Logopedie

Logopedie, z latinských slov "logos" (slova) a "padea" (výchova) , je oborem speciální pedagogiky. Zabývá se jedinci s poruchami řeči a dorozumívání. Logopedie úzce souvisí s těmio vědami: lingvistika, psychologie, medicína, jazykověda a sociologe. Můžeme ji definovat jako nauku o výchově řeči a předcházení a odstraňování poruch řeči.

Historie logopedie

Logopedie je mladý vědní obor, začala se formovat až od první poloviny 20. století. Její vývoj se dá srovnávat s vývojem speciální pedagogiky. Problémů s řečí si ale všímali lidé už dávno předtím. Zakládaly se tak ústavy pro hluchoměmé. První takový ústav byl založen v Paříži roku 1770. V roce 1778 byl v Lipsku založen Institut pro němé a jinými vadami postižené osoby. V Praze byl v roce 1786 založen Pražský soukromý ústav pro hluchoněmé. Již v 19. století si odborníci začínali všímat stále se zhoršujících komunikačních schopností malých dětí a tak roku 1860 začal, jako první, ředitel pražského ústavu pro hluchoněmé A. Gall s péčí o mládež s komunikačními problémy. Následovníkem Galla byl Karel Malý, který se dále zajímal o osoby s narušenou komunikační schopností - pořádal kurzy, publikoval články. Dalším průkopníkem v oblasti logopedie byl učitel Veselý, který působil ve Dvoře Králové, kde se zabýval poruchami řeči. V roce 1932 založil soukromý ústav pro nápravu vad řeči. Rudolf Kratochvíl napsal v roce 1924 první učebnici logopedie - Vady řeči.

Značný význam pro rozvoj logopedie mělo v Česku založení Logopedického ústavu v Praze v roce 1946 Milošem Sovákem.

Miloš Sovák

Prof. MUDr. PhDr. Miloš Sovák, DrSc. (15. dubna 1905 Bechyně - 29. září 1989 Praha) - lékař a profesor Univerzity Karlovy, je považován za zakladatele logopedie v Čechách. Vystudoval v Praze lékařskou a filosofickou fakultu UK. V roce 1932 začal pracovat na foniatrii a začal zpracovávat své první vědecké práce věnující se poruchám řeči. Zasloužil se o zřízení školy pro nedoslýchavé a školy pro vadně mluvící. Založil Logopedický ústav v Praze, a také v roce 1970 Logopedickou společnost Miloše Sováka..

Logopeická společnost Miloše Sováka

Je to odborná společnost, založená v roce 1970 Milošem Sovákem. Sdružuje pracovníky, učitele různých typů škol a odborních pracovníků a pořádá semináře a různé vzdělávací akce. Má bohatou pubikační činnost v oboru. .

Jak vypadá řeč osob s narušenou komunikační schopností

Osoby jsou artikulačně neobratné, mají malou slovní zásobu, nepřesnosti v gramatické stavbě vět a nepřesnosti v užívání pojmů. Neurotické poruchy řeči - není poškozen mluvní aparát. Příčinami jsou často traumatizující zážitky.

1. Nemluvnost - mutismus

Projevuje se u dětí, které mluvit umí, ale nemluví. a) Selektivní mutismus - dítě si vybírá s kým mluvit a s kým ne. b) Situační mutismus - dítě nemluví jen v určitých situacích. c) Totální mutismus - dítě nemluví s nikým, za žádné situace - toto se projevuje i u dospoělých, nejčastěji po nějakém traumatickém zážitku.

2. Koktavost

Osoba nemluví plynule a často se zadrhává.

3. Breptavost

Velmi rychlá mluva, kdy jedinec polyká části slov, nebo dokonce slova celá.

Poruchy spojené poškozením mluvního aparátu:

4. Huhňavost

Je to porucha spojená se špatnou rezonancí dutin. Huhňavost vzniká s rozštěpem patra.

5. Poruchy hlasu

Řadí se mezi ně dětská chraptivost,fontastie a afonie. Při dětské chraptivost má dítě chraptivý hlas je způsobena dlouhodobým přetěžovaní hlasivek. Fonastie je postupná ztráta hlasu. Vzniká přetěžováním hlasivek. Afonie je úplná ztráta hlasu

6. Poruchy výslovnosti a artikulace

Často způsobeny napodobováním špatného mluvního vzoru, Dochází tak například k neobratnosti jazyka, nebo ke špatnému postavení zubů. a) Mogilále - dítě hlásku, kterou neumí, vynechává. b) Parálile - dítě hlásku, kterou neumí, nahrazuje jinou hláskou. c) Tetismus - mnohočetná patlavost, kdy dítěti vůbec není rozumět.

Logopedická prevence

Logopedická prevence znamená včasnou obranu a opatření učiněná dříve, než dojde k nějakému problému v řeči. Přirozená prevence je dobrý vzor v řeči, kladné citové vazby a dobrá výchova. Rozhodující období jsou pro dítě první 2 roky života, kdy si dítě brouká a žvatlá a snaží se napodobovat své vzory. Právě v tomto období by se podle J.A. Komenského měla dítěti dopřát svoboda až poté by měla být jeho řeč nenápadně usměrňována.

Pedagogicko-psychologické poradny

Jsou poradenská zařízení, které se mimojiné zaměřují také na komunikační problémy dětí. Hledají příčinu problémů a rodičům doporučují vhodné postupy nápravy.

Klíčová slova

Logopedie, Miloš Sovák, komunikační problémy, logopedická prevence