Organické duševní poruchy: Porovnání verzí

Řádek 118: Řádek 118:
 
* člověk ale umírá na primární onemocnění (ne na demenci)<br />
 
* člověk ale umírá na primární onemocnění (ne na demenci)<br />
  
''* Dle MKN 10 se do organických duševních poruch řadí ještě:''
+
* Dle MKN 10 se do organických duševních poruch řadí ještě:
 
** Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
 
** Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
 
** Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
 
** Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

Verze z 2. 4. 2014, 13:19

Organické duševní poruchy (F00 - F09)

  • „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)
  • organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí
  • typy příčin poškození (etiologie):
    • Mechanický faktor – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku
    • Neoplazmata – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)
    • Infekce a paraziti – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou
    • Další - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí

Demence

  • nejčastější organické poškození
  • existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku
  • v tomto případě jde o patologickou demenci (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)
  • jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku
  • dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:
  • 1. Mírná porucha paměti
    • drobná překážka v denních činnostech
    • zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování
    • je sociálně soběstačný a funkční
  • 2. Středně těžká porucha paměti
    • pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost
    • pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí
  • 3. Těžká porucha paměti
    • zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti
    • ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem
  • s poruchou paměti zároveň běží poruchy kognitivních funkcí
  • 1. Mírná porucha
    • mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života
    • je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek
  • 2. Středně těžká porucha
    • omezení zvládání běžných situací a aktivit
    • bez pomoci už selhává
  • 3. Těžká porucha kognitivních funkcí
    • naprosto závislý na okolí
  • bývají však porušeny i jiné složky:
    • Emoce – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě
    • Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)
    • Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany
    • Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,
    • Poruchy vnímaní – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)
    • Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)

Průběh demence

  • je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak
  • prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)

Diferenciální diagnostika

  • nejčastěji je demence zaměňována za deprese
  • rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila
  • kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)
  • u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)
  • spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy
  • depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce
  • neplést s mentální retardací, která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku
  • rozlišovat stařeckou demenci – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat
  • objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody
  • jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)
  • pseudodemence = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz

Léčba demence

  • je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení
  • podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí
  • čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe

1. Atroficko-degenerativní demence

a) Alzheimerova demence
  • hlavní zástupce této skupiny
  • 65% demencí
  • podstatou je, že se mění kvalita bílkoviny v mozkové tkáni a tím se mění i struktura mozkové tkáně (mění se i neurochemické charakteristiky)
  • její oficiální diagnóza se stanovuje až po smrti pacienta (podle patologie), za života pacienta jsou to jen úvahy
  • věk 65 let:
    • Časný průběh: příznaky se objevují před tímto věkem, tito lidé mají špatnou prognózu, demence nastupuje rychle a rychle mění tu mozkovou tkáň, tito lidé velmi rychle umírají
    • Pozdní průběh: po 65 letech,chronifikovaná, pomalá, prognóza je taky špatná, ale medián přežití je vyšší
  • postupné změny paměti, postupné změny kognitivních funkcí, změna kvality mozkové tkáně
  • tito lidé umírají na primární selhání organismu (na celkovou sepsi, nebo třeba na zápal plic), protože jak u nich ubývá psychická i fyzická aktivita, ten člověk skončí na posteli, inkontinentní, nakonec napojený na umělé dýchání
  • příčina nejasná (říká se, že narození dítěte po 40. roku matky, hliník nebo změny na chromozomech můžou mít vliv, ale nic není jasné)

2. Vaskulární demence

  • nejčastěji způsobena iktem (mozková mrtvice/infarkt)
  • do krevního řečiště mozku se dostane vmetek (Willisův krevní okruh, kde přichází karotis, karotidy, vertebrálky, krev levé a pravé půlky se nemísí → je poškozena vždy jen jedna hemisféra a často taky v rámci jednoho laloku)
  • čím rychleji je ta ischemická pleumbra v mozku zaléčená, tím lépe se zachrání ta následná porucha
  • vždy je součástí motorická porucha (ochrnutí, nebo dojde jen k výpadku funkcí, může dojít jen k náznaku ve formě parestézie a drobných poruch motoriky)
  • 10% z demencí
  • příčina: obezita, kouření, alkohol, diabetes
  • na CT uvidíme jen ložiskovou změnu tkáně /echogenitu (u Alzheimera je to fokální změna)
a) vaskulární demence s akutním začátkem
  • ten vmetek je velký a postihne kus určité mozkové tkáně
  • výpadek je najednou po té mozkové příhodě
b) vaskulární demence multifaktoriální
  • postupně se člověku do mozku dostávají malé vmetky
  • vždy když se mu tam dostane, dojde k nějaké malé poruše (parestezie, drobná koordinace), která se rychle obnoví do původního stavu (obnoví se cirkulace v mozku)
  • vždy při tom dojde k odumření té malé části tkáně, ale ten člověk normálně funguje
  • jde o opakovaný ischemický stav

3. Demence, které jsou součástí jiných poruch

a) Demence u Parkinsonovy poruchy
  • primární diagnózou je Parkinsonova choroba
  • degenerace bazálních ganglií (substancia nigra a neurotransmiter dopamin)
  • projevy: intenční třes, maskovitý obličej, třes, zpomalení, flexní držení těla, nahrbení, šouravá chůze
  • součástí této nemoci bývá demence způsobena Parkinsonovou chorobou
  • problém je, že se na počátku Parkinsonovy choroby se může objevit Parkinsonová deprese, může být obtížné odlišit P. demenci od P. depresi
b) Demence u Creudzfeld-Jakobovy choroby (neboli Subakutní spongioformní encefalopatie)
  • subakutní: znamená, že to nemá akutní začátek, ale ani chronický průběh (je to něco mezi tím), trvající spíš roky než desítky let, ale nezačne to během dní
  • spongiformní: agens, které to způsobuje, je nějaká houba nebo nejasný patogen
  • encefalopatie: vyjadřuje to organické poškození, tu změnu mozkové tkáně
  • demence se zde objevuje se v jakémkoli věku
  • dochází k poškození prakticky všech vyšších nervových funkcí, tyto poškození se rozvíjejí, postupně se přidávají neurologické poruchy a tato porucha končí do dvou let smrtí → ten člověk se dostane na nějakou mentální úroveň a z té se jakoby začnou okrajovat (ubývat) jeho kognitivní schopnosti a přidávat se neurologické potíže, pomalu přestane číst i psát a končí jako akinetický, hypomimický a mutistický (jakoby se vracel zpátky věkem), až nakonec umře
c) Demence u Pickovy choroby
  • velmi vzácná demence, postihuje především frontální a temporální lalok
  • vyskytuje se v presenilním období (50-60 let)
  • příčina nejasná
  • typický je emoční a osobnostní úpadek (mění se osobní a sociální fungování) → jsou zhrubělí, inhibovaní, nedodržují sociální chování, ale celkem dlouho mu vydrží paměťové schopnosti (paměťový a kognitivní deficit se ukáže až poté)
d) Demence u Huntingtonovy choroby
  • vzácná demence
  • genetický původ, změna na nějakém choromosomu
  • postihuje především frontální lalok
  • počátek v 20-25 let a letálně končí do 10-15 let
  • porucha sekrece dopaminu a bazálních ganglií
e) Demence způsobená HIV infekcí
  • infekčním onemocněním dochází ke změně struktury mozkové tkáně → zapomínání až úplné výpadky (projevy demence
  • člověk ale umírá na primární onemocnění (ne na demenci)
  • Dle MKN 10 se do organických duševních poruch řadí ještě:
    • Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
    • Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
    • Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
    • Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
    • Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha