Východiska informační vědy a teorie informace

Definice

Informační věda (anglicky Information science) je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.

Teorie informace je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách bit a bajt.

Historie

První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli C.E. Shannon,R.A. Fischer,N. Wiener.

N. Wiener je považován za zakladatele definice informace, která říká, že "informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.". Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev.

Za zakladatele teorie informace je pokládán C. E. Shannon. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „A mathematical theory of communication“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky.

Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof J. Patočka ve stati "Filozofie a společenský problém informace", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby.

Východiska

Mechanistický přístup

Založený již Isaakem Newtonem, chápe objekt, jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.

Systémový přístup

Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.

• systém je komplexem vzájemně spjatých prvků
• systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí
• systém může být současné prvkem vyššího řádu
• prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu

V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.

Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech

Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie.

Syntaktická teorie informace

Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.

Sémantická teorie informace

Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.

Pragmatická teorie informace

Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.

Etapy vývoje informační vědy

1. Období formování (1895-1945) je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.
2. Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970) je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.
3. Období dozrávání (od 70. let) je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.

Terminologie

Data - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou znaky.

Informace - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.

Entropie - neurčitost, neuspořádanost

Znalosti - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.

"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.

Informační systém - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.

Hodnota informace - je subjektivní hodnota dat.

Kybernitika - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.

Bariéra - překážka v toku informací k uživateli.

Šum - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.

Literatura

• CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
• VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.
• SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.
• VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf