Gestaltismus: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Tvarová psychologie''' (z něm. ''gestalt'' = útvar, konfigurace, vzorec, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus a prosazující zásadu celosti. Někdy se též nazývá '''celostní psychologie'''. | |
− | + | == Vznik == | |
− | + | * Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován: | |
− | '''Vznik | ||
* Výkladem vyšších vjemových funkcí | * Výkladem vyšších vjemových funkcí | ||
* Nedostatky asociační psychologie | * Nedostatky asociační psychologie | ||
* Konceptualizací tvarového problému | * Konceptualizací tvarového problému | ||
− | Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku. | + | ** Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku. |
− | * Formulací zákonu | + | * Formulací zákonu o paměťovém vybavování |
− | Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější. | + | ** Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější. |
− | + | * Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím. | |
− | + | * Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence. | |
− | + | == Hlavní představitelé == | |
− | + | * [[Max Wertheimer]] | |
+ | * [[Wolfgang Köhler]] | ||
+ | * [[Kurt Koffka]] | ||
+ | == Tvarové zákony == | ||
* '''Zákon dobrého tvaru'''- tendence doplňovat obrazce | * '''Zákon dobrého tvaru'''- tendence doplňovat obrazce | ||
* '''Konstantnost velikosti'''- vnímání perspektivy | * '''Konstantnost velikosti'''- vnímání perspektivy | ||
Řádek 20: | Řádek 22: | ||
* '''Zákon směru''' - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním | * '''Zákon směru''' - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním | ||
* '''Zákon podobnosti''' - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách | * '''Zákon podobnosti''' - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách | ||
− | + | == Zdroje == | |
− | |||
− | |||
[[Kategorie: Psychologie|*]] | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]] | [[Kategorie: Dějiny psychologie|*]] |
Verze z 25. 2. 2014, 15:25
Tvarová psychologie (z něm. gestalt = útvar, konfigurace, vzorec, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus a prosazující zásadu celosti. Někdy se též nazývá celostní psychologie.
Vznik
- Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován:
- Výkladem vyšších vjemových funkcí
- Nedostatky asociační psychologie
- Konceptualizací tvarového problému
- Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
- Formulací zákonu o paměťovém vybavování
- Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
- Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
- Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
Hlavní představitelé
Tvarové zákony
- Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
- Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
- Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
- Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
- Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
- Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
- Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách