Páteřní mícha: Porovnání verzí
Řádek 137: | Řádek 137: | ||
* v rámci jednoty míchy existují spojení '''krátká''' (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a '''dlouhá''' (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek) | * v rámci jednoty míchy existují spojení '''krátká''' (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a '''dlouhá''' (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek) | ||
− | + | [[Soubor:micha.png|thumb|Text titulku]] | |
− | Soubor:micha.png| | + | |
− | + | ||
==== Bílá hmota ==== | ==== Bílá hmota ==== |
Verze z 3. 3. 2014, 15:27
- nervy = vlákna axonální bílé hmoty
- hlavové (mozkové) nervy
- míšní nervy
- útrobní nervy
Obsah
Hlavové nervy
- vystupují přímo z mozku (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek)
- 12 párů
- funkce podle místa (senzorické, senzitivní, motorické i vegetativní vlákna)
- nervus olfaktorius (čichový)
- nervus opticus (zrakový)
- nervus oculomotorius (okohybný)
- nervus trochlearis (kladkový)
- nervus trigeminus (trojklaný)
- nervus abducens (odtahující)
- nervus facialis (lícní)
- nervus vestibulocochlearis (sluchový a rovnovážný)
- nervus glossopharingeus (jazykohltanový)
- nervus vagus (bloudivý)
- nervus accessorius (přídatný)
- nervus hypoglossus (podjazykový)
Nervus olfaktorius
- čichový nerv
- jde o výběžky na čichové ploténce, čichové buňky mají výběžky, které se spojují a tvoří čichový nerv
Nervus opticus
- zrakový nerv
- informace ze sítnice (tyčinky a čípky), nerv jde ze zadní strany bulbů
- v místě hypofýzy je chiasma optimum (místo křížení vnitřních částí zrakového nervů), oba nervy končí v týlním zrakovém aparátu (týlní lalok)
- pravá dráha vede informace z pravé části pole a levá strana z levé dráha části pole
Nervus oculomotorius (3), nervus trochlearis (4), nervus abducens (6)
- nervus oculomotorius - okohybný
- nervus trochlearis - kladkový
- nervus abducens - odtahující
- okohybný a kladkový odstupují ze středního mozku, odtahující z prodloužené míchy
- zajišťují pohyb oka → okohybné nervy (pohyb, akomodace, i adaptace)
- inervují okohybné svaly
- oculomotorius má i funkci vegetativní – inervuje oční duhovku a řasnaté tělísko → aktivace sympatiku (mydriáza – rozšíření duhovky) a parasympatiku (mióza – zúžení duhovky)
Nervus trigeminus
- trojklaný nerv
- má 3 větve, které zásobují různé části obličeje:
- nervus ophtalmicus – zásobuje oblast kůže čela, víčka a nosu
- nervus maxilaris – tváře, horní čelist, nosní křídla
- nervus mandibularis – dolní čelist, dolní ret a jazyk
- motorická (žvýkání) i senzorická funkce (přenáší bolest, protože tvoří nervy zubů)
- větve vystupují na povrchu obličeje – jde zkusit jejich citlivost
Nervus facialis
- lícní nerv
- vychází z prodloužené míchy, prochází přes kost spánkovou, příušní žlázu k mimickým svalům obličeje
- 3 vlákna, která inervují tři části obličeje, dělí se podobně jako 5. nerv
- při příušnicích může dojít k částečnému ochrnutí → změna mimiky (pokles svalů, nosních křídel, koutků úst)
- kromě motorické i senzorická funkce (přenos chuťových podnětů z prvních 2/3 jazyka)
- podílí se i na artikulaci
- obsahuje určité parasympatické vlákna, které prochází žlázou podjazykovou a podčelistní → sekrece slin
- poškození při příušnicích nebo mrtvici
Nervus vestibulocochlearis
- sluchový a rovnovážný
- senzorický nerv
- přenos sluchu statokinetiky (rovnováhy)
Nervus glossopharingeus
- jazykohltanový
- smíšený nerv (motorická i senzorická vlákna)
- senzorická vlákna – přenos chuti ze zadní 1/3 jazyka, informace z měkkého patra, nosohltanu, hltanu, bubínkové dutiny(hlavně bolest)
- motorická vlákna – inervuje svaly hltanu, vlákna v oblasti příušní slinné žlázy
Nervus vagus
- bloudivý nerv
- nejsložitější – všechny funkcce (senzorická, senzitivní, motorická, sekretorická i vegetativní vlákna)
- vychází z prodloužené míchy a vlákna prostupují až do oblasti hrudní a břišní
- motorická funkce – na starost hrtan (především hlasivky), společně s nervus glossopharingeus ovlivňuje oblast měkkého patra a hltanu
- sekretorická funkce - ovlivňuje slizniční žlázy v oblasti dýchacích a trávicích drah
- senzorická funkce – informace ze zvukovodů, z pharingu, z laringu, z jícnu, dýchacích cest, plic, aorty
- vegetativní funkce – (hlavně parasympatikus) inervuje všechny orgány (srdce, trávicí ústrojí, pankreas, ledviny)
Nervus accessorius
- přídatný nerv
- vychází z prodloužené míchy
- motorická funkce – ovlivňuje svaly pohybující hlavou trapézy – zdvihače hlavy
Nervus hypoglossus
- podjazykový nerv
- motorická funkce – inervuje svaly jazyka
- vychází z prodloužené míchy
Míšní nervy
- jsou všechny smíšené (motorické + senzitivní)
- 31 párů
- v rámci míšního nervu je několik částí:
- zadní kořen míšní – vstup informace, především senzorická dráha
- přední kořen míšní – především motorické informace
- plexus – přední a zadní kořen se po odstupu spojí a to tvoří plexus, je to pořád uvnitř obratle, takže je krátký a po výstupu z obratle se znova dělí na větve: dorzální větev – jde do dorzální části těla, ventrální větev – jde do ventrální části těla, vegetativní ganglia – jsou provazce vedle míchy, shluky vláken nesoucí vegetativní funkci → takže se na vystupující nervy z páteře napojuje taky vegetativní vlákno
- mají podle rozložení svou funkci:
- sympatikus – vystupuje z hrudní (Th) a lumbální (L) páteře
- parasympatikus – krční (C) a kostrční páteř
- míšní nervy mají svoje funkční uspořádání – tvoří pletence, které se shlukují a jdou do těla pospolu (ale nejsou spojeny, jdou jako svazek):
C1 – C4 - cervikální pleteň - plexus cervicalis - inervuje zrak, svaly horní části hrudníku, trapézy, některé svaly ruky C5 – Th1 - plexus brachialis - inervuje celou ruku L1 - L4 - plexus lumbosacralis
- při poruše vypadne funkce celého svazku nervů, celé té části
- C4 a C5 inervuje bránici
- ty nervy, které zde nejsou uvedeny se neshlukují do plexů a jsou samostatné, proto i jejich poškození není tak závažné a není s tím tolik potíží
Vegetativní (autonomní) nervy
- centra uložené ve vegetativních gangliích podél páteře
- funkce je automatická, neuvědomujeme si jejich činnost
- mají ale svá nadřazená centra v mozku v centrálním systému (především oblast hypothalamu) → nejsou zcela autonomní
- funkce: excitační (aktivace) a inhibiční (útlum)
Sympatikus
- aktivující centrum ve smyslu uvolňování energie → katabolický vliv na organismus
- uplatnění při situacích náročných na organismus (stres)
- zvyšuje tep, tlak, povzbuzuje dýchací činnost (zrychlený dech), rozšiřuje zornice - mydriáza
- mění rozložení krve – přesun na periferie – ve svalech vazodilatace, ve vnitřních orgánech vazokonstrikce (utlumení činnosti, když nemají krev, žaludek, slinivka, střeva, ledviny, pohlavní orgány)
- ovlivňuje jaterní činnost – podporuje štěpení glykogenu v játrech
- podporuje bdělý stav
Parasympatikus
- trofický, anabolický vliv na organismus
- vyrábí energii do zásoby
- aktivita převažuje v období spánku, klidu
- zpomaluje tep, snižuje tlak, zpomaluje dýchání
- stahuje krev z periferie (vazokonstrikce) do orgánů (vazodilatace), zúžení zornic - mióza
- se sympatikem a parasympatikem souvisí hodně reflexů – záleží na které funkci závisí (např.: vylučování žaludečních šťáv při parasympatiku)
Mícha
- součást CNS, ale jistá autonomie
- dlouhá 40 - 45 cm
- horní část přechází v prodlouženou míchu a hranici s ní tvoří první krční obratel a decusatio pyramidum (křížení pyramidových drah)
- na druhém konci je conus (L1 – L2) a odtud vycházejí vlákna až do oblasti S2
- mícha se svými obaly (pia mater a arachnoidea) je uzavřena ve vaku s mozkomíšním mokem (ochrana)
- má dvě rozšíření v místech, kde odstupuje inervace pro horní (C3 – Th2) a dolní (Th9 – L1) končetiny
- šedá hmota je z těl a dendritů a bílá hmota je tvořena dráhami
- šedá hmota tvoří jakoby motýlka v řezu míchou
- šedá hmota tvoří přední a zadní sloupce (části motýla) → přepojování informací přicházejících z předních nebo zadních kořenů
- bílá hmota se dělí na provazce (ale netvoří provazce, jen se tomu tak říká):
- zadní provazce (mezi zadními kořeny)
- postranní provazce (po stranách, mezi předními a zadními kořeny)
- přední provazce (mezi předními kořeny)
- v rámci jednoty míchy existují spojení krátká (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a dlouhá (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek)
Bílá hmota
Dráhy vzestupné (ascendentní)
- koordinace míchy a horních částí → dráhy jdoucí z míchy do mozku
- zadní a postranní provazce
- přenášejí vesměs senzorickou inervaci směrem do mozečku nebo senzitivní informace (bolest, chlad, tlak) do příslušných korových center
- Dráha spinothalamická - jde z míchy do thalamu, senzitivní dráha, vede vzruchy kožní citlivosti (bolest, teplo, chlad, tlak), přijímá inervaci z periferie a přímo v míšním segmentu se kříží a jde do thalamu → jde kontralatelárně (informace z levé části těla jde do pravé části a naopak), takže když dojde k poškození těla v nějaké etáži, tak ztráta citlivosti bude na kontralatelární straně
- Dráha spinocerebrální - jde z míchy do mozečku, inervace z proprioreceptorů (klouby, svaly, šlachy) → ovlivňuje svalové napětí a inervaci svalů (jemná motorika), jsou nezkřížené, jdou do mozku ve svých lokalitách → porucha jemné motoriky na té samé straně, na které dojde k poruše nervů
- Dráha zadních provazců míšních - „dráha lubové citlivosti“, jde z kloubů, šlach a svalů, jde nezkříženě, typické je poškození při 4. stádiu syfilidy (nazývá se neurosyfilis)
Dráhy sestupné (descendentní)
- jdoucí z mozku do míchy, motorické dráhy, vedou v předních a částečně postranních provazcích
- Dráha kortikospinální (pyramidová) - jde z kůry do míchy, začíná na pyramidových buňkách v kůře v zadní části čelního laloku, jde dále přes bazální ganglia, střední mozek, Varolův most, prodlouženou míchu a přes decusatio pyramidum, kde se kříží (z pravé části mozku jdou dráhy do levé části těla a naopak), po překřížení inervuje většinu velkých svalů → tzv. „dráha práce“, některá vlákna se v prodloužené míše přidružují k hlavovým nervům (takže nejdou na periferii), které ovlivňují jazyk, mimiku, polykání → říká se jim „dráha řeči“, fylogeneticky velmi mladá dráha, dozrává časem (dozrávají nervy, obalují se myelinem, nabírají funkci, dokončeno mezi 2. – 4. rokem života → začne chodit, mluvit, koordinovat pohyby), je především dráhou pohybu, při přerušení dochází k obrně
- Dráha extrapyramidová - vychází z různých částí šedé hmoty středního mozku, končí v předních rozích míšních, zajišťuje svalové napětí, reflexy rovnováhy, ovládá mimovolní automatické a poloautomatické pohyby (koordinace při chůzi, plavání, tanci,…)
Šedá hmota
- uspořádání:
- zadní rohy, kde vychází zadní kořen (nervy ustupující do kořene)
- přední rohy, kde vychází přední kořen
- zóna intermedia – obklopující centrální část míchy
- šedá hmota je rozvrstvena do 10ti částí = laminy, každá odpovídá za něco jiného
- 1.-6. lamina je v zadním rohu, senzorická funkce (každá lamina má jinou senzorickou funkci)
- 7. lamina je centrální, jádra, která se pak spojují s vegetativními ganglii
- 8. a 9. lamina je v předním rohu, motorická funkce
- 10. lamina je v centrální části, kolem míšního kanálu
- motorická část má taky své podobné uspořádání pro svaly – svaly zajišťující stahy mají dráhu nejblíže centru míchy – dráhy svalů jsou rozloženy podle motorické funkce
- podobně jsou v míše uspořádány inervace svalových částí – jsou neřízkované od periferie k centru
Míšní reflexy
- dělí se podle stimulace receptorů
- jsou to reflexy za které odpovídá mícha → zajišťují především motoriku, součinnost svalových funkcí
- dvouneuronové monosynaptické reflexy - proprioeceptorové reflexy (ze svalů, šlach, kloubů), rychlé, jednoduché, nekoordinované, nepodléhají únavě, nemají nadřazené centrum v mozku (nejde je potlačit vůli), např.: patelární reflex
- exterorecepční reflexy - 2 typy: extenzorové - vzniká stimulací dotekových receptorů, výsledkem je zvýšené napětí extenzorů a flexorové - vzniká stimulací receptorů přenášejících bolest, způsobují napětí flexorů → pro obranu ucukneme (tzv. obranné reflexy), např.: břišní reflex – ostřejším hrotem přejedeme po břichu → stah břišních svalů, exterorecepční reflexy jsou složitější (di nebo trisynaptické, reakční doba je delší, podléhají únavě, mají nadřazená centra v mozkové kůře, projevují se jako koordinovaná činnost
Patologie míšních funkcí
- při poškození míchy nastane míšní šok
- následky záleží na vývojovém stupni a jak rychle k poškození došlo (pomalá ztráta funkce, rychlý výpadek)
- šok trvá od tří dnů dál (do několika hodin dojde k výpadku funkcce a pak nastane šok)
- směrem k periferii dochází k úplné areflexii (nevybavení reflexů) → nastává ochabnutí, tzv. chabá periferní obrna
- spolu s motorickou funkcí dojde i k poruše vegetativní funkce (např.: porucha močení)
- poté šok postupně odeznívá
- obnovují se (alespoň částečně – záleží na poškození) vegetativní funkce, protože mají nadřazená centra
- podle místa poškození se z motoriky nejprve obnoví flexorové reflexy, ale extenzorové reflexy se při protětí míchy neobjeví vůbec → z chabé obrny se objevují jen flexorové reflexy a s nimi spastická reakce – vznik tzv. spastické obrny (musí se chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat i kosti)
- pokud je mícha přerušená celá, poruší se i vegetativní nervy → špatné prokrvení hrozí proleženiny, infekce
- Brown-Sequardův syndrom - když je mícha porušena jen částečně (není celá proťata), vzniká vnitřní hemisyndrom - na poškozené straně dojde ke spastické obrně a je přerušena dráha hluboké citlivosti, na opačné straně těla je porušena citlivost na chlad, teplo, tlak a bolest, v místě přerušení míchy vzniká kořenový syndrom – dráždí ty přerušené kořeny → hypersenzitivita (přecitlivělost) nad místem poškození a pod místem poškození je úplná necitlivost