Cenový vyrovnávací mechanismus: Porovnání verzí
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi == | == Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi == | ||
| − | Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.<ref>PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.</ref> | + | Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.<ref>PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.</ref> |
<br /> | <br /> | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem == | == Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem == | ||
| − | Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.<ref>SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.</ref> | + | Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.<ref>SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.</ref> |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Verze z 26. 5. 2015, 16:16
Cenový vyrovnávací mechanismus je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán Davidem Humem ve stati s názvem "Of the balance of trade". Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období zlatého standardu (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.[1] Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.[2]
Cenový mechanismus je založen na kvantitativní teorii peněz, kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich neutralizaci. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.[1] Příklad Humových úvah v překladu Davida Martinčíka:
"Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců"[3]
Obsah
Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení agregátní poptávky. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.[4]
Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu
- režim fixních měnových kurzů,
- cenová a mzdová pružnost,
- ekonomika v optimálním stavu,
- stabilní úrokové sazby,
- konstantní rychlost oběhu peněz.
Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít důchodový vyrovnávací mechanismus, který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom John Maynard Keynes. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. automaticky působící, to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.[5]
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.
- ↑ NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.
- ↑ HUME, DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.
- ↑ PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.
- ↑ SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.
Související články
Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny
Funkce ceny
Klíčová slova
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
