Medamud: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
=== Nová říše === | === Nová říše === | ||
| − | Nejstarší fáze z Nové říše je datovaná do vlády [[Thutmose III.]] díky nálezu zakládacího depozitu.Nalezena byla také brána [[ Amenhotep II.|Amenhotepa II.]] stavební fáze těchto dvou panovníků tvoří jádro na něž navazovali stavitelé v Ptolemaiovské době.<ref name=":1" /> | + | Nejstarší fáze z Nové říše je datovaná do vlády [[Thutmose III.]] díky nálezu zakládacího depozitu.Nalezena byla také brána [[ Amenhotep II.|Amenhotepa II.]] stavební fáze těchto dvou panovníků tvoří jádro na něž navazovali stavitelé v Ptolemaiovské době. Byly zde nalezeny také talatáty,nicméně pocházely původně z Karnaku. Stavební činnost [[Achnaton|Achnatona]] zde tedy archeologicky doložena nebyla. <ref name=":1" /> |
Verze z 2. 12. 2014, 23:49
- M3dw - Madu= staroegyptsky
- lokalita v jižním Egyptě na východním břehu Nilu, asi 5 km od Karnaku[1]
- kultovní centrum sokolího boha Moncua - později Medamudskou triádu tvořil spolu s Rattauej a Harpareem
Stará říše
Je zde předpokládán nejstarší fáze chrámu[2] jiného půdorysu než pozdější fáze, skládal se z:
- polygonální ohradní zdi
- malého chrámku z nepálených cihel
- dvě chodby vedoucí do komor v náspu[3]
První přechodná doba
Doložena svatyně z nepálených cihel.
Střední říše
Ve 12. dynastii již doložen pravoúhlý chrám zasvěcený Moncuovi, severojižní orientace s mohutnou obvodní zdí [1] Byl nalezen zakládací deposit a dveře z červené žuly období vlády Senusreta III. a znovupoužité bloky se zobrazením svátku sed téhož panovníka. Byly nalezeny dioritové sochy panovníků Senusreta II. a Senusreta III.[4]
Nová říše
Nejstarší fáze z Nové říše je datovaná do vlády Thutmose III. díky nálezu zakládacího depozitu.Nalezena byla také brána Amenhotepa II. stavební fáze těchto dvou panovníků tvoří jádro na něž navazovali stavitelé v Ptolemaiovské době. Byly zde nalezeny také talatáty,nicméně pocházely původně z Karnaku. Stavební činnost Achnatona zde tedy archeologicky doložena nebyla. [4]
- ↑ 1,0 1,1 VERNER - BAREŠ - VACHALA, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Univerzita Karlova
- ↑ KEMP B., 2004: Ancient Egypt. Anatomy of Civilisation, New York: Routledge.
- ↑ WILKINSON T., 2005: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt, London: The Thames & Hudson.
- ↑ 4,0 4,1 BARD K., 1999: The Encyclopedia of of the Archaeology of Ancient Egypt, Taylor & Francis
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
