Heuristika dostupnosti: Porovnání verzí

Řádek 35: Řádek 35:
  
 
Na konci hodnocení byly obě skupiny požádány, aby zhodnotily průběh na stupnici 1-7. Výsledky ukázaly, že studenti požádáni, aby napsali deset návrhů (nelehký úkol) hodnotili průběh příznivěji, protože pro ně bylo těžší vzpomenout si na informace. Studenti se snadnějším úkolem hodnotili průběh přísněji.<ref>Fox, Craig R. (2006). "The availability heuristic in the classroom: How soliciting more criticism can boost your course ratings". ''Judgment and Decision Making'' 1 (1): 86–90. ISSN 1930-2975</ref>
 
Na konci hodnocení byly obě skupiny požádány, aby zhodnotily průběh na stupnici 1-7. Výsledky ukázaly, že studenti požádáni, aby napsali deset návrhů (nelehký úkol) hodnotili průběh příznivěji, protože pro ně bylo těžší vzpomenout si na informace. Studenti se snadnějším úkolem hodnotili průběh přísněji.<ref>Fox, Craig R. (2006). "The availability heuristic in the classroom: How soliciting more criticism can boost your course ratings". ''Judgment and Decision Making'' 1 (1): 86–90. ISSN 1930-2975</ref>
 +
==Alternativní vysvětlení==
 +
Much of the criticism against the availability heuristic has claimed that making use of the content that become available in our mind is not based on the ease of recall as suggested. For example it could be argued that recalling more words that begin with K than words with the third letter being K could arise from how we categorize and process words into our memory. If we categorize words by first letter, and recall them through the same process, this would show more support for the representativeness heuristic than the availability heuristic. Based on the possibility of explanations such as these, some researchers have claimed that the classic studies on the availability heuristic are too vague in that they fail to account for people's underlying mental processes. Indeed, a study conducted by Wanke et al. demonstrated this scenario can occur in situations used to test the availability heuristic. Future studies should be conducted to determine if and when this alternative explanation will occur.
 +
 +
A second line of study has shown that frequency estimation may not be the only strategy we use when making frequency judgments. A recent line of research has shown that our situational working memory can access long term memories, and this memory retrieval process includes the ability to determine more accurate probabilities.This finding suggests that more research should be conducted to determine how much memory activation affects the availability heuristic.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 17. 12. 2014, 12:43

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Heuristika dostupnosti. (Availability heuristic), je mentální zkratka, příklad kognitivního zkreslení.Je to tendence člověka prosazovat první myšlenku, která ho napadne při rozhodování se či hodnocení.Osoba má pocit, že daná myšlenka musí být důležitá, nebo alespoň důležitější než alternativní řešení, které nepřijde na mysl tak snadno. [1]Na základě této dostupnosti mají lidé tendenci vztahovat své úsudky k aktuálním informacím a vytvářet nové názory zaujatě, ve prospěch té nejnovější zprávy. K problematice se tedy podstatně váže paměť

Historie

Dříve bylo v oblasti lidského úsudku bráno jako fakt, že lidé se řídí racionálně. Nicméně v roce 1960 Amos Tversky a Daniel Kahneman zveřejnili sérii článků zkoumajících lidské úsudky v nejistých podmínkách. Vysvětlili,že tyto úsudky se často opírají o omezený počet zjednodušených heuristik spíše než o rozsáhlé algoritmické zpracování. [2]

Brzy se tato myšlenka rozšířila mimo akademickou psychologie- do práva, medicíny a politických věd.

Výzkum

První výzkum heuristiky dostupnosti Tverského a Kahnemana :

Máme-li nějaké náhodné slovo z anglického textu- je více pravděpodobné, že slovo začíná písmenem K nebo že písmeno k je uprostřed? Autoři tvrdí, že anglicky mluvící lidé by si okamžitě vybavili mnoho slov, které začínají písmenem "K" (klokan,kedluben, kloub), ale že je bude stát více úsilí vymyslet slova,v nichž je "K" na třetím místě.

A výsledky skutečně ukázaly, že účastníci přecenili počet slov, která začala s písmenem "K" a podcenili počet slov, která obsahovala "K" jako třetí v pořadí. Tversky a Kahneman dospěl k závěru, že lidé odpovídají na otázky, jako jsou tyto, porovnáním dostupnosti těchto dvou kategorií, a posuzují, jak dostupné jsou tyto instance v jejich paměti.(Jinými slovy, je to snazší myslet na slova, která začínají písmenem "K", více než slova s "K" jako třetím v pořadí)

Ve skutečnosti však, typický text obsahuje dvakrát tolik slov, která mají "K" jako třetí písmeno, než "K" jako první písmeno. K dispozici jsou třikrát více slov s "K" na třetí pozici, než slova, která začínají na "K".[3]

Využití

Média

Shlédneme-li v televizi reportáž o únosu dětí, můžeme usoudit, že pravděpodobnost této události je větší.Stejně tak jako pravděpodobnost vraždy nebo letecké nehody a jiných senzačních událostí.Běžná onemocnění či dopravních nehody jsou naopak opomíjeny, protože jim není v mediích dán takový prostor.

  • Při jednom experimentu například měli účastníci hodnotit pravděpodobnost různých příčin úmrtí. Lidé měli tendenci hodnotit něčím zvláštním události jako více pravděpodobné, protože si je mohli snadněji vybavit z paměti.(díky mediím),než běžné příčiny úmrtí (běžné nemoce).[4]

Vzdělání

Studie od Craig R. Fox ukazuje příklad toho, jak heuristika dostupnosti může ovlivňovat zpětnou vazbu vysokoškolských studentů k učiteli, při hodnocení předmětu.

Ve své studii měl dvě skupiny studentů. Skupiny měly vyplnit formulář hodnocení kurzu. První skupinu požádal, aby napsali dvě doporučení vylepšení kurzu (relativně snadný úkol), a napsat o třídě dvě pozitiva.Druhá skupina byla požádána, aby napsala deset návrhů, v čem by se profesor mohl zlepšit (poměrně obtížný úkol), a pak napsat dva pozitivní komentáře.

Na konci hodnocení byly obě skupiny požádány, aby zhodnotily průběh na stupnici 1-7. Výsledky ukázaly, že studenti požádáni, aby napsali deset návrhů (nelehký úkol) hodnotili průběh příznivěji, protože pro ně bylo těžší vzpomenout si na informace. Studenti se snadnějším úkolem hodnotili průběh přísněji.[5]

Alternativní vysvětlení

Much of the criticism against the availability heuristic has claimed that making use of the content that become available in our mind is not based on the ease of recall as suggested. For example it could be argued that recalling more words that begin with K than words with the third letter being K could arise from how we categorize and process words into our memory. If we categorize words by first letter, and recall them through the same process, this would show more support for the representativeness heuristic than the availability heuristic. Based on the possibility of explanations such as these, some researchers have claimed that the classic studies on the availability heuristic are too vague in that they fail to account for people's underlying mental processes. Indeed, a study conducted by Wanke et al. demonstrated this scenario can occur in situations used to test the availability heuristic. Future studies should be conducted to determine if and when this alternative explanation will occur.

A second line of study has shown that frequency estimation may not be the only strategy we use when making frequency judgments. A recent line of research has shown that our situational working memory can access long term memories, and this memory retrieval process includes the ability to determine more accurate probabilities.This finding suggests that more research should be conducted to determine how much memory activation affects the availability heuristic.

Odkazy

Reference

  1. Esgate, A; Groome, D (2005). An Introduction to Applied Cognitive Psychology. Psychology Press. p. 201. ISBN 978-1-84169-318-7.
  2. Heuristics and Biases: The Psychology of Intuitive Judgment
  3. Tversky, A; Kahneman, D (1973). "Availability: A heuristic for judging frequency and probability". Cognitive Psychology 5 (2): 207–232. doi:10.1016/0010-0285(73)90033-9. ISSN 0010-0285
  4. Read, J.D. (1995). "The availability heuristic in person identification: The sometimes misleading consequences of enhanced contextual information". Applied Cognitive Psychology 9: 91–121. doi:10.1002/acp.2350090202
  5. Fox, Craig R. (2006). "The availability heuristic in the classroom: How soliciting more criticism can boost your course ratings". Judgment and Decision Making 1 (1): 86–90. ISSN 1930-2975

Použitá literatura

  • Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.

Doporučená literatura