Pojem pneumatu a psychologie stoiků: Porovnání verzí
(→Autoři) |
|||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
'',,Podstatou života je neustálé proudění; smysly klamou; tělo je pomíjivé; duše je nestálá, osud je záhadný; sláva je nespolehlivá. Krátce vše, co se týká těla, se podobá plynutá a co se týká duše - snu a dýmu. Život je boj a putování cizinou; posmrtná sláva je zapomenut. Co nás tedy může bezpečně vést? Jedině filozofie''''<ref>Aurelius, M. (1999). Hovory k sobě. Praha: Mladá fronta.</ref>. | '',,Podstatou života je neustálé proudění; smysly klamou; tělo je pomíjivé; duše je nestálá, osud je záhadný; sláva je nespolehlivá. Krátce vše, co se týká těla, se podobá plynutá a co se týká duše - snu a dýmu. Život je boj a putování cizinou; posmrtná sláva je zapomenut. Co nás tedy může bezpečně vést? Jedině filozofie''''<ref>Aurelius, M. (1999). Hovory k sobě. Praha: Mladá fronta.</ref>. | ||
+ | |||
+ | == PNEUMA == | ||
+ | * stoickou fyziku lze označit za jistý typ '''''panteistického monismu''''' | ||
+ | * reálně ve světě působí 2 principy: pasivní hmota a aktivní bůh, který je spojením ohně a vzduchu (='''PNEUMA''') | ||
+ | * toto božské PNEUMA proniká trpnou hmotou jako oheň rozžhaveným železem - ve všech věcech je tedy bůh (proto panteitický monismus) | ||
+ | * PNEUMA je také duše a rozum světa, který tak spiritualizuje a vnáší do kosmu božský řád | ||
+ | * '''Lidská duše''' je modifikací tohoto PNEUMA, není od něho rozdílná, nemá složky (jako Platón), ale jen funkce, které lze pozorovat při chování | ||
+ | * Individuální duše je tedy součástí duše světové, správně žít znamená žít rozumně v souladu s řádem světa (bohem). | ||
+ | |||
+ | == |
Verze z 19. 4. 2016, 06:59
Stoicismus
- nejvlivnější helénistická filosofická škola
- název dostala podle athénské sloupové síně (STOA), kde se scházeli její stoupenci
Autoři
- zakladatelem stoicismu byl Zenón z Kitia (336-264 př.n.l.) - původem foinický kupec, jenž měl při plavbě na rozbouřeném moři přijít o veškerý majetek; když obrátil svoji veškerou pozornost na filotofii, prý prohlásil: ,,Dobře jsem doplul, loď ztroskotav.
- Chrysippos ze Sol (280-205 př.n.l.) - vypracoval hlavní podobu stoicismu
- Panaitios z Rhodu (185-110 př.n.l.) - sídlo stoicismu na ostrově Rhodos, Panaitos šířil jeho myšlenky mezi římskou aristokracií, upravil přísné Chrysippovo pojetí, aby bylo blízké a přijatelné pro římské pragmatické myšlení. V tomto duchu poračoval i jeho žák Poseidónios z Apameie (135-51 př.n.l.).
- Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.) - vychovatel římského císaře Nerona, později pro podezření z podílu na spiknutí spáchal na rozkaz paranoidního Nerona sebevraždu.
- v češtině mu vyšly knihy jako: Výbor z listů Luciliovi, Útěchy
- Epiktétos z Hierápole (55-135 n.l.) - věnoval se hlavně etice, sám žil v prázdné chatrči, jeho životní zásadnou bylo: ,,Trp a odříkej se!
- Marcus Aurelius Antonius (121-180 n.l.) - 'filosof na trůně'.
- Ve svých zápiscích Hovory k sobě se věnuje filozofii, úvahám o stavu římské společnosti a hledání útěchy v těžkých časech v náručí filozofie.
,,Podstatou života je neustálé proudění; smysly klamou; tělo je pomíjivé; duše je nestálá, osud je záhadný; sláva je nespolehlivá. Krátce vše, co se týká těla, se podobá plynutá a co se týká duše - snu a dýmu. Život je boj a putování cizinou; posmrtná sláva je zapomenut. Co nás tedy může bezpečně vést? Jedině filozofie''[1].
PNEUMA
- stoickou fyziku lze označit za jistý typ panteistického monismu
- reálně ve světě působí 2 principy: pasivní hmota a aktivní bůh, který je spojením ohně a vzduchu (=PNEUMA)
- toto božské PNEUMA proniká trpnou hmotou jako oheň rozžhaveným železem - ve všech věcech je tedy bůh (proto panteitický monismus)
- PNEUMA je také duše a rozum světa, který tak spiritualizuje a vnáší do kosmu božský řád
- Lidská duše je modifikací tohoto PNEUMA, není od něho rozdílná, nemá složky (jako Platón), ale jen funkce, které lze pozorovat při chování
- Individuální duše je tedy součástí duše světové, správně žít znamená žít rozumně v souladu s řádem světa (bohem).
==
- ↑ Aurelius, M. (1999). Hovory k sobě. Praha: Mladá fronta.