Analytická psychologie: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
== Základní pojmy ==
 
== Základní pojmy ==
 
=== [[Nevědomí]] ===
 
=== [[Nevědomí]] ===
−
Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Nevědomí tvoří věci „známé neznámé“ a sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.<ref><i>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga</i>. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.</ref>  
+
Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.<ref><i>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga</i>. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.</ref>  
−
Analytická psychologie rozlišuje mezi vědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje [[Archetyp|archetypy]] společné všem lidským bytostem, což znamená, že individuační proces může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti.
+
Analytická psychologie rozlišuje mezi vědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje [[Archetyp|archetypy]] společné všem lidským bytostem, což znamená, že může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti. Jung definuje rozdíl následovně:
  
 
„…''vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky..''“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). <i>Duše moderního člověka</i>. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</
 
„…''vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky..''“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). <i>Duše moderního člověka</i>. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</
 +
 +
=== Reference ===
 +
 +
<references />

Verze z 18. 12. 2014, 16:24

Analytická psychologie je psychologická škola, která vychází z myšlenek švýcarského psychiatra Carla Gustava Junga. Zdůrazňuje význam osobního hledání celistvosti a pracuje s pojmy jako osobní a kolektivní nevědomí, archetyp, komplex, persona, animus a anima, self a individuace. Jungova teorie byla rozvíjena autory jako Toni Wolffová, Marie-Louse Franzová, Jolande Jacobi, Aniela Jaffé a Anthony Stevens.

Základní pojmy

Nevědomí

Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.[1] Analytická psychologie rozlišuje mezi vědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje archetypy společné všem lidským bytostem, což znamená, že může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti. Jung definuje rozdíl následovně:

„…vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky..“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). Duše moderního člověka. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</

Reference

  1. ↑ Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Analytická_psychologie&oldid=12646“