Informační chování

Informační chování

• Chování uživatelů při vyhledávání informací.
• Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci.
• Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba.
• Informační chování je také charakterizováno jako účelové vyhledávání informací v důsledku nutnosti uspokojit určité cíle.
• Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují.

T.D.Wilson

• profesor Sheffieldské univerzity
• Jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:

1. Information Behaviour

• Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití.
• Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.

2. Information Seeking Behaviour

• Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).

3. Information Searching Behaviour

• Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu.
• Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější).
• Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.

4. Information Behaviour Use

• Informační chování při využívání získaných informací.
• Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu.
• Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.

Vybrané modely a pojmy informačního chování

Robert Taylor

• Jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně za referenční přepážkou.
• Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků.
• Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:

1. identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
2. formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
3. vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě
4. vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)

Nicholas Belkin

• Je stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK).
• Uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují.
• Chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy.
• V takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelsky anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému.

Brenda Dervin

• Je jednou z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování.
• Její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání.
• Tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu.
• Cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci.

Carol Kuhlthau

• Jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho.
• Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí.
• Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinul model s názvem Information Search Process(ISP).
• Obdobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy.
• Nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy. (1)Úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni - zahájení.
• Následuje dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)

David Ellis

• Ellisovo rozpracování různých typů chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází.
• Používá pojem rysy, spíše než fáze. Tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:

• spuštění: použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
• řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
• procházení: "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
• rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
• monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
• extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
• ověření: kontrola správnosti informací
• ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání

Zdroje:

http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories

http://www.informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking_behavior

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_behavior

http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf

http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu

http://wiki.knihovna.cz/