Základní psychické funkce: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
 
'''somatická komponenta'''  
 
'''somatická komponenta'''  
 
* aktivita vegetativního nervstva – parasympatikus a sympatikus (vzestup krevního tlaku, tachykardie, pocení, atd.)  
 
* aktivita vegetativního nervstva – parasympatikus a sympatikus (vzestup krevního tlaku, tachykardie, pocení, atd.)  
 
+
* na emocích se významně podílejí 3 neurotransmitery, mají povzbuzující účinek:
 +
# '''serotonin'''(centra v hypothalamu, v oblasti limbického systému, v amygdale), halucinatorní látky (metabolit LSD, metabolit psilocybinu, extáze NDNA) jsou považovány jako agonisty serotoninu, při podávání halucinatorních látek dochází k podpoře sekrece serotoninu, což se projevuje v emočním chování, nadnešená nálada, extatické chování, euforie, halucinogeny mají povzbuzující účinek
 +
# '''noradrenalin'''
 +
# '''dopamin''' (částečně)
 +
* disbalance může ovlivňovat aktivitu těchto center a tedy aktivitu celkového motivačního a emočního chování
 +
* psychotomimetika - potlačují sekreci tří základních neurotransmiterů, ovlivňuji emoce v negativním slova smyslu, utlumuje emoce, navozuje spleen, smutek, amygdala a hipokampus odpovídají za zuřivost, za sexuální agresivitu (v rámci sexuálního chování), operace těchto míst tlumí tyto projevy lidského chování
 
* emoce - kladné, záporné  
 
* emoce - kladné, záporné  
 
* z hlediska obsahu:  
 
* z hlediska obsahu:  

Verze z 19. 2. 2014, 10:56

  • na prvním místě z psychických procesů je poznávání (pořád poznáváme, vybíráme,…)
  • poznáváme 109 bitů/sek, ale do vědomí jde jen 102 bitů/sek → hodně se na tom podílí pozornost, která má vliv i na dva základní kognitivní procesy:
  1. vnímání - bezprostřední smyslové poznávání, nižší stupeň kognitivního procesu, výsledkem jsou jevy a informace, které nemizí, ale jsou ukládány do paměti a záleží na tom, jak jsou obohaceny dalšími složkami → podle toho je pak paměť diferencuje(čím více je informace emočně obohacena, tím lépe je uložena)
  2. myšlení - schopnost pronikání do objektivní reality, myšlenkové operace, podílí se na nich abstraktní schopnost (nepracuje tedy jen s realitou) → abstrakce se promítá i do schopnosti řeči, nahrazování symboly, schopnosti vnitřní řeči, i na této úrovní jsou informace ovlivňovány senzorickými vjemy (protože vyhodnocuje pomocí starých informací z paměti a překrývá staré informace novými)
  • v rámci těchto procesů jsou emoce jako samostatný kognitivní proces - nedílná součást senzorické informace
  • proces: poznávání → vnímání → myšlení → emoce → motivační proměnné → chování
  • motivační proměnné - vyšší část, která nás k něčemu nutí
  • chování - využívá všech složek pod ním, vlastní akt, nejvyšší část
  • na každé z těchto úrovní může dojít k poruchám

Emoční procesy

  • centrum v limbickém systému
  • v hipokampu a amygdale se k aktivitě nervové činnosti přidává emoční složka
  • emoce mají psychickou a somatickou komponentu:

psychická komponenta

  • složka kognitivní: uvědomování si prožitku, příčiny emoce
  • složka afektivní (citová) = samotný prožitek
  • složka volní (konativní) = nutkání k činnosti, která tu emoci může vyvolat

somatická komponenta

  • aktivita vegetativního nervstva – parasympatikus a sympatikus (vzestup krevního tlaku, tachykardie, pocení, atd.)
  • na emocích se významně podílejí 3 neurotransmitery, mají povzbuzující účinek:
  1. serotonin(centra v hypothalamu, v oblasti limbického systému, v amygdale), halucinatorní látky (metabolit LSD, metabolit psilocybinu, extáze NDNA) jsou považovány jako agonisty serotoninu, při podávání halucinatorních látek dochází k podpoře sekrece serotoninu, což se projevuje v emočním chování, nadnešená nálada, extatické chování, euforie, halucinogeny mají povzbuzující účinek
  2. noradrenalin
  3. dopamin (částečně)
  • disbalance může ovlivňovat aktivitu těchto center a tedy aktivitu celkového motivačního a emočního chování
  • psychotomimetika - potlačují sekreci tří základních neurotransmiterů, ovlivňuji emoce v negativním slova smyslu, utlumuje emoce, navozuje spleen, smutek, amygdala a hipokampus odpovídají za zuřivost, za sexuální agresivitu (v rámci sexuálního chování), operace těchto míst tlumí tyto projevy lidského chování
  • emoce - kladné, záporné
  • z hlediska obsahu:
  • touha, potřeba: vede jedince k pátrání, vyhledávání (motivační činnost, která vzniká na základě emoce)
  • hněv, zlost, zuřivost: vede k agresivnímu chování, k obranným reakcím
  • strach: podporuje obranné mechanismy
  • zármutek: motivační chování je sklíčenost
  • radost: vede k veselosti, k projevům povznesené nálady, spokojenost
  • náklonnost, záliba: vede k mazlení

Motivační procesy

  • jedná se o stav organismu, který je částečně vrozený (genetický) + je modelován sociálními vazbami, výchovou, prostředím (vlivy zevního prostředí)
  • motivace se dělí na:
  1. instinkty: motivační způsoby chovaní, které nejsou ovlivněny zkušenostmi organismu, jejich, podkladem je pudové chovaní, které je přenášeno geneticky, jsou rodově stálé (výsledné chování je specifické a u téhož druhu stejné)
  2. drivy: mají genetický základ, ale jsou modifikovány zkušenostmi, jsou výsledkem kombinace genetiky a sociálního tlaku zevního prostředí, jsou flexibilní, mění se a modulují způsob chovaní jedince
  • drivy se dále dělí na:
  1. vegetativní: podkladem je hlad a žízeň, jde o způsob chování k vyhledávání potravy – pud zachování jedince
  2. ohrožení: strach, obava, vztek = emoce, které zajišťují přežití – pud obranné reakce, agresivní chování, jehož cílem je uniknout, zbavit se ohrožení
  3. reprodukční: pud rodičovské péče, pud zachování jedince, druhu, má nejsilnější emoční komponentu
  4. výchovný: pudy zvědavosti, zvídavosti, snaha o rozvoj, o využití vlastních schopností, jde o primárně lidskou tvořivost
  5. sociální: zvláštní skupina motivací – snaha o zapojení se do společnosti, snaha o uznání, být milován, být součástí nějaké společnosti + uspokojování těchto potřeb