Norbert Wiener: Porovnání verzí
(opravy, doplnění informací a citací) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof a je považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT). | + | '''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT). |
== Biografie == | == Biografie == | ||
=== Mládí a studium === | === Mládí a studium === | ||
| − | Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu | + | Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)<ref name="mareš">MAREŠ, Milan. <i>Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.</ref>. <br /> |
| − | + | Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde začal studovat zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ovšem ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky. <br /> | |
| − | + | Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] a v Německu v Göttingenu pod [[David Hilbert|Davidem Hilbertem]]. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.<ref name="britannica">Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref> | |
| − | Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii a v Německu v Göttingenu. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.<ref>Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref> | ||
=== Kariéra a působení na MIT === | === Kariéra a působení na MIT === | ||
| − | Když vypukla | + | Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učitelem na univerzitě v Maine.<ref name="britannica"/><br /> |
| − | + | Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden druh náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory a topologií, teoriemi potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.<ref name="mareš"/><br /> | |
| − | Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva. | + | ''"Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."''<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> |
| − | |||
=== Wiener a kybernetika === | === Wiener a kybernetika === | ||
| − | Norbert Wiener | + | Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. <ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech a strojích. <br /> |
| − | První knihou, ve které se více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. | + | První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.<ref name="britannica"/> |
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]] | [[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]] | ||
| Řádek 37: | Řádek 35: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2. | * WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2. | ||
| − | |||
| − | |||
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html | * Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html | ||
Verze z 23. 1. 2016, 20:07
Norbert Wiener (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s Arturo Rosenbluethem považován za zakladatele kybernetiky coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
Obsah
Biografie
Mládí a studium
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)[1].
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde začal studovat zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ovšem ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky.
Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.[2]
Kariéra a působení na MIT
Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učitelem na univerzitě v Maine.[2]
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden druh náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory a topologií, teoriemi potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.[1]
"Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."[3]
Wiener a kybernetika
Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. [3] Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech a strojích.
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích, která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.[2]
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je Kybernetika a společnost z roku 1950. V orginále The human use of Human beings. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a entropii, dvou způsobech komunikativního chování, o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.
Publikace
- 1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine
- 1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)
- 1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth
- 1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.
- 1958 - Nonlinear Problems in Random Theory
- 1959 - The Tempter
- 1964 - God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
- ↑ 3,0 3,1 Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta
Použitá literatura
- WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.
- Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html
Externí odkazy
Související články
Kyberprostor
Kybernetika
Umělá inteligence
Klíčová slova
MIT, matematika, kybernetika, logika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
