Konformita: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: * problematikou konformity se zabývá sociální psychologie == Vymezení pojmu == * nejprve se zkoumala konformita, poté vyhovění a poslušnost (tj. specifické d…) |
|||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
* '''poslušnost - obedience''' - je změna chování vyvolaná přímým příkazem nebo nařízením, v extrémní podobě je člověku nařizováno něco, co je v rozporu s jeho svědomím, morálními zásadami, je to silně negativně prožívané, člověk je nucen dělat něco, co se mu hluboce příčí, odmítnutí poslušnosti (nesplnění příkazu) může být velmi přísně sankcionováno | * '''poslušnost - obedience''' - je změna chování vyvolaná přímým příkazem nebo nařízením, v extrémní podobě je člověku nařizováno něco, co je v rozporu s jeho svědomím, morálními zásadami, je to silně negativně prožívané, člověk je nucen dělat něco, co se mu hluboce příčí, odmítnutí poslušnosti (nesplnění příkazu) může být velmi přísně sankcionováno | ||
− | * '''H.C. | + | |
+ | * '''H.C. Kelman''' (1954) identifikoval tři procesy, které přispívají k sociální konformitě: | ||
# '''vyhovění''' - jdeme s davem, ale neměníme své vlastní přesvědčení | # '''vyhovění''' - jdeme s davem, ale neměníme své vlastní přesvědčení | ||
# '''internalizace''' - souhlasíme s tím, že názor většiny je správnější | # '''internalizace''' - souhlasíme s tím, že názor většiny je správnější | ||
# '''identifikace''' - změníme své názory, abychom se podobali osobě, kterou obdivujeme | # '''identifikace''' - změníme své názory, abychom se podobali osobě, kterou obdivujeme | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Vysvětlení konformity == | ||
+ | |||
+ | '''Morton Deutsch''' a '''Harold Gerard''' tvrdí, že základem konformity jsou 2 potřeby: | ||
+ | # potřeba mít pravdu, která je vyvolaná '''normativním sociálním vlivem''' ( = každá skupina či společenství má jistá očekávání, členové, kteří se odlišují od očekávaných norem, pravidel, zvyků, jsou jinými posuzováni jako odlišní, zvláštní či deviantní a stávají se terčem posměchu, odmítání a trestání skupinou, člověk dělá to, co ostatní, nikoli proto, aby získal informaci, ale aby neztratil přízeň jiných, aby se nestali terčem žertování a nebyl odmítnut, to vede ke konformitě a objevuje se v situacích, kdy se člověk obává ztráty obliby, nebo chce dosáhnout uznání, obliby jiných, v tomto smyslu je velmi citlivým obdobím pro neodlišování se adolescence) | ||
+ | # potřeba být oblíben, která je vyvolaná '''informačním sociálním vlivem''' ( = chováme se jako ostatní, jsme s nimi konformní, protože se stávají vodítkem pro naše chování, obracíme se tedy k jiným lidem, abychom získali jistotu správného názoru, jednání, chování, je silný zejména v nových situacích, kdy člověk prožívá pocit bezradnosti, chování a usuzování jiných pak přijímá jako správné a směrodatné) | ||
+ | |||
+ | |||
+ | * pomocí konformity lze dosáhnou toho, aby nás jiní lide respektovali, měli rádi, oblíbili si nás | ||
+ | * proto se lidé chovají a usuzují jako jiní, zejména jako ti, na kterých jim záleží | ||
+ | |||
+ | normativní sociální vliv | ||
+ | o každá skupina či společenství má jistá očekávání | ||
+ | o členové, kteří se odlišují od očekávaných norem, pravidel, zvyků, jsou jinými | ||
+ | posuzováni jako odlišní, zvláštní či deviantní a stávají se terčem posměchu, odmítání | ||
+ | a trestání skupinou | ||
+ | |||
+ | |||
+ | o člověk dělá to, co ostatní, nikoli proto, aby získal informaci, ale aby neztratil přízeň | ||
+ | jiných, aby se nestali terčem žertování a nebyl odmítnut | ||
+ | o to vede ke konformitě a objevuje se v situacích, kdy se člověk obává ztráty obliby, | ||
+ | nebo chce dosáhnout uznání, obliby jiných | ||
+ | o v tomto smyslu je velmi citlivým obdobím pro neodlišování se adolescence |
Verze z 4. 12. 2013, 14:56
- problematikou konformity se zabývá sociální psychologie
Vymezení pojmu
- nejprve se zkoumala konformita, poté vyhovění a poslušnost (tj. specifické druhy konformity)
- konformita - změny chování nebo názorů, které vznikají jako výsledek skutečného nebo domnělého tlaku jiného jedince, skupiny nebo společnosti
- na jedince je vyvíjen tlak, aby se choval v souladu s určitými normami a pravidly platnými pro určité situace nebo okolnosti
- vyznačuje se tím, že lidé dělají něco, co sami nechtějí › jde tedy vlastně o konflikt (rozpor mezi tím, jak se jedinec chce chovat a usuzovat a jak to vyžaduje sociální prostředí)
- nekonformnost (nonkonformita)- může se projevit nezávislosti úsudku a chování › člověk si zachová své vlastní mínění a chová se podle svého přesvědčení (ale nevylučuje připojení se ke skupině v případě, že jeho názor odpovídá názoru skupiny)
- akceptace - vnitřní konformita - když působení sociálních vlivů vyústí v přesvědčení, že vyžadované chování či názor jsou akceptovatelné a člověk je příjme za své, souhlasí s nimi, člověk začne jednat a myslet v souladu se skupinou, aniž by pociťoval rozpor se svým přesvědčením
- vyhovění - compliance - člověk změní své chování v důsledku přímého požadavku jiné osoby, vznesený požadavek mívá spíše charakter přání jiného člověka v naději, že mu bude vyhověno, označováno za vnější, povrchní konformitu, protože to také provází konflikt, ale mnohem mírnější
- poslušnost - obedience - je změna chování vyvolaná přímým příkazem nebo nařízením, v extrémní podobě je člověku nařizováno něco, co je v rozporu s jeho svědomím, morálními zásadami, je to silně negativně prožívané, člověk je nucen dělat něco, co se mu hluboce příčí, odmítnutí poslušnosti (nesplnění příkazu) může být velmi přísně sankcionováno
- H.C. Kelman (1954) identifikoval tři procesy, které přispívají k sociální konformitě:
- vyhovění - jdeme s davem, ale neměníme své vlastní přesvědčení
- internalizace - souhlasíme s tím, že názor většiny je správnější
- identifikace - změníme své názory, abychom se podobali osobě, kterou obdivujeme
Vysvětlení konformity
Morton Deutsch a Harold Gerard tvrdí, že základem konformity jsou 2 potřeby:
- potřeba mít pravdu, která je vyvolaná normativním sociálním vlivem ( = každá skupina či společenství má jistá očekávání, členové, kteří se odlišují od očekávaných norem, pravidel, zvyků, jsou jinými posuzováni jako odlišní, zvláštní či deviantní a stávají se terčem posměchu, odmítání a trestání skupinou, člověk dělá to, co ostatní, nikoli proto, aby získal informaci, ale aby neztratil přízeň jiných, aby se nestali terčem žertování a nebyl odmítnut, to vede ke konformitě a objevuje se v situacích, kdy se člověk obává ztráty obliby, nebo chce dosáhnout uznání, obliby jiných, v tomto smyslu je velmi citlivým obdobím pro neodlišování se adolescence)
- potřeba být oblíben, která je vyvolaná informačním sociálním vlivem ( = chováme se jako ostatní, jsme s nimi konformní, protože se stávají vodítkem pro naše chování, obracíme se tedy k jiným lidem, abychom získali jistotu správného názoru, jednání, chování, je silný zejména v nových situacích, kdy člověk prožívá pocit bezradnosti, chování a usuzování jiných pak přijímá jako správné a směrodatné)
- pomocí konformity lze dosáhnou toho, aby nás jiní lide respektovali, měli rádi, oblíbili si nás
- proto se lidé chovají a usuzují jako jiní, zejména jako ti, na kterých jim záleží
normativní sociální vliv o každá skupina či společenství má jistá očekávání o členové, kteří se odlišují od očekávaných norem, pravidel, zvyků, jsou jinými posuzováni jako odlišní, zvláštní či deviantní a stávají se terčem posměchu, odmítání a trestání skupinou
o člověk dělá to, co ostatní, nikoli proto, aby získal informaci, ale aby neztratil přízeň
jiných, aby se nestali terčem žertování a nebyl odmítnut
o to vede ke konformitě a objevuje se v situacích, kdy se člověk obává ztráty obliby,
nebo chce dosáhnout uznání, obliby jiných
o v tomto smyslu je velmi citlivým obdobím pro neodlišování se adolescence