Demence u Parkinsonovy choroby: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Neurobiologie == | == Neurobiologie == | ||
*Parkinsonova nemoc je klinicky, anamoticky, geneticky a etiologicky heterogenní onemocnění. <ref>The heterogeneity of idiopathic Parkinson's disease. <i>Journal Of Neurology</i> [online]. 2002, vol. 249, issue 2, s. 138-45 [cit. 2015-01-12].</ref> | *Parkinsonova nemoc je klinicky, anamoticky, geneticky a etiologicky heterogenní onemocnění. <ref>The heterogeneity of idiopathic Parkinson's disease. <i>Journal Of Neurology</i> [online]. 2002, vol. 249, issue 2, s. 138-45 [cit. 2015-01-12].</ref> | ||
| − | *Rizikové faktory vývoje Parkisnovy nemoci byly zkoumány v metaanalýze 30 prací, které dokládají, že rizikem pro vývoj tohoto onemocnění je život na venkově, voda užívaná ze studní, expozice pesticidům a herbicidům, kouření, rozlišné dietní faktory a poranění hlavy.<ref name="multiple">Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.</ref> | + | *Rizikové faktory vývoje Parkisnovy nemoci byly zkoumány v metaanalýze 30 prací, které dokládají, že rizikem pro vývoj tohoto onemocnění je život na venkově, voda užívaná ze studní, expozice pesticidům a herbicidům, kouření, rozlišné dietní faktory a poranění hlavy.<ref name="multiple">Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) <i>Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie.</i> (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.</ref> |
*Výskyt demence v souborech nemocných s Parkinsonovou chorobou kolísá od 10 % do 40 %.<ref name="multiple" /> Statistické údaje se liší, navíc u některých z pacientů se rozvine deprese, která se může klinicky projevovat jako pseudodemence. | *Výskyt demence v souborech nemocných s Parkinsonovou chorobou kolísá od 10 % do 40 %.<ref name="multiple" /> Statistické údaje se liší, navíc u některých z pacientů se rozvine deprese, která se může klinicky projevovat jako pseudodemence. | ||
* Mezi prediktivní faktory patří: vyšší věk, těžká motorická symptomatologie, současná deprese, porucha slovní plynulosti, poruchy řídících funkcí, zpomalení EEG aktivity ve spánkovém laloku.<ref name="multiple" /> | * Mezi prediktivní faktory patří: vyšší věk, těžká motorická symptomatologie, současná deprese, porucha slovní plynulosti, poruchy řídících funkcí, zpomalení EEG aktivity ve spánkovém laloku.<ref name="multiple" /> | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Diagnóza parkinsonské demence == | == Diagnóza parkinsonské demence == | ||
* Nejdůležitější je klinický obraz a jeho rozvoj. Základním diagnostickým vodítkem je přítomnost neurologické symptomatiky. Diferenciálně diagnostické potíže činí především demence s Lewyho tělísky a Alzheimerovou chorobou. Zobrazovací metody typu výpočetní tomografie nebo [[Magnetická rezonance|magnetické rezonance]] zpravidla ukáží kortikosubkortikální atrofii.<ref name="multiple" /> | * Nejdůležitější je klinický obraz a jeho rozvoj. Základním diagnostickým vodítkem je přítomnost neurologické symptomatiky. Diferenciálně diagnostické potíže činí především demence s Lewyho tělísky a Alzheimerovou chorobou. Zobrazovací metody typu výpočetní tomografie nebo [[Magnetická rezonance|magnetické rezonance]] zpravidla ukáží kortikosubkortikální atrofii.<ref name="multiple" /> | ||
| − | * Ačkoliv zmírnění třesu farmakologicky již možné je, léčba demence provázející Parkinsonovu chorobu je obecně málo úspěšná. <ref>Rektor, I., & Rektorová, I. (1999). Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi. (1. vyd., 152 s.) Praha: Triton.</ref> | + | * Ačkoliv zmírnění třesu farmakologicky již možné je, léčba demence provázející Parkinsonovu chorobu je obecně málo úspěšná. <ref>Rektor, I., & Rektorová, I. (1999). <i>Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi.</i> (1. vyd., 152 s.) Praha: Triton.</ref> |
=== Reference === | === Reference === | ||
Aktuální verze z 3. 7. 2015, 16:20
Primární diagnózou je Parkinsonova choroba - progresivní motorická porucha v dospělosti - mezi jejíž přídatné jevy, které mohou onemocnění provázet, patří deprese a v pozdním průběhu demence. Onemocnění souvisí s úbytkem buňěk v části mozku nazvané Substantia nigra. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony).
Obsah
Neurobiologie
- Parkinsonova nemoc je klinicky, anamoticky, geneticky a etiologicky heterogenní onemocnění. [1]
- Rizikové faktory vývoje Parkisnovy nemoci byly zkoumány v metaanalýze 30 prací, které dokládají, že rizikem pro vývoj tohoto onemocnění je život na venkově, voda užívaná ze studní, expozice pesticidům a herbicidům, kouření, rozlišné dietní faktory a poranění hlavy.[2]
- Výskyt demence v souborech nemocných s Parkinsonovou chorobou kolísá od 10 % do 40 %.[2] Statistické údaje se liší, navíc u některých z pacientů se rozvine deprese, která se může klinicky projevovat jako pseudodemence.
- Mezi prediktivní faktory patří: vyšší věk, těžká motorická symptomatologie, současná deprese, porucha slovní plynulosti, poruchy řídících funkcí, zpomalení EEG aktivity ve spánkovém laloku.[2]
Klinický obraz
- Základní obraz parkinsonské demence: porucha paměťových a exekutivních funkcí a porucha abstraktního myšlení. Pacienti jsou nápadně pomalí. Řeč je pomalá, bez výraznější intonace. Někteří pacienti mají potíže s písmem a obkreslováním obrázků. Velmi častá je přídatná depresivní symptomatologie. Někdy se u parkinsoniků trpících demencí vyskytují přechodné psychotické stavy - produkce bludů, halucinací, také deliria.[2]
- Čím jsou lidé, u nichž se příznaky Parkinsonovy choroby objeví, starší, tím je riziko demence vyšší.[2]
Diagnóza parkinsonské demence
- Nejdůležitější je klinický obraz a jeho rozvoj. Základním diagnostickým vodítkem je přítomnost neurologické symptomatiky. Diferenciálně diagnostické potíže činí především demence s Lewyho tělísky a Alzheimerovou chorobou. Zobrazovací metody typu výpočetní tomografie nebo magnetické rezonance zpravidla ukáží kortikosubkortikální atrofii.[2]
- Ačkoliv zmírnění třesu farmakologicky již možné je, léčba demence provázející Parkinsonovu chorobu je obecně málo úspěšná. [3]
Reference
- ↑ The heterogeneity of idiopathic Parkinson's disease. Journal Of Neurology [online]. 2002, vol. 249, issue 2, s. 138-45 [cit. 2015-01-12].
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
- ↑ Rektor, I., & Rektorová, I. (1999). Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi. (1. vyd., 152 s.) Praha: Triton.
Použitá literatura
- Rektor, I., & Rektorová, I. (1999). Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi. (1. vyd., 152 s.) Praha: Triton.
- Jirák, R., & Koukolík, F. (n.d.) Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. (1. vyd., 335 s.) Praha: Galén.
- Pfeiffer, R., Wszolek, Z., & Ebadi, M. (c2013). Parkinson's disease. (2nd ed., xxix, 1278 s., [24] s. barev. obr. příl.) Boca Raton: CRC Press.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
