, anestetický | ||
+ | :* Cyklotymní, depresivní | ||
+ | :* Cyklotymní, hypomanický | ||
+ | * Typy temperamentu: | ||
+ | :* Umělecký (artisan) temperament | ||
+ | ::* Miluje zábavu, optimista, realista, troufalý a spontánní, vznětlivý, potřebuje vyvolávat senzace, cení si svobodu… | ||
+ | ::* Subtypy: Skladatelé, živnostníci, umělci a spekulanti | ||
+ | :* Opatrovnický (guardian) temperament | ||
+ | ::* Spolehlivost, prospěšnost a pracovitost, věrná partnerství, oddanost, obezřetnost a skromnost, spolehlivost a tradice, vyhledává jistotu | ||
+ | ::* Subtypy: inspektoři, prospektoři, dodavatelé a dozorci | ||
+ | :* Racionální (rational) temperament | ||
+ | ::* Pragmatický, skeptický, nezávislý, zaměřený na řešení problémů, důvtip, racionální partnerství, vyrovnaný, logik, prahne po výkonu | ||
+ | ::* Architekti, polní maršálové, vynálezci a duchovní vůdci | ||
+ | :* Idealistický (idealist) temperament | ||
+ | ::* Nadšenec, věří svým intuicím, touha po romantice, sní o dosažení moudrosti, pyšní se svou láskyplností, dobrosrdečností, má tendenci dávat, věřit, intenzivní partnerství, podněcující vedení | ||
+ | ::* Léčitelé, poradci, závodníci a učitelé | ||
+ | * Florence Littauerová publikuje na internetu test, podle kterého se lze přiřadit k určitému typu temperamentu | ||
+ | * Všechny koncepce vyúsťují do profilů shodných s původní antickou typologií | ||
+ | === Další teorie temperamentu === | ||
+ | ==== Heymans a Wiersma ==== | ||
+ | ==== Teorie vrozených temperamentových bloků osobnosti ==== | ||
+ | ==== Pojetí bazální struktury psychické autoregulace ==== | ||
+ | == Pojetí psychické variabilnosti osobnosti == |
Verze z 3. 11. 2013, 05:01
Temperament (z lat. temperamentum, řec. krasis = správné mísení, poměr) označuje povahové vlastnosti jedince. Jde o charakteristický způsob reagování, chování, prožívání a jednání osobnosti. Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí. Vyhraněné temperamentové typy se dnes označují pojmem akcentovaná osobnost.
Obsah
Pojetí temperamentu
- Určují či charakterizují způsoby jednání a chování osobnosti
- Jsou nejsnáze pozorovatelnými vlastnostmi v běžném životě
- Lze jimi člověka obecně charakterizovat
- Pozornost je těmto vlastnostem věnována už ve starověké filozofii a medicíně, v antickém Řecku i v dálné Indii či Číně
- Nejstabilnější ukazatelé rozdílů mezi lidmi
- Prodělávají sice vývojové změny, ale stejně u každého
- Některé definice:
- Integrální slitina vrozených a osvojených pohotovostí k určité, subjektivně příznačné psychodynamické odezvě na aktualizované situační komplexy
- Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí
- S pojmem temperament se obvykle spojují zvláštnosti ve způsobech a formách prožívání i chování
- Termín temperament zavedl Galen a přisoudil ho Hippokratovi
- Z latiny (temperamentum),v řečtině (krasis) = správné míšení, správný poměr
- V Čechách mylně odvozováno od řeckého „tempus“ (čas, léto) – užíván pojem „letora“
- Dříve vyhraněné typy považovány za odchylky od správného mísení, dnes jde o akcentované osobnosti
Základní teorie temperamentu
Humorální (klasická) teorie
- Antika
- Učení vypracoval Galenos (lékař129-199 n. l.) podle Hippokrata (460-370 př. N. l.)
- Popsal základní typy temperamentových vlastností a interpretoval je
- Tělesné šťávy: krev, hlen, žluč a černá žluč
- Černá žluč byl omyl, kde při pitvě narazili na sraženou krev a mysleli si že je to černá žluč, jinak nic takového jako černá žluč neexistuje
- Kategoriální pojetí temperamentu: sucho-vlhko, chladno-teplo
- Sucho, chladno – černá žluč
- Sucho, teplo – žluč
- Vlhko, chladno – hlen
- Vlhko, teplo – krev
- Určeny typy temperamentu
- Krev – sangvinik (živý, pohyblivý, časté střídání dojmů, rychlé reakce)
- Hlen – flegmatik (pomalý, klidný, stálé nálady snahy, nevýrazné projevy)
- Žluč – cholerik (rychlý, prudký, náruživý, nevyrovnaný, náhlé změny)
- Černá žluč – melancholik (snadno zranitelný, hluboké prožívání, chabě reagující)
- Toto vymezení se používá dodnes
- I současné povahové vlastnosti či typy temperamentu se k nim přirovnávají
Konstituční teorie temperamentu
- Biopsychické resp. Morfologické koncepce
- Přesahy do struktury schopností a charakterových vlastností
- Patří sem:
- Fyziognomika
- Osobnostní vlastnosti a znaky podle ní lze usuzovat z vnějšího vzhledu člověka (hlavně z výrazu obličeje)
- Aristoteles, J.K. Lavater a C. Lomboroso (zločinecké typy osobnosti)
- Frenologie
- Jednota těla a ducha, vzájemné působení obsahu a formy
- Lokalizace jednotek v mozku, do nichž jsou uloženy vlastnosti osobnosti
- F.J. Gall
- Konstituční typologie temperamentu
- Souvislost mezi konstitucí a povahovými vlastnostmi (konstituce tyto vlastnosti předurčuje)
- E. Kretschmer (Evropa) a W.H. Sheldon (USA)
- Fyziognomika a frenologie byly odsouzeny k nezdaru, ale ještě se někdy objevují v laické veřejnosti (např. rady jak proniknout do povahových vlastností člověka podle tvaru nosu apod.)
- Konstitučně typologické koncepty temperamentu jsou rozvíjeny a uvažovány dodnes
Fyziognomika
- Hledání souvislostí mezi fyziognomií (vzhledem, podobou, tvářností) a povahou člověka
- Vyvozování vlastností z vzhledu, postavy, vzezření, obličeje, tvaru čela, nosu, úst apod.
- Čtení ve tváři ale pomáhá lidem v běžné komunikaci, pomáhá nám posuzovat druhé, ale často jsme zklamáni z mylných interpretací a vlivu haló efektu
- Pochází již z Číny (konfuciánské období, před 3000 lety) – zde chápána jako významná metoda předvídání osudu, zdravotního stavu a povahových rysů (čtení z obličeje)
- Dále se jí zabýval i Hippokrates
- První písemnou práci napsal Aristoteles (Obraz tajemství přírody), který ke čtyřem typům podle Hippokrata přidal ještě éter (božský, nezničitelný)
- Staré Řecké učení objevil v Renesanci J. C. Lavater, vydává dílo Fyziologické fragmenty pro podporu lidské zralosti a lásky – nadšení pro fyziognomiku
- Byl si ale vědom hranic tohoto učení, přesto způsobil řadu přehmatů v soudnictví i v odborné a laické veřejnosti a ke vzniku řady předsudků
- Jedním takovým předsudkem bylo, že hezcí lidé mají i dobrou povahu a oškliví lidé jsou zlí (byl dokonce zatčen špatný vrah a až druhá vražda dovedla k pravému vrahovi – na pohled hezkému a neškodnému člověku)
- Tyto předsudky často setrvávají dodnes
- Fyziognomie byla tedy velmi zavádějící a zárovep zcela irelevantní, ale ne tím, že se snaží o interpretaci výrazu tváře (to ostatně dělá i zkušený lékař, který se snaží hledat příznaky nemoci ve vnějším vzhledu i výrazu obličeje)
- v obličeji a mimice se zračí vnitřní prožívání, psychické stavy atd. není chyba je tímto způsobem hledat -> je v pořádku, když sledujeme výraz celého obličeje nebo těla jako celku
- např: někdo je shrbený, má pokleslé koutky úst, celkově zoufalý výraz – je asi smutný nebo něco podobného
- fyziognomika se ale snaží vyvozovat generalizující závěry z jednotlivých obličejových oblastí
- např: přirostlé ušní lalůčky jsou znakem introvertních, zdrženlivých osob…
- otázkou je zde tedy obsahová, konstruktová či kriteriální variabilita těchto
- psychologie výrazu se na rozdíl od fyziognomie snaží posuzovat výraz v jeho zlostnosti a interakčních souvislostech
Frenologie
- „psychodiagnostická metoda“, která vychází z vnějších typologických znaků, a na základě přesvědčení o „vzájemném působení obsahu na formu a formy na obsah“ z nich vyvozuje povahové vlastnosti osobnosti
- Zakladatelem je vídepský anatom Franz Joseph Gall
- Tři základní myšlenky:
- Mentální procesy vznikají v mozku a ne v oddělené entitě, nazývané „duše“
- Tyto procesy vznikají ve funkčně oddělených částech mozku (mozkových centrech)
- Tato myšlenka se v podstat potvrdila (Brockovo centrum, Wernickeho centrum apod.)
- U každého jedince tato mozková centra zbytpují či ubývají a na odpovídajících místech lze na lebce nahmatat hrbolky či propadliny, v závislosti na jeho povahových vlastnostech a duševních schopnostech
- Tato myšlenka se ale ukázala naprosto irelevantní
- Teorie: jak myslíme, tak se tvaruje naše leka
- Domníval se, že z tvaru lebky lze vyčíst predispozice daného člověka k různým druhům jednání a chování, jeho talent i slabiny
- Pokud víme, které oblasti o těchto predispozicích informují
- Frenologie měla mnoho stoupenců
- Bylo definováno asi 42 schopností, jež lze z tvaru lebky vysoudit
- Zkoumání hlav popravených a hledání zločineckých rysů inspirovalo i C. Lomborosa, jehož výzkumy a metody byly následně využívány v soudní praxi
- Ve skutečnosti tvar lebky informuje spíš o genetických a jiných souvislostech, než povahových vlastnostech
- Lze například odlišit Japonce od Čecha nebo ženu od muže
- Frenologie, stejně jako fyziognomie, i přes dokázanou neschopnost posuzovat povahové rysy jsou stále oživovány v různých pochybných kurzech diagnostiky člověka
Kretchmerova konstituční typologie
- Vymezuje a zobecňuje 3 vyhraněné a 1 nevyhraněný „tělesný typ“, s nimi spojuje typy temperamentu a jejich vyústění do specifických chorob
- Vymezení na základě deskriptivního zpracování psychiatrických případů
- Typy (tělesný typ – typ temperamentu – choroba):
- pyknický – cyklotymní – cyklofrenie
- zaoblená postava, kratší končetiny
- střídání veselé a smutné nálady, vzrušení a klidu, bezprostřední
- afektivní psychóza, mánie a deprese (maniodepresivita)
- leptosomní – shizotymní – schizofrenie
- útlá postava, vysoký
- přecitlivělost a dráždivost střídající se s tupostí, uzavřenost ale bohaté zážitkové nitro
- rozštěpení myšlenkového a citového kontaktu se skutečností
- atletický – viskozní – epilepsie
- silný vývoj svalstva a kostry, robustní postava, málo tuku
- výbušnost a netečnost s pomalostí, důkladnost, houževnatost
- záchvaty s poruchou vědomí nebo strnulost
- nejméně přesně popsán, často opomíjen
- dysplastický
- různé případy nepravidelné tělesné stavby, nevyhraněné tělesné typy
- hlavní důraz na cyklotymní a schizotymní povahy, diagnostikuje že:
- cyklotym může být:
- hypomanický (přiznačný bujarostí)
- praktický realista (pohodlný humorista)
- dobromyslný (měkký a poddajný)
- schizotym
- hyperastesický (přecitlivělý, popudlivý…)
- středně schizotymní (chladný, důsledný…)
- anastesický (necitlivý, studený, zmatený, netečný…)
- temperamentové zvláštnosti jsou v pozadí toho, jakým způsobem se projeví speciální nadání člověka:
- básník
- cyklotym – realista, humorista
- schizotym – patetik, romantik, formalista
- badatel
- cyklotym – názorný, popisující empirik
- schizotym – exaktní logik, systematik, metafyzik
- vůdce
- cyklotym – odvážný hazardér, organizátor, rozumný zprostředkovatel
- schizotym – idealista, despota a fanatik, studený kalkulátor
Sheldonova konstituční typologie
- vychází ze studia chování zdravých osob (vysokoškoláků)
- hodnotí je v kategoriích temperamentových typů
- tyto dává do vztahu k výsledkům měření jejich tělesných forem
- základem rozdílnosti jsou rozdílné relace ve vývoji zárodečných blan z nichž vyplývají rozdíly v tělesné konstituci
- vajíčko -> blastula -> gastrula -> ektoderm, mesoderm a endoderm
- ze zárodečných blan se vyvíjejí všechny orgány a tkáně -> určitá tělesná stavba -> určité temperamentové charakteristiky osobnosti
- dělení
- endoderm (endomorf -> visceroton)
- základ pro střeva, zažívací orgány a útroby
- odpovídá piknikovi (cyklothym)
- mesoderm (mesomorf -> somatoton)
- základ pro svalovinu, vyměšovací a pohlavní orgány
- odpovídá atletikovi (viskózní typ)
- ektoderm (ektomorf -> cerebroton)
- základ pro kůži, smyslové orgány a nervy
- odpovídá leptosomovi (schyzotym)
- typické rysy:
- viscerotonie (endomorf – pyknik)
- uvolněné držení těla a pohyby, záliba v komfortu, pomalé reagování, miluje jídlo, je rád ve společnosti druhých, pocity blaha z vaření
- somatotonie (mesomorf – atletik)
- sebejisté držení těla a pohyby, záliba v dobrodružství, energičnost, miluje tělesná cvičení, chce dominovat a usiluje o moc, miluje riziko
- cerebrotonie (ektomorf – leptosom)
- napjaté držení těla a pohyby, sklon k nadměrným fyziologickým odezvám, urychlená reagence, miluje soukromí, duševní kontrola, nejistota, emocionální uzavřenost
- některé studi potvrdily korelační studií (dvouleté pozorování 200 studentů) vztahy mezi stavbou těla a temperamentem, jiné studie tento vztah ale nepotvrdily (např. I.L. Child 1950)
Psychofyziologické
- vysvětlují individuální zvláštnosti temperamentových vlastností specifickými vlstnostmi centrální nervové soustavy
- založil I.P. Pavlov
- odmitnutí druhotných znaků biologické organizace, orientace na centrální nervovou soustavu jako na vedoucí systém regulující všechny aktivity lidského organismu
- úsilí odhalit rozhodující vlastnosti nervové soustavy -> vymezení jejich obsahu a struktury -> stanovení jejich vztahu k osobnosti
- nejvýznamnější mezníky vývoje této koncepce:
- vývody I. P. Pavlova o třech klíčových vlastnostech hypotetických stavů podráždění a útlumu v mozku: jejich síly, vyváženosti a pohyblivosti
- Nová hlediska pro typologii povahových vlastností u člověka přinesl N. I. Krasnogorskij – síla a hlavně rovnováha nervových procesů se týká především vztahu mezi mozkovou kůrou a podhořím
- V. D. Nebylicyn – psychofyziologický model osobnosti, opírající se o tradiční pojímání vlastností nervové soustavy, nevysvětlil klíčové problémy spojené s temperamentem; nezbytnost opírat se o vlastnosti, které determinují individuálně příznačné zvláštnosti projevů, chování v nejobecnějších rysech
I.P.Pavlov
- Vyvodil a experimentálně ověřil čtyři „základní typy nervové soustavy“ (jsou kombinacemi některých krajních pólů uvedených kvalit)
- Přiřadil je k tradičním typům temperamentů vymezených Hippokratem
- Základní typy CNS dle Pavlova:
- Sangvinik – silný, vyrovnaný, pohyblivý
- Jejich živost a přizpůsobivost se spojuje s vysokou pohyblivostí nervových procesů u silných vyrovnaných jedinců
- Flegmatik – silný, vyrovnaný, pomalý
- Inertnost uvedených procesů u silných a vyrovnaných jedinců se promítá do jejich temperamentu klidným a vyrovnaným chováním
- Cholerik – silný, nevyrovnaný
- Jejich prudkost a efektivita je způsobena převahou vzruchu nad útlumem
- Melancholik – slabý
- Snížená práceschopnost nervových procesů (slabý typ)
- Dělal i experimenty týkající se možnosti ovlivnění vrozených temperamentových rysů
- Výzkumy na štěpatech, rozdělil je na dvě skupiny kterým zajistil odlišné životní podmínky (jedni volně a druzí v klecích)
- Psi vyrůstající v kleci byli až patologickými melancholiky, bázliví, větší útlum
- U psů žijících na svobodě se objevovaly různé odstíny ostatních typů
- Typ vyšší nervové činnosti je tedy podle něj určován strukturou vrozených vlastností NS ale je dále determinován způsobem života a působením vnějšího prostředí
- Otázka – změna biotypu či překrytí?
- Své výzkumy doplnil hypotetickým vymezením specificky lidských typů vyšší nervové činnosti, zakládajícím na kognitivních složkách, na vztahu první a druhé signální soustavy; vyvozuje že:
- Dominující prvosignální soustava
- převažují smyslové dojmy a emocinální reakce nad racionální úvahou
- Jasně vnímají skutečnost, slabí v analýze
- Dominující druhosignální odraz
- Snadné odtržení od skutečnosti
- Hegel odpověděl na námitku, že se jeho teorie o absolutní ideji rozcházejí z praxí, „Tím hůře pro fakta“
- Teorie byla překonána, ale zajímavá zůstává výchozí myšlenka o úloze psychofyziologické úrovně regulace aktivit i metodologie přístupu
N.I.Krasnogorskij
- Experimentální práce s dětmi
- Síla, a hlavně rovnováha nervových procesů se týká především vztahu mezi mozkovou kůrou a podkořím
- Různé typy:
- Centrální
- Sangvinik a flegmatik
- Rovnováha mezi podmíněnými a nepodmíněnými reflexy
- Vytrvalost myšlení a citů, ovládání citových projevů rozumovou úvahou
- Rozlišení mezi flegmatiky a sangviniky je podle pohyblivosti nervových procesů (flegmatik – pomalý, těžkopádný, sangvinik – živý, neklidný)
- Vzrušivý
- Cholerik
- Stálá převaha nepodmíněných reflexů a jejich slabá regulace
- Relativní převaha podkoří nad mozkovou kůrou, převaha emocí
- Slabý
- Melancholik
- Celková slabost kůry i podkoří
- Stálé ohrožení nervové soustavy vnějším nadlimitním útlumem
V.D.Nebylicyn
- Dospěl k závěru že dosavadní psychofyzický model osobnosti, který se opírá o tradiční pojetí nervové soustavy nevysvětlil klíčové problémy spojené s temperamentem
- Nezbytnost opírat se o existenci obecnějších vlastností této soustavy
- Vlastnosti determinující individuálně příznačné zvláštnosti projevů, chování, v nejobecnějších rysech
- Hypotéza: obecné vlastnosti nervové soustavy jsou podmíněny regulační součinností čelního laloku mlzkové kůry s níže ležícími útvary, hlavně s retikulární formací a s limbickým systémem
- Vymezil nejdůležitější komponenty temperamentu:
- Emocionálnost (určena fungováním čelně-limbického systému, zvláštnosti vzniku a průběhu různých emocí a nálad)
- Citlivost (dostupnost dojmům), afektivní vnímavost
- Impulzivnost (rychlost s níž se emoce stává hnací silou činů)
- Emocionální stabilitu (rychlost, s níž proběhne změna z jednoho prožívání na druhé)
- Obecnou psychickou aktivitu (činnost čelně-retikulární soustavy, tendence subjektu k sebevyjádření, temperamentová komponenta nejširšího významu)
- Stupně této aktivity (póly malátnost, liknavost lenost, inertnost až po nejvyšší stupně energičnosti, rozjařenosti)
- Zaměření, obsahová kvalita (úrovep realizace aktivnosti určená komplexem motivů a vztahů, intelektovými a charakterovými vlastnostmi)
- Komponentu motorickou či pohybovou (přiřazuje k zaměření a obsahové kvalitě; spojení s funkcí pohybového a řečově-motorického aparátu, její oddělení od předchozí komponenty je dáno zvláštním významem motoriky jako prostředku aktualizace vnitřní dynamiky)
- Tyto komponenty temperamentu ho pomáhají odlišit od ostatních psychických útvarů osobnosti (zaměřenosti, charakteru a schopností)
- psychofyzické koncepce mají společné to, že konec konců temperament pojímají jako vrozenou dispoziční charakteristiku subjektu
- úvahy o tom, zda je možné temperament považovat za jednu ze základních substruktur osobnosti nebo zda nejde o psychickou kvalitu spadající do rámce uvažování na obecnější úrovni subjektu
Primárně psychologické
Jungovy typy osobnosti
- rozvíjí specifické učení o struktuře Já v jeho základních funkcích a zaměřenostech, z něhož pak vyvozuje základní temperamentové typy tohoto JÁ
- čtyři základní funkce JÁ jsou:
- čití (vědomé vnímání smyslovým aparátem, bez porozumění)
- myšlení (rozumné hodnocení, odlišování pravdy a lži)
- cit (citové hodnocení, nalézání dobra a zla)
- intuice (nevědomé vnímání, bleskové porozumění)
- dvě výrazné formy zaměřenosti duševní enerine na úrovni vědomého
- Introverse
- zaměřenost duševní energie dovnitř
- abstrahované chování,tendence skrýt libido* před vnějškem
- *libido v pojetí Junga je nespecifická psychická energie
- Extraverse
- Zaměřenost duševní energie ven, ve směru k objektům
- Spojením těchto dvou skupin kriterií vymezuje 8 globálních typů osobnosti:
- Introvertně zaměřený
- Myšlenkový typ (racionalista, myšlenky jsou více než fakta)
- Citový typ (řídí se subjektivně založeným cítěním, své představy klade nad objektivní skutečnost)
- Počitkový typ (vysoká senzitivnost, intenzita subjektivní části na bezprostředním vnímání)
- Intuitivní typ (snílek, mystik či umělec, neexistuje pro něj realita, řídí se vnitřními originálními intuicemi)
- Extravertně zaměřený
- Myšlenkový typ (vzor vědeckého myšlení naší doby, soudí o vnější skutečnosti na základě pojmů vyvozených z konkrétní reality)
- Citový typ (objektivní ohodnocení skutečnosti, brání se subjektivně založeným soudům)
- Počitkový typ (krajní realista, řídí se silou vnějších vlivů)
- Intuitivní typ (zaměření na plány a možnosti než na přítomnou realitu)
Faktoriální
Eysenckovo pojetí temperamentu
- Psychometricky založená
- Přejímá Jungovo pojetí extroverse a navazuje i na Pavlovovu fyziologii, nebehavioristickou torii učení, Kretschmerovu typologii a přidává i vztah k Hippokratovým typům
- Přidává též zkušenosti s duševními poruchami z vlastní praxe
- Usiluje o podložení vytvořené koncepce faktorovou analýzou projevů a prožitků člověka
- Existence tří nezávislých temperamentových vlastností:
- Bipolárně koncipovaná dimenze „introvertovanost-extravertovanost“ (nevymezuje ji jako Jung zaměřeností JÁ, ale způsoby chování)
- Introvert (sklon k introspekci a uzavřenosti, zdrženlivost, cítí se lépe mezi knihami než mezi lidmi, má rád klidný způsob života, rád předem plánuje, spolehlivost a stálost, kontroluje své city není agresivní, silně prožívá křivdy, spíše pesimista)
- Extrovert (sklon k bezstarostnosti, otevřenosti a družnosti, hodně povrchních přátelských vztahů, komunikativní a činorodý, optimista, lehkomyslný, má rád změny, nesnáší jednotvárnost, je pohotový, méně spolehlivý, obtížně zvládá city, je impulzivní)
- Neuroticismus (charakterizovaný jako kontinuální škála)
- Od emocionální stability (citová stálost, dobrá integrovanost osobnosti ve smyslu dobré psychické odolnosti, houževnatosti a vytrvalosti)
- Po výrazné projevy neuroticismu (špatn integrovanost osobnosti ve smyslu přecitlivělosti, citové nestálosti, nedostatku sebedůvěry, prožitků úzkosti a starostlivosti atd.)
- Psychoticismus (založeno na Kretschmerově i Jungově pojetí přechodu temperamentových vlastností od normy k patologii; určité temperamentové typy předurčují sklon nositele k určitému druhu psychického narušení)
- tato škála připojena teprve dodatečně
- První dvě škály vytvářejí kombinací temperamentové charakteristiky osobnosti schodné s Galénovskými typy
- Uvnitř základnícho temperamentového rozčlenění má jemnější diferenciaci chování (prožitků a projevů) osobnosti podle vzájemných relací v uvedených faktorech
- Vytvořil dotazník EPI (česky EOD – Eysenckův osobnostní dotazník)
- Přiřazení typů:
- Introvertovaný, nestabilní – melancholik
- Náladový, úzkostný, rigidní, střízlivý, pesimista, nesociabilní, tichý
- Introvertovaný, stabilní – flegmatik
- Pasivní, starostlivý, přemýšlivý, klidný, ovládající se, spolehlivý, chladný
- Extravertovaný, nestabilní – cholerik
- Nedůtklivý, neklidný, agresivní, vznětlivý, vrtkavý, impulzivní, aktivní
- Extravertovaný, stabilní – sangvinik
- Družný, soupeřivý, sdílný, nenucený, lehkomyslný, čilý, bezstarostný
- Psychoticismus měří míru (úrovep) psychopatologických projevů osobnosti (problémy a přizpůsobivost)
- Vystupuje v rozdílných kvalitách utěch, kteří vykazují trend k emocionální labilitě
- U labilních introvertů – osobnostní problémy, sklony k psychasteniím až schizofrenii
- U labilních extrovertů – vztahové problémy, sklony k hysterii, sociopatii až afektivním psychózám
- Guilfordova matice primárních temperamentových faktorů
- Po vzoru Mendělejevovy periodické soustavy prvků se pokusil vytvořit systémy faktorů jednotlivých stránek osobnosti
- Kombinuje empirii s teoretickými úvahami, opírá se o přístupy W. S. Zimmermanna
- Dělí temperamentové dispozice dětí podle oblastí chování, které determinují:
- Vztahující se k chování vůbec (v mnoha různých způsobech chování)
- Determinující emocionální aspekty chování
- Projevující se v sociálním chování
- Předpokládané dimenze pak dělí do subkategorií podle určitých společných znaků:
- Zda vyjadřují pozitivní či negativní orientaci k subjektům činnosti
- Zda podmipují větší či menší odezvu jedince na stimulaci
- Zda se projevují aktivitou či pasivitou
- Zda jde o činnost kontrolovanou či impulzivní
- Zda je reakce determinovaná subjektem či objektem
- Jednotlivé dimenze:
- Dimenze vyjadřující obecné temperamentové dispozice
- Sebedůvěra – pocity méněcennosti
- Bdělost – nevšímavost
- Pohotovost k udržování kontaktu s okolím
- Impulzivita – uvážlivost
- Sebeomezování – bezstarostnost
- Vážnost, svědomitost - lehkovážnost
- Objektivita – přecitlivělost
- Přecitlivělý člověk má pocit že „je do něho vidět, bojí se pokořujících zážitků, je zaujatý sebou
- Dimenze vyjadřující emoční dispozice
- Veselost – deprese
- Tato deprese má ale jiný základ než deprese patologická
- Emoční nezralost – emoční zralost
- Nezralý člověk citově reaguje jako dítě, neovládá své citové projevy, podléhá snění, pověrám a je v zajetí magického myšlení
- Nervozita – klidnost
- Stabilita – cykloidnost
- Stabilita x kolísání nálad (veselá – smuná, hněv – apatie atd.)
- Nesmělost – vnitřní jistota
- Egocentrický postoj spojený se vztahovačností proti postoji objektivnímu a zachování klidu napříč situaci
- Dimenze vyjadřující sociální dispozice
- Ascendence (troufalost) – bojácnost
- Často se označuje jako dominance-submise, ale vhodnější termíny jsou troufalost - bojácnost
- Nemusí zahrnovat přání panovat nad druhými, nespíš hájit svá práva, iniciuje kontakt s vůdcem či mluvčím
- Družnost – soběstačnost
- Sociálně iniciativní – sociálně pasivní
- Přátelskost – hostilita
- Hostilní člověk se protiví kontrole, opovrhuje ostatními, je nevraživý, bývá snadno podrážděný
- Tolerance - kritičnost
Keirseovo vymezení
- Přejímá schémata zakládající na Hippokratovi, Galenovi a Kretschmerovi
- Vytváří 16 typů temperamentu a osobnosti roztříděných do 4 základních typů (podle Kretschmera):
- Schizotymní, hyperstenický
- Schizotymní, anestetický
- Cyklotymní, depresivní
- Cyklotymní, hypomanický
- Typy temperamentu:
- Umělecký (artisan) temperament
- Miluje zábavu, optimista, realista, troufalý a spontánní, vznětlivý, potřebuje vyvolávat senzace, cení si svobodu…
- Subtypy: Skladatelé, živnostníci, umělci a spekulanti
- Opatrovnický (guardian) temperament
- Spolehlivost, prospěšnost a pracovitost, věrná partnerství, oddanost, obezřetnost a skromnost, spolehlivost a tradice, vyhledává jistotu
- Subtypy: inspektoři, prospektoři, dodavatelé a dozorci
- Racionální (rational) temperament
- Pragmatický, skeptický, nezávislý, zaměřený na řešení problémů, důvtip, racionální partnerství, vyrovnaný, logik, prahne po výkonu
- Architekti, polní maršálové, vynálezci a duchovní vůdci
- Idealistický (idealist) temperament
- Nadšenec, věří svým intuicím, touha po romantice, sní o dosažení moudrosti, pyšní se svou láskyplností, dobrosrdečností, má tendenci dávat, věřit, intenzivní partnerství, podněcující vedení
- Léčitelé, poradci, závodníci a učitelé
- Florence Littauerová publikuje na internetu test, podle kterého se lze přiřadit k určitému typu temperamentu
- Všechny koncepce vyúsťují do profilů shodných s původní antickou typologií