Prokrastinace: Porovnání verzí

Řádek 19: Řádek 19:
 
sepíšeme 3 pozitivní věci, které jsme zažili, učíme tím mozek, aby si všímal optimistických
 
sepíšeme 3 pozitivní věci, které jsme zažili, učíme tím mozek, aby si všímal optimistických
 
věcí.
 
věcí.
−
===Přínos===
+
===Přínos jevu===
 
Už samotným pojmenováním a vymezením ztratí každý problém na síle. Stejně tak je tomu s prokrastinací. Sběrem informací o této problematice lze vysvětlit nástrahy a rizika preventivně,dříve, než se zcela projeví.Práce s prokrastinací může člověka velmi obohatit a ukázat mu, co je důležité. Podobně jako deprese je jakýmsi nespokojeným voláním po změně<ref>Grün, A. (2009). Deprese jako šance: spirituální impulzy. (Vyd. 1., Překlad Petr Babka). Praha: Portál.</ref>
 
Už samotným pojmenováním a vymezením ztratí každý problém na síle. Stejně tak je tomu s prokrastinací. Sběrem informací o této problematice lze vysvětlit nástrahy a rizika preventivně,dříve, než se zcela projeví.Práce s prokrastinací může člověka velmi obohatit a ukázat mu, co je důležité. Podobně jako deprese je jakýmsi nespokojeným voláním po změně<ref>Grün, A. (2009). Deprese jako šance: spirituální impulzy. (Vyd. 1., Překlad Petr Babka). Praha: Portál.</ref>
  

Verze z 17. 5. 2015, 18:12

Prokrastinaci můžeme definovat jako „chorobné odkládání úkolů a povinností´“ [1]

  • Prokrastinace se od lenosti liší tím, že ten, kdo zahálí, je s tímto stavem spokojen, a netouží potom ho změnt. Naopak, lidé, kteří prokrastinují, trpí často pocity viny, obavami ze selhání nebo úzkostmi.[2]
  • Passig a Lobo vymezují prokrastinaci jako „odkládání věcí na zítřek, do něhož můžeuběhnout ještě spoustu času“. Toto odkládání se neomezuje na žádnou konkrétní činnost, nýbrž principielně na cokoliv.[3]

Příčiny prokrastinace

Mladí lidé často nemají dostatečné znalosti v oblasti time managenentu, takže je pro ně těžké správně si rozvrhnout čas a účinně se „namotivovat“. Povětšinou nezažívají během semestru žádný vnější tlak, který by je nutil plnit své úkoly postupně a systematicky – na většině univerzit probíhá zkoušení pouze na závěr semestru. Studující jsou tak po dobu semestru odkázáni pouze na svou vlastní sílu vůle.[4]Své školní povinnosti proto často odkládají až na poslední chvíli. Tento jev nazývá Bahbouh„efekt cílové pásky“ – výkonnost se zvyšuje s blížícím se termínem„deadlinu“. Míra aktivity se zvyšuje dokonce i u těch lidí, kteří bývají ve stresu méně výkonní.[5]

Překonání prokrastinace

Možnosti překonání nepříjemného zlozvyku prokrastinace nabízí například Ludwig, jehož praktické postupy tvoří propracovanou síť, pomocí níž člověk může uniknout ze spárů zhoubného odkládání a nahradit tento zlozvyk zdravými návyky. Mezi takové metody patří například:

  • Osobní vize – pomáhá vyjasnit si motivaci k dané činnosti, sestává se z několika kroků:pojmenovat své slabé a silné stránky, vypsat si životní úspěchy, vytvořit seznam motivujících činností, samotná tvorba vize
  • Buzer-lístek – trénuje akceschopnost, jde o tabulku, v níž si stanovíme požadované návyky (například vstávat před osmou hodinou) a dennodenně zaznamenáváme, jak se nám daří jejich realizace
  • Todo-today – nástroj proti „rozhodovací paralýze“, jedná se o sestavení denního plánu činností, které je nutno udělat, od běžného seznamu úkolů se liší tím, že si rovněž určíme přesný časový plán, pomocí něhož se snáze zorientujeme
  • Flow lístek – abychom se chránili před negativními emocemi a před demotivací, každý den si

sepíšeme 3 pozitivní věci, které jsme zažili, učíme tím mozek, aby si všímal optimistických věcí.

Přínos jevu

Už samotným pojmenováním a vymezením ztratí každý problém na síle. Stejně tak je tomu s prokrastinací. Sběrem informací o této problematice lze vysvětlit nástrahy a rizika preventivně,dříve, než se zcela projeví.Práce s prokrastinací může člověka velmi obohatit a ukázat mu, co je důležité. Podobně jako deprese je jakýmsi nespokojeným voláním po změně[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ludwig, P. (2013). Konec prokrastinace. Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: Jan Melvil Publishing.
  2. ↑ Senécal, C.; Julien, E.; Guay, F. (2006). Role conflict and academic procrastination: A selfdetermination perspective. European Journal of Social Psychology 33, 135-145.
  3. ↑ Passig, K., Lobo, S. (2010). Odložím to na zítra. Jak si zorganizovat život bez zbytečného organizování. Praha: Portál.
  4. ↑ Lee, E. (2005). The Relationship of Motivation and Flow Expierience to Academic Procrastination in University Students. The Journal Of Genetic Psychology, 166 (1), 5-14.
  5. ↑ Bahbouh, R. (2010). Pohádka o ztracené krajině. Psychologie sebekoučování. Praha: QED GROUP a.s.
  6. ↑ Grün, A. (2009). Deprese jako šance: spirituální impulzy. (Vyd. 1., Překlad Petr Babka). Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Bahbouh, R. (2010). Pohádka o ztracené krajině. Psychologie sebekoučování. Praha: QEDGROUP a.s.
  • Ludwig, P. (2013). Konec prokrastinace. Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: JanMelvil Publishing.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prokrastinace&oldid=19536“