Financování vědy v ČR: Porovnání verzí
(Ve výstavbě, nutnost dalšího rozšíření) |
m |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV | V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV | ||
− | # programový | + | # programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem. |
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám, | # grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám, | ||
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.<ref><i>Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení</i> [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://avo.cz/dotproj.htm</ref> | # veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.<ref><i>Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení</i> [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://avo.cz/dotproj.htm</ref> |
Verze z 13. 10. 2015, 19:19
Vědecká a výzkumná (dále jen VaV) činnost je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, Akademii Věd ČR a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je Grantová agentura ČR (GAČR), Technologická agentura ČR (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).
Obsah
Institucionální podpora
Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací[1]. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.[2].
Účelová podpora
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV
- programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.
- grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,
- veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.[3]
Existuje také řada rámcových a operačních programů
- Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace
- Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání
- VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace
Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací
Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf
- ↑ Zákon o podpoře výzkumu a vývoje [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf
- ↑ Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://avo.cz/dotproj.htm
- ↑ KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.
Doporučená literatura
- KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.
- KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.
- FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1
- HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.
- JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.
- PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.
- PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.
- ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187