Krevní zásobení mozku: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: * mozek zásoben: # artérií carotis interna dexter et sinister # artérií vertebrales dexter et sinister * tyto se na spodině lebeční spojí v '''artérii basilar…)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
* mozek zásoben:
 
* mozek zásoben:
# artérií carotis interna dexter et sinister
+
# '''artérií carotis interna dexter et sinister'''
# artérií vertebrales dexter et sinister
+
# '''artérií vertebrales dexter et sinister'''
 
* tyto se na spodině lebeční spojí v '''artérii basilaris''' a utvoří '''circulus arteriosus Willisi''' ('''Willisův krevní okruh''') na basi → z něj vychází 6 tepen do kůry
 
* tyto se na spodině lebeční spojí v '''artérii basilaris''' a utvoří '''circulus arteriosus Willisi''' ('''Willisův krevní okruh''') na basi → z něj vychází 6 tepen do kůry
 
* tepny levé a pravé hemisféry se nemísí
 
* tepny levé a pravé hemisféry se nemísí
Řádek 10: Řádek 10:
 
* průměrný průtok 50ml/ na 100g za 1 min
 
* průměrný průtok 50ml/ na 100g za 1 min
 
* prokrvenost: největší v bazálních gangliích a mozkové kůře, střední v mozečku a thalamu, nejmenší v prodloužené i páteřní míše
 
* prokrvenost: největší v bazálních gangliích a mozkové kůře, střední v mozečku a thalamu, nejmenší v prodloužené i páteřní míše
 +
* aktivita mozku je závislá  na stálém průtoku → jinak narušení homeostázy
 +
* '''pokles krevního průtoku na 15 – 20 ml/ na 100g za 1 min''' → zpomalení přenosů elektrických impulzů, pokles aktivity mozku a reakce na senzorické podněty, ale zůstává zachována homeostáza (nedochází k ireverzibilním změnám tkáně)
 +
* '''pokles pod 10 ml''' → iontové selhání, hroutí se systém bílkovin v řetězcích, uvolnění mastných bílkovin na membráně, úbytek ATP, porušení homeostáza, acidóza v buňkách (kyselé prostředí – nedobré, zabíjí buňku), nejdříve se porušují nejvyšší centra
 +
* '''pokles někde mezi 10 – 15 ml''' → reverzibilní poškození („funkční výpadky“) a vytváří se oblast „ischemická pleumbra“ = hraniční místo odkud je tělo schopno reobnovy poškozené tkáně (tak funguje mozková  mrtvice)
 +
* glukóza a mozek – bez průtoku krve není ani průtok E (→ glukózy)
 +
 +
'''Kyslík'''
 +
* mozek spotřebovává 20% kyslíku, který se do organismu dostává
 +
* tlak kyslíku v krvi je přímo úměrný tlaku v karotidách, kde jsou uloženy čidla pro kyslík (dávají informace do Varolova mostu a prodloužené míchy – ovlivnění)
 +
* pokles tlaku kyslíku = omezení fungování mozku a ztráta vědomí
 +
* průměr je '''50m – 60 ml/na 100g za 1 min''', pokles na únosnou míru je 30 ml a ztráta vědomí je při '''15 – 20 ml'''
 +
 +
'''Bariérové mechanismy'''
 +
* zajišťují ochranu (jistotu) homeostázy
 +
* udržují optimální podmínky pro zachování mozku
 +
 +
'''Hematocefalická bariéra'''
 +
* rozhraní mezi krví, liguorem, extraceculární tekutinou, gliemi a neurony
 +
* průnik látek do mozku je malý, záleží na velikosti molekul – ty velké se tam nedostanou (když tak jsou – patologie)
 +
* mozkomíšní mok a extracelulární tekutina vyplňují Subarachnoidální prostor (mezi pavučnicí a pia mater) a prostor mozkomíšních komor
 +
* tvoří se věkem – fetus ji nemá a krví se mu do mozku dostane kde co,důležité období vyzrávání (poslední měsíce těhotenství), kdy se bilirubin může dostat do mozku → poškození oblasti motoriky (když se kvůli odlišného Rh faktoru rozkládají erytrocyty), dalším poškozením je mozková kůra (projevem je mentální deficit)
 +
 +
Hematoliguorová bariéra
 +
* mozkomíšní mok a extracelulární tekutina – mají podobné složení, vznik filtrací z krve v oblasti '''choroidálního plexu''' (spodina vedlejších mozkových komor)
 +
* z choroidálního plexu jde mok zúžením přes '''intraventrikulární otvor''' do '''3. komory''', pak protéká přes '''Silviův kanálek''' do '''4. komory''' a odtud '''Magendiho a Luschkovými''' otvory se dostává do '''subarachnoidového prostoru''', zde je další bariéra a styk s krví (pavučnice je z cév), hlídání množství mozkomíšního moku a tlaku
 +
* pavučnice půl litru denně odčerpá, ale množství musí zůstat konstantní
 +
* mozkomíšní mok a extracelulární tekutina mají kyselejší pH než plazma
 +
 +
 +
* při porušení komunikace mezi komorami a subarachnoidovým prostorem se mok hromadí uprostřed mozku a utlačuje mozkovou tkáň → '''vnitřní hydrocefalus''' – rizikový stav, špatně rozpoznatelný, změny na širokém pomezí mozkové aktivity
 +
* když není mok odčerpáván arachnoideou z periférie, tlačí mok na pleny a na mozek z vrchu → '''vnější hydrocefalus''' – bezpečnější, rychle rozpoznatelný, dá se mok odčerpávat z vnějšku
 +
 +
* stálé množství mozkomíšního mozku 150 ml, dostává se i do oblasti páteřní míchy
 +
* zánět mozkových blan (meningitida), encefalitida, borelióza → porušení bariéry z vnějšku, proniknou krví do mozkové tkáně (ta nemá imunitní systém)

Verze z 6. 2. 2014, 17:05

  • mozek zásoben:
  1. artérií carotis interna dexter et sinister
  2. artérií vertebrales dexter et sinister
  • tyto se na spodině lebeční spojí v artérii basilaris a utvoří circulus arteriosus Willisi (Willisův krevní okruh) na basi → z něj vychází 6 tepen do kůry
  • tepny levé a pravé hemisféry se nemísí
  • mozek spotřebovává 15 – 20% krve těla
  • v mozku je tlak 180/90 torrů → tento tlak je stálý, nekolísá tak jako v těle
  • nejvíce prokrvená je šedá hmota a dá se odvodit hustota sítě od počtu neuritů a synapsí
  • průtok krve závisí na arteriálním a venózním tlaku, mozkomíšním moku, vazkosti krve a průsvitu krve (vazodilatace a vazokonstrikce)
  • průměrný průtok 50ml/ na 100g za 1 min
  • prokrvenost: největší v bazálních gangliích a mozkové kůře, střední v mozečku a thalamu, nejmenší v prodloužené i páteřní míše
  • aktivita mozku je závislá na stálém průtoku → jinak narušení homeostázy
  • pokles krevního průtoku na 15 – 20 ml/ na 100g za 1 min → zpomalení přenosů elektrických impulzů, pokles aktivity mozku a reakce na senzorické podněty, ale zůstává zachována homeostáza (nedochází k ireverzibilním změnám tkáně)
  • pokles pod 10 ml → iontové selhání, hroutí se systém bílkovin v řetězcích, uvolnění mastných bílkovin na membráně, úbytek ATP, porušení homeostáza, acidóza v buňkách (kyselé prostředí – nedobré, zabíjí buňku), nejdříve se porušují nejvyšší centra
  • pokles někde mezi 10 – 15 ml → reverzibilní poškození („funkční výpadky“) a vytváří se oblast „ischemická pleumbra“ = hraniční místo odkud je tělo schopno reobnovy poškozené tkáně (tak funguje mozková mrtvice)
  • glukóza a mozek – bez průtoku krve není ani průtok E (→ glukózy)

Kyslík

  • mozek spotřebovává 20% kyslíku, který se do organismu dostává
  • tlak kyslíku v krvi je přímo úměrný tlaku v karotidách, kde jsou uloženy čidla pro kyslík (dávají informace do Varolova mostu a prodloužené míchy – ovlivnění)
  • pokles tlaku kyslíku = omezení fungování mozku a ztráta vědomí
  • průměr je 50m – 60 ml/na 100g za 1 min, pokles na únosnou míru je 30 ml a ztráta vědomí je při 15 – 20 ml

Bariérové mechanismy

  • zajišťují ochranu (jistotu) homeostázy
  • udržují optimální podmínky pro zachování mozku

Hematocefalická bariéra

  • rozhraní mezi krví, liguorem, extraceculární tekutinou, gliemi a neurony
  • průnik látek do mozku je malý, záleží na velikosti molekul – ty velké se tam nedostanou (když tak jsou – patologie)
  • mozkomíšní mok a extracelulární tekutina vyplňují Subarachnoidální prostor (mezi pavučnicí a pia mater) a prostor mozkomíšních komor
  • tvoří se věkem – fetus ji nemá a krví se mu do mozku dostane kde co,důležité období vyzrávání (poslední měsíce těhotenství), kdy se bilirubin může dostat do mozku → poškození oblasti motoriky (když se kvůli odlišného Rh faktoru rozkládají erytrocyty), dalším poškozením je mozková kůra (projevem je mentální deficit)

Hematoliguorová bariéra

  • mozkomíšní mok a extracelulární tekutina – mají podobné složení, vznik filtrací z krve v oblasti choroidálního plexu (spodina vedlejších mozkových komor)
  • z choroidálního plexu jde mok zúžením přes intraventrikulární otvor do 3. komory, pak protéká přes Silviův kanálek do 4. komory a odtud Magendiho a Luschkovými otvory se dostává do subarachnoidového prostoru, zde je další bariéra a styk s krví (pavučnice je z cév), hlídání množství mozkomíšního moku a tlaku
  • pavučnice půl litru denně odčerpá, ale množství musí zůstat konstantní
  • mozkomíšní mok a extracelulární tekutina mají kyselejší pH než plazma


  • při porušení komunikace mezi komorami a subarachnoidovým prostorem se mok hromadí uprostřed mozku a utlačuje mozkovou tkáň → vnitřní hydrocefalus – rizikový stav, špatně rozpoznatelný, změny na širokém pomezí mozkové aktivity
  • když není mok odčerpáván arachnoideou z periférie, tlačí mok na pleny a na mozek z vrchu → vnější hydrocefalus – bezpečnější, rychle rozpoznatelný, dá se mok odčerpávat z vnějšku
  • stálé množství mozkomíšního mozku 150 ml, dostává se i do oblasti páteřní míchy
  • zánět mozkových blan (meningitida), encefalitida, borelióza → porušení bariéry z vnějšku, proniknou krví do mozkové tkáně (ta nemá imunitní systém)