Analytická psychologie

Analytická psychologie je psychologická škola, která vychází z myšlenek švýcarského psychiatra Carla Gustava Junga. Zdůrazňuje význam osobního hledání celistvosti a pracuje s pojmy jako osobní a kolektivní nevědomí, archetyp, komplex, persona, animus a anima, self a individuace. Jungova teorie byla rozvíjena autory jako Toni Wolffová, Marie-Louse Franzová, Jolande Jacobi, Aniela Jaffé a Anthony Stevens.

• Spolu s Freudovou psychoanalýzou a Adlerovou individuální psychologií patří ke klasickým hlubinně psychologickým směrům.

Základní pojmy

Nevědomí

Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Nevědomí tvoří věci „známé neznámé“ a sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit. Analytická psychologie rozlišuje mezi vědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje archetypy společné všem lidským bytostem, což znamená, že individuační proces může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti.

„…vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky..“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). Duše moderního člověka. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</