Hromadné chování, masové psychické jevy

Hromadné chování, masové psychické jevy

• hromadné chování je specifickým typem chování sociálního
• jeho specifičnost spočívá v tom, že je vyvoláno působením neobvyklých životních okolností na soubor jedinců, kteří se ocitli v podmínkách hromadné psychické zátěže, takže dochází k jejich homogenizaci na základě výrazně působících
• determinant a k rozvoji spontánních schémat interakčního chování

masové jevy jsou skupinové chování, které:

1. vzniká relativně spontánně
2. vyvíjí se neplánovitě
3. je relativně neorganizované a nepředvídatelné
4. závisí na vzájemné stimulaci účastníků

• přístupy k masovým jevům:

1. objektivistický - popisuje, vysvětluje reálné masové jevy, jejich strukturu a průběh, např. vznik davu, popis davového chování
2. subjektivistický - popisuje a vysvětluje duchovní masové útvary, např. převládající hodnoty, normy
3. zkoumání vlivu masových jevů a procesů na jednotlivce, resp. jeho úlohu v nich, např. vliv místa v sociální struktuře na osobnost
4. zohlednění masového kontextu v přístupu ke zkoumání a vysvětlení prožívání a chování jedince

• rozdělení:

• Brown se pokusil o taxonomii masových jevů
• za nejvšeobecnější pojem je považováno crowds neboli seskupení

• dav - aktivní seskupení:

1. agresivní - např. terorizující
2. unikající - např. panika, požár v domě
3. získávající - rabování
4. výrazový - manifestace

posluchačstvo - pasivní seskupení:

1. náhodné - lidi okolo pouličních hudebníků
2. záměrné - lidé v kině, na přednášce

• naproti seskupení stojí sociální hnutí:
• je více strukturované a organizované
• lidé v něm usilují o vyřešení nějakého problému
• někdy se rozlišuje: racionální a racionální
• někdy se překrývá s pojmem seskupení

Sociální hnutí

• představuje více strukturovanou a organizovanou formu kolektivního jednání v porovnání s davem
• sociální hnutí představuje velkou skupinu, která vznikla na podporu určitých cílů či myšlenek
• psychologicky se jedná o snahu velkého počtu lidí vyřešit něco, co:

1. vnímají jako problém
2. společnost to není schopná uspokojivě zvládnou

Dav

• jako dav se označuje jakékoli větší shromáždění lidí, kteří na veřejném místě vstupují do přímé interakce
• v jistém smyslu jsou davy běžnou součástí života
• například davy v městské tržnici, divadle - kdekoli, kde se tísní množství lidí ve fyzicky omezeném prostoru
• v takovém případě však nastává pouze nezaostřená interakce
• tito lidé jsou sice fyzicky přítomni ve stejném prostoru a uvědomují si přítomnost těch druhých, ale přitom každý jedinec nebo malá skupina sleduje své vlastní cíle a jde svou cestou
• u nepokojů, demonstrací nebo paniky je tomu jinak - činnost každého jedince je spojena s tím, co dělají ostatní, dav náhle přechází do zaostřené interakce a začíná se chovat jako celek
• davové jednání a vyvolávání demonstrací je typickým projevem frustrace těch lidí, kteří nemají šanci svou nespokojenost vyjádřit legitimním způsobem
• empirický výzkum davu a davového chování je metodologicky velmi náročný
• poznatky o chování davu a chování v davu se obvykle získávají pozorováním a analýzou na základě záznamů (fotografických, filmových, video), dotazováním účastníků davových akcí, dokumentů policejních orgánů
• za jistých okolností má shromáždění lidí nové vlastnosti, zcela odlišné od vlastností jedinců, kteří ho tvoří:

1. ztrácí se vědomá osobnost
2. city a myšlenky davu jsou zaměřeny stejným směrem
3. tvoří se kolektivní duše, která je přechodná a má specifické vlastnosti - tato duše způsobuje, že každý jedinec v davu myslí, cítí a jedná zcela odlišně než by myslel, cítil a jednal, kdyby byl osamocen, vzniká organizovaný dav, tvoří jedinou bytost a je podroben zákonu duševní jednoty davů

• logické uvažování a inteligence davu klesá na úroveň primitivního jedince
• tendence a schopnost k uskutečňování činů vzrůstá

Vlastnosti davu

• velikost - musíme brát v úvahu velikost populace v místě, prostorové podmínky, denní hodinu apod.
• tvar - většinou kruhový okolo bodu zájmu, charakteristická je propustnost a nejasnost hranic
• vnitřní podstruktura - člověk má kolem sebe ostatní
• polarizace - zaměření řečníka, pokud se změní, je předzvěstí davové akce, při jejím rozptýlení dochází k rozpadu davu, index polarizace = počet osob zaměřených na jeden objekt, děleno sumou všech zúčastněných
• pohyb - většinou pomalý, vlnovitý,roste s klesající hustotou davu
• šíření informací a percepce davu - dav sám sebe také vnímá, může se i pozorovat, což může ovlivnit jeho jednání
• ekologie davu - vyjadřuje závislost fungování davu na jeho prostředí (např. jestli dochází k přehuštění)
• popudlivost, proměnlivost a dráždivost, duševní nákaza - v davu je každý čin a cit nakažlivý, a to až do té míry, že jedinec velmi často obětuje svůj zájem zájmu kolektivnímu, ať jsou city projevované davem dobré nebo zlé, mají vždycky dvě vlastnosti - jsou velmi jednoduché a velmi přehnané,přehánění citů v davu je zesíleno tím, že projevovaný cit se pomocí sugesce a nákazy velmi rychle šíří, zjevný souhlas, se kterým se setkává, velmi stupňuje jeho sílu, prudkost citů u davů, je ještě zvyšována tím, že nemají pocit odpovědnosti - vědomí naprosté beztrestnosti a to tím silnější, čím je dav početnější, vědomí značné okamžité moci, způsobené množstvím, dovolují skupině city a činy, jež jsou nepředstavitelné u osamoceného jedince
• davová logika asociace věcí sobě nepodobných, které mají k sobě jen zdánlivé vztahy, bezprostřední zevšeobecňování výjimečných případů
• sugestibilita - nekritické přijímání názorů a výzev, jedinec v davu je přiveden do stavu podobnému hypnóze, podléhá nevědomé činnosti, mizí vědomá osobnost, vůle a úsudek, není si vědom svých činů, je stržen proudem davu, stává se automatem, vzdělaný člověk se stává bytostí pudovou, má bezděčnost, prudkost, divokost, také nadšení a hrdinství primitivních bytostí, dav bývá pravidelně ve stavu očekávání a napětí, jež sugesci usnadňuje, první jasně formulovaná sugesce nakazí okamžitě všechny členy a vyvolá ihned určité zaměření, cestou sugesce a nákazy bývá často takzvaný zázrak spatřený zprvu jen jedním člověkem, přijat ihned všemi, tak fungují hromadné halucinace, hromadná pozorování davem jsou ze všech nejklamnějších a zpravidla představují iluze jednotlivce, který pak cestou nákazy působil na ostatní, k svědectvím davů je třeba mít naprostou nedůvěru

Vůdcové davu

• v lidských davech hraje vůdce značnou úlohu
• jeho vůle je jádrem, kolem kterého se formují a sjednocují názory
• jde-li o to, uchvátit na okamžik dav a přimět ho k činu, je třeba působit naň rychlou sugescí
• nejúčinnější je jít sám příkladem
• je nutné, aby dav byl již jistými okolnostmi připraven
• ten, kdo chce dav strhnout by měl mít v davu určitou prestiž
• jakási fascinace, kterou náš duch pociťuje před určitým jedincem, dílem nebo ideou
• čím je tvrzení stručnější, čím více je zbaveno jakýchkoliv důkazů, tím větší má vliv, nabývá skutečného vlivu jenom tehdy, je-li ustavičně opakováno

Teorie

• za počátek psychologie davu lze považovat konec 19. stol., kdy se o toto téma zajímal hlavně LeBon, Freud, McDougall a další
• dále pokračuje výzkum až dodnes
• většina prací je zaměřena na objasňování specifických procesů -
• sociální facilitace - přítomnost druhých lidí v davu napomáhá člověku, usnadňuje mu jeho žití
• deindividualizace - člověk se skrývá v anonymitě davu, snižuje se jeho sebekontrola
• emocionální nákazy - přenáší se prožívání z jednoho člena na druhého, vzájemně se ovlivňují

• existují různé pohledy, zjednodušeně je lze odlišit takto:

1. masové chování je nadindividuální kvality x odlišuje se od individuálního jen kvantitativně
2. masové chování má racionální x iracionální zdroje jednotlivec se vlivem davu mění x v davu se projeví pravá podstata člověka
3. homogenita chování davu je výsledkem přenosu emocí mezi jeho členy (imitace apod.) x předpokladů členů k určitému chování, které situace jen ulehčuje

Freud

u jednotlivce v mase dochází k přeměně duševní činnosti pouze tehdy, uvolní-li se pudové zábrany jedince a vzdálí se svých vlastních sklonů vystupňování afektivity, omezení intelektuálního výkonu a přizpůsobení se jiným jedincům tvořících masu

• vysvětlit tyto duševní přeměny můžeme buď:

1. zastrašením jedince
2. působením pudu sebezáchovy
3. sugescí
4. pojmem libido - toho k objasnění psychologie mas používá právě Freud

• pojmem libido rozumí energii pudů týkajících se všeho, co můžeme zahrnout pod pojem láska

1. citové vazby (vztahy lásky) tvoří podstatu duše masy
2. masa je tedy udržována silou lásky
3. člověk v mase se vzdává své osobitosti proto, že má potřebu být s ostatními ve shodě

• církev a vojsko:
• Freud přisuzuje vůdci masy stěžejní význam
• poukazuje na nesvobodu jedince v mase jako na hlavní jev psychologie masy

• určitá forma ztráty vůdce nebo důvěry v něho vede u vojska k úzkosti a k propuknutí paniky i při neměnícím se nebezpečí
• spolu s vazbou na vůdce mizí zpravidla i vazby členů masy
• při rozkladu masy náboženské se objevují nepřátelské impulsy vůči jiným

Group mind - W. McDougall

• významným pojmem jeho individuální sociální psychologie je tedy instinkt = zděděná nebo vrozená psychofyzická dispozice, která předurčuje člověka vnímat a věnovat pozornost objektům určité třídy, prožívat emocionální vzrušení určité kvality při vnímání takového objektu, konat ve vztahu k němu určitým způsobem nebo přinejmenším pociťovat impuls k takovému konání
• instinkt hraje důležitou roli ve formování společenských zvyklostí
• ukazuje také souvislosti mezi instinkty a emocemi

Psychologie národů - W. Wundt

• strukturu duše národa tvoří tři základní prvky: řeč, mýty a zvyky
• to, čím kolektivní mysl ovlivňuje jednotlivce, je podle něho jazyk
• kromě davů násilných existují i davy pokojné, které mají důležitou společenskou funkci, jelikož podporují společenskou soudržnost a solidaritu

Crowding - problematika stísněnosti, přesycenosti

• tento fenomén se začal sledovat hlavně v souvislosti s rozvojem urbanismu
• hustota působí jako stresor a spojuje se s anomáliemi
• důležité je ale rozlišit objektivní hustotu a subjektivní přehuštěnost
• stísněnost se snaží vysvětlit několik modelů:

1. model stimulačního přesycení, který ji považuje za důsledek přesycení podněty nebo informacemi
2. teorie behaviorálního omezení, která předpokládá, že ohraničení svobody pohybu a alternativ chování vede ke ztrátě kontroly a primitivnějším formám chování

Mezikulturní psychologie

• dílo W.Wundta o psychologii národů se stalo východiskem pro spolupráci etnologů a psychologů
• výsledkem byl vznik kulturní antropologie a mezikulturní psychologie (crossculture psychologie)
• ve 30. letech se kulturní antropologie inspirovala hlavně v oblasti psychoanalýzy (Meadová)
• na druhé straně i mnoho psychoanalytiků se začínalo zajímat o tuto oblast (Erikson, Fromm, Reich)
• během a po 2.světové válce. nastal velký rozvoj, především ve snaze poznat osobnost nepřítele
• v 60. letech došlo k rozšíření zájmu, hodně se zkoumá etnická příslušnost jako proměnná při výzkumech
• pojetí pojmu kultura může být různé a lze ji také různě klasifikovat
• např. Hofstede dospěl ke 4 dimenzím

1. odstup od moci - míra respektu a úcty podřízených k nadřízeným
2. vyhýbání se nejistotě - důraz na plánování a stabilitu
3. individualismus x kolektivismus (k této dichotomii byly značné výhrady, protože nejde vždy o

protiklad, upřednostňování vlastních cílů neznamená zákonitě znevýhodňování těch skupinových)

1. maskulinita x femininita - orientace na výkon nebo na interpersonální harmonii

• v současnosti je několik problémů v mezikulturní psychologii a jejím výzkumu:

1. zda má se snažit hledat univerzální aspekty sociální chování v kulturách nebo se naopak zaměřit na odlišnosti
2. jak chápat příčinnost (co je příčinou a co důsledkem při korelaci)
3. zda je studium hodnot nejlepším východiskem pro porovnávání kultur

Psychologie etnických společenstev

• oblast etnickým menšin je v současné době velmi aktuální a to už nejen v USA
• v této problematice se dají rozlišit tři základní orientace:

Koncepce národního charakteru

• zaměřují se do nitra etnického společenství
• základní metody při výzkumu národního charakteru jsou:

1. sběr dat od jednotlivců
2. analýza folklóru, náboženství, rituálů atd.
3. analýza systému výchovy (hlavní do 56 let)

• dnes panuje v otázce národní charakteru spíše skepticismus
• představy o národním charakteru přitom plni některé funkce, jako například - pomáhají vytvořit pořádek v sociálním světě, vysvětlit sociální zkušenost a zhodnotit ji