Mentální retardace: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Pro diagnostiku mentální retardace existují tři základní kritéria, podle nichž se určuje také stupeň postižení. Je to: #Inteligenční kvocien…“) |
|||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Klasifikace podle stupňů a hloubky postižení == | == Klasifikace podle stupňů a hloubky postižení == | ||
− | ==== Lehká mentální retardace | + | ==== Lehká mentální retardace (IQ = 50 – 69) ==== |
− | (IQ = 50 – 69) | ||
Do tří let je dítě jen lehce psychomotoricky opožděno, po třetím roce se objevuje opožděný vývoj řeči, malá slovní zásoba. Ve srovnání se zdravými dětmi je dítě málo zvídavé a vynalézavé. Postižení mají omezené logické, abstraktní a mechanické myšlení, slabší paměť a opožděnou jemnou a hrubou motoriku. Mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesná postižení či epilepsie. | Do tří let je dítě jen lehce psychomotoricky opožděno, po třetím roce se objevuje opožděný vývoj řeči, malá slovní zásoba. Ve srovnání se zdravými dětmi je dítě málo zvídavé a vynalézavé. Postižení mají omezené logické, abstraktní a mechanické myšlení, slabší paměť a opožděnou jemnou a hrubou motoriku. Mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesná postižení či epilepsie. | ||
V nelepším případě dokážou lidé s lehkou mentální retardací uvažovat na úrovni dítěte středního školního věku.<br /> | V nelepším případě dokážou lidé s lehkou mentální retardací uvažovat na úrovni dítěte středního školního věku.<br /> | ||
− | ==== Střední mentální retardace | + | ==== Střední mentální retardace (IQ = 35 – 49) ==== |
− | (IQ = 35 – 49) | ||
U jedinců je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči, omezená je také zručnost. Nejsou schopni se starat sami o sebe,přesto si někteří osvojí čtení, psaní či počítání. Může se přidružit dětský autismus, tělesná postižení nebo třeba epilepsie.<br /> | U jedinců je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči, omezená je také zručnost. Nejsou schopni se starat sami o sebe,přesto si někteří osvojí čtení, psaní či počítání. Může se přidružit dětský autismus, tělesná postižení nebo třeba epilepsie.<br /> | ||
− | ==== Těžká mentální retardace | + | ==== Těžká mentální retardace (IQ = 20 – 34) ==== |
− | (IQ = 20 – 34) | ||
Postižení trpí vysokým stupněm poruchy motoriky a jinými přidruženými vadami, často se objevují tělesné vady. Řeč se buď nevyvine vůbec, nebo mají jen velmi omezenou slovní zásobu.<br /> | Postižení trpí vysokým stupněm poruchy motoriky a jinými přidruženými vadami, často se objevují tělesné vady. Řeč se buď nevyvine vůbec, nebo mají jen velmi omezenou slovní zásobu.<br /> | ||
− | ==== Hluboká mentální retardace ==== | + | ==== Hluboká mentální retardace (IQ = méně než 19) ==== |
− | |||
Tito lidé bývají schopni pouze primitivní neverbální komunikace, většinou jsou imobilní, nebo velmi omezeni v pohybu a také inkontinentní (tedy nejsou schopni udržet moč či stolici). Často se u nich vyskytuje epilepsie, poškození zraku, nebo sluchu. Mívají snížený práh bolestivosti, a proto se někteří sebepoškozují. | Tito lidé bývají schopni pouze primitivní neverbální komunikace, většinou jsou imobilní, nebo velmi omezeni v pohybu a také inkontinentní (tedy nejsou schopni udržet moč či stolici). Často se u nich vyskytuje epilepsie, poškození zraku, nebo sluchu. Mívají snížený práh bolestivosti, a proto se někteří sebepoškozují. | ||
Verze z 22. 1. 2015, 21:28
Pro diagnostiku mentální retardace existují tři základní kritéria, podle nichž se určuje také stupeň postižení. Je to:
- Inteligenční kvocient jedince je nižší, než 70 – 75 (IQ)
- Ve dvou až ve třech oblastech adaptivních schopností, potřebných v každodenním životě, se objevují vážná omezení (jde o komunikaci, péči o sebe sama, rodinný život, sociální schopnosti, volný čas, péči o zdraví, sebekontrola, vzdělání, uplatnění komunitě, uplatnění v práci)
- Tento stav je trvalý a objevuje se již před osmnáctým rokem života
Mentální retardace se u každého projevuje individuálně, každý jedinec má trochu odlišné příznaky. Vzniká v jednom ze tří období.
- Prenatálním (infekce matky během těhotenství, úraz, špatný životní styl)
- Perinatální (protahovaný porod, hypoxie plodu)
- Postnatální (infekce, záněty mozku, těžká žloutenka, špatná výživa)
- Jistou roli hraje i dědičnost a specifické genetické příčiny (chromozomální aberace → Dawnův syndrom).
Obvykle se uvádějí čtyři stupně mentální retardace (lehká, střední, těžká a hluboká), některé zdroje uvádějí k tomuto členění ještě další dvě kategorie (jiná mentální retardace, nespecifikovaná mentální retardace).
Obsah
Klasifikace podle stupňů a hloubky postižení
Lehká mentální retardace (IQ = 50 – 69)
Do tří let je dítě jen lehce psychomotoricky opožděno, po třetím roce se objevuje opožděný vývoj řeči, malá slovní zásoba. Ve srovnání se zdravými dětmi je dítě málo zvídavé a vynalézavé. Postižení mají omezené logické, abstraktní a mechanické myšlení, slabší paměť a opožděnou jemnou a hrubou motoriku. Mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesná postižení či epilepsie.
V nelepším případě dokážou lidé s lehkou mentální retardací uvažovat na úrovni dítěte středního školního věku.
Střední mentální retardace (IQ = 35 – 49)
U jedinců je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči, omezená je také zručnost. Nejsou schopni se starat sami o sebe,přesto si někteří osvojí čtení, psaní či počítání. Může se přidružit dětský autismus, tělesná postižení nebo třeba epilepsie.
Těžká mentální retardace (IQ = 20 – 34)
Postižení trpí vysokým stupněm poruchy motoriky a jinými přidruženými vadami, často se objevují tělesné vady. Řeč se buď nevyvine vůbec, nebo mají jen velmi omezenou slovní zásobu.
Hluboká mentální retardace (IQ = méně než 19)
Tito lidé bývají schopni pouze primitivní neverbální komunikace, většinou jsou imobilní, nebo velmi omezeni v pohybu a také inkontinentní (tedy nejsou schopni udržet moč či stolici). Často se u nich vyskytuje epilepsie, poškození zraku, nebo sluchu. Mívají snížený práh bolestivosti, a proto se někteří sebepoškozují.
Odkazy
Reference