Frederick Winslow Taylor

Frederick Winslow Taylor (1856 - 1915) byl americký strojní inženýr, který rozpracoval metody tzv. vědeckého managementu. Kvůli špatnému zraku zanechal studií na Harvardu a stal se dělníkem ve slévárně. Díky svému nadání se stal zakrátko jedním z šéfů, díky svým vynálezům v oblasti zpracování kovů rychle zbohatl. Ke studiu práce ho motivovalo zděšení ze stále rostoucí nenávisti mezi dělníky a kapitalisty a také nízká efektivita v pracovním světě. Konflikt však podle jeho názoru nebyl nutný, dělníci i kapitalisté totiž mají společný zájem na zvýšení produktivity, aplikaci znalostí a v konečném důsledku zvětšování blahobytu jednotlivce. Způsob, jakým se mělo tohoto cíle dosáhnout, je podle Taylora racionalizace práce, realizace tzv. vědeckého způsobu řízení. Své pojetí vědeckého řízení popsal Taylor v knize “The Principles of Scientific Management“ (1911).

Klasické období teorie organizace

Taylor byl na přelomu 19. a 20. století společně s Maxem Weberem a Henri Fayolem jedním z hlavních představitelů klasické teorie organizace. Organizace (stejně jako lidský faktor) byla v tomto pojetí chápána jako stroj na zpracovávání vstupů všeho druhu. Za součást snahy o zvýšení efektivity byla považována i byrokratizace, která znamená zavádění formálních pravidel a kontroly a v konečném důsledku odlidštění a zmechanizování člověka. Organizace jsou přitom uspořádány přísně hierarchicky. Předpokládalo se, že člověk je výhradně racionální tvor, který sleduje především své materiální zájmy (tj. homo oeconomicus). Později v souvislosti s rozvojem psychologie a hospodářské krize vznikla v reakce na toto pojetí škola human relations, která naopak kladla důraz na mezilidské vztahy.

Zásady vědeckého řízení

Hlavní zásady vědeckého řízení jsou:

• Vědecká analýza každého prvku práce, nahrazení domněnky důkazem.
• Výběr a výcvik pracovníků podle vědeckých zásad.
• Vysoké mzdy těm, co mají stanovený výkon, obvyklé těm, kdo neprovedli úkol ve stanovené době.
• Rozdělení odpovědnosti mezi pracovníky a správce podle vědecky vymezených funkcí.
• Pravomoc v závodě nesmí být založena na vlastnictví, ale na znalostech.

Úkolové studie

Taylor kolem sebe shromáždil tým kvalitních inženýrů, kteří mu pomáhali se studiem práce, zahrnující studium času a pohybu. Společně vypracovali sérii kroků, které měly zajistit úspěšnost práce:

• Najít určitý počet dělníků, pokud možno z různého pracovního prostředí, kteří mají dovednosti potřebné pro danou práci.
• Vytvořit pečlivou studii elementárních pohybů (a také nářadí a nástrojů), které tito lidé při práci používají.
• Změřit pečlivě čas každého z těchto elementárních kroků s cílem najít nejefektivnější způsob jejich provedení.
• Zefektivnit práci vyloučením neekonomických pohybů.
• Nakonec zkombinovat všechny ekonomické pohyby (a nářadí) a vytvořit “jediný nejlepší způsob“ vykonávání dané práce.

Cílem bylo vytvořit přesná pravidla, kolik práce má každý udělat a kolik námahy a pohybů je nutné na to vynaložit. Vše se mělo (pokud to bylo aspoň trochu možné) vyjadřovat prostřednictvím čísel a matematických vzorců. Taylorismus znamenal výrazné zvýšení zisku pro ty firmy, které ho přijali.

Na základě svého rozboru práce Taylor usoudil, že neexistuje žádná “kvalifikovaná“ práce a tudíž si každý dělník pracující způsobem vytvořeným na základě analýzy práce zaslouží stejnou nebo vyšší mzdu než kvalifikovaný dělník, který má za sebou dlouhá učňovská léta. Tento postoj byl příčinou konfliktů s odbory, který vyústil v zákaz těchto tzv. úkolových studií ve zbrojovkách a loděnicích (tento zákaz přetrval až do období po druhé světové válce).

Vlastnosti průmyslové organizace

Taylor doporučoval, aby průmyslová organizace:

• Organizovala práci tak, aby se jí každý mohl bez nesnází naučit a později ji vykonávat, tzn. rozdělení práce na co nejprostší kroky. Z tohoto požadavku se později vyvinul systém pásové výroby, tzv. fordismus.
• Přizpůsobila systém ekonomických pobídek motivaci pracujících, tzn. snaha o maximální výdělky při minimální námaze. V praxi to znamenalo práci v úkolu.
• Zabezpečila dobré fyzické podmínky práce (čistotu, větrání, pracovní přestávky atd.).
• Nepřistupovala k pracovníkovi jako k myslící osobě, ale spíše jako k vykonavateli příkazů. V jeho koncepci není dělník spolutvůrce organizace. Taylor nesouhlasil s působením odborů usilujících o kolektivní jednání, které bylo v rozporu se systémem založeným na americké individualistické kultuře. Dělník zpochybňující rozhodnutí nadřízeného má být vyhozen z práce.

Vliv a hodnocení taylorismu

Taylorismus zaznamenal výrazný vliv zejména v USA, ale i ve Francii, Německu, Japonsku, Československu (např. ovlivnil Tomáše Baťu) a řadě dalších zemí. Významně ovlivnil teorii managementu (např. Henri Fayol) i praxi řízení firem (např. fordismus). Taylorismus zapůsobil i na V. I. Lenina, který se jej společně se Stalinem pokoušel zavést do průmyslové výroby v Sovětském svazu. V reakci na taylorismus rozvinula škola human relations.

Taylor kladl důraz na pozitivní stránky organizace. Je možné ho charakterizovat jako ideologa rychle se rozrůstající vrstvy technokratů – inženýrů a manažerů majících zajistit “vědecké řízení“.

Hodnocení Taylorova přínosu

Kritika

• Dehumanizace a odcizení- s lidmi se zacházelo jako se zvířaty nebo mechanickými stroji.
• Degradace práce a přesun kontroly nad výrobou od dělníků k manažerům (James Rinehart).
• Nedostatečné využití schopností dělníků (mohli dělat pouze jednu činnost) vedlo k oddělení práce od dovedností (Braverman) a mělo negativní důsledky pro americký průmysl, který byl předhoněn průmyslem japonským, schopným zkombinovat formální racionalitu a plné využití schopností dělníků.

Obhajoba

• Zavedení taylorismu výrazně přispělo k revoluci v produktivitě a tím i k překonání rozporů kapitalismu, odcizení a zbídačování proletariátu.
• Pozitivní vliv na výcvik a přípravu pracovníků za druhé světové války.
• Příčinu vzestupu Japonska a asijských tygrů v poválečném období.

Bibliografie

• Taylor, F. W. 1894. Notes on Belting.
• Taylor, F. W. 1895. A Piece-rate System.
• Taylor, F. W. 1896. The adjustment of wages to efficiency; tři přednášky pro Americkou hospodářskou asociaci, New York: Macmillan company; London, S. Sonnenschein & co..
• Taylor, F. W. 1903. Shop management. Přednáška pro Americkou asociaci strojních inženýrů, New York.
• Taylor, F. W. 1906. On the art of cutting metals, by Mr. F. W. Taylor; an address made at the opening of the annual meeting in New York, December 1906. New York, The American society of mechanical engineers.
• Taylor, F. W. 1911. The Principles of Scientific Management. New York and London, Harper & brothers.[31]
• Taylor, F. W. 1911. Shop management, by Frederick Winslow Taylor ... with an introduction by Henry R. Towne .... New York, London, Harper & Brothers.
• Taylor, F. W. 1911. A treatise on concrete, plain and reinforced: materials, construction, and design of concrete and reinforced concrete. (2d ed). New York, J. Wiley & sons.
• Taylor, F. W. 1912. Concrete costs. New York, J. Wiley & sons.

Odkazy

Použitá literatura

• Braverman, H. 1974. Labor and Monopoly Capital: The Degradation of Work in the Twentieth Century. New York: Monthly Review Press.
• Drucker, P. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press.
• Dubreuil, H. 1931. Dělníkem v Americe : (Roboti či lidé?). Praha: Orbis
• Friedmann, G. 1937. Krise pokroku: nástin dějin myšlení od roku 1895 do roku 1937. Praha: Mánes.
• Keller, J. 2001. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: SLON.
• Mintzberg, Henry (ed.). 1989. Mintzberg on Management. New York, New York: The Free Press..
• Morawski, W. 2005. Ekonomická sociologie: problémy, teorie, empirie. Praha: SLON.
• Ritzer, G. 1996. Macdonaldizace společnosti. Praha: Academia.
• Špaček, S. 1916. Taylorismus a jeho význam pro práci v době mírové. Praha: vl.n .
• Špaček, S. 1918. Práce a hospodářství : úvahy o lidské a pracovní ekonomii. Praha: F. Borový.
• Špaček, S. 1947. F. W. Taylor. Praha: Orbis.
• Taylor, F. W. 1925. Zásady vědeckého vedení: (The Principles of Scientific Management). Praha: Sfinx.
• Taylor, F. W. 1931. Poselství Taylorovo: o zásadách vědeckého řízení: jak dosíci úspěchu. Praha: Orbis.
• Taylor, F. W. 1947. Řízení dílen. Praha: Technicko-hospodářská jednota.
• Taylor, F. W. 1947. Zásady vědeckého řízení. Praha: Technicko-hospodářská jednota.
• Winter, G. 1925. Taylorismus v textilním průmyslu. Liberec: Karel Hlavatý.
• Zimmler, E.; Hoch, A. A.; Špaček, S. 1931. Taylor, Frederick Winslow, 1856 – 1915. Praha: Orbis.

Související články

• Taylorismus
• Sociologie organizace
• Fordismus
• Racionalizace
• Sociologie práce
• Management
• Kapitalismus
• Odbory
• Industrial relations
• Max Weber
• Henri Fayol
• Human relations