Nerovnosti ve zdraví

• jeden z hlavních problémů současné doby v EU
• dokument Health 21 - Health for all in the 21st century
• autorem je WHO
• témata k této problematice:
• solidarita ve zdraví v Evropském regionu - velice problematické
• spravedlnost ve zdraví - každý má právo na zdravotní pomoc ve stejné míře,
• a to v takové, která je pro něj nezbytná
• nerovnosti existují - ve zdravotním stavu, ve způsobu poskytování pomoci
• počet diagnóz - způsob práce s nimi (kvantitativní x kvalitativní ukazatele)

EU Public Health Action Programme

• snaha pomoci zranitelným skupinám obyvatel (vulnerable groups)
• vychází z hodnot life expectancy a hodnot morbidity - patří sem i kvalita života (subjektivní data)

• nerovnosti ve zdraví - existuje prvek objektivně fungující nespravedlnosti
• není přímo znevýhodňující, ale ovlivňující a zároveň lidmi neovlivnitelné (vzdělání, socioekonomický status)
• nepatří sem ale problémy volby - kouření, nezdravý životní styl (věci vlastními silami ovlivnitelné)
• důležitý je subjektivní pocit nespravedlnosti
• je nepřijatelné, aby v Evropě nadále existovaly skupiny, které tuto nespravedlnost vnímají

socioekonomický status

• uvedeno Maxem Weberem
• proměnná založená na vzdělání, příjmu a vykonávané profesi
• v demokracii by mezi nimi měla existovat korelace, v minulém režimu ale byla neutrální nebo dokonce záporná

• nelze předpokládat naprosté odstranění nerovností
• celková rovnost lidí je nedosažitelným ideálem, který pouze ukazuje možnosti
• směřování
• od 12-13. století (počátek zakládání nemocnic) existuje pocit dostupnosti a bezplatnosti zdravotnictví
• zdravotní péče je ale dražší

program EuroHealthNet - Brusel

• zkoumá nerovnosti

Trackling Health Inequalities in Europe

• projekt hledající problematiku sociální exkluze
• koordinuje ho Skotsko (Edinburgh)
• zjišťování zda je v Evropě této problematice věnována dostatečná pozornost

• v Čechách existují podobné programy a projekty - Zdravé rodičovství - mladé páry, nechtěné těhotenství
• výživové zvyklosti Romské populace (bilingvní kuchařka zdravé výživy hlavně pro těhotné ženy romského etnika)
• chutný život - základy zdravé výživy pro seniory
• liší se průměrná délka života v různých zemích

gini index

• míra nerovnosti ve výši příjmů v dané zemi
• když je jeho hodnota = 0, všichni dostávají stejně
• index je vysoký např. v USA, UK
• u nás má 10% nejbohatších 5x vyšší příjem, než 10% nejchudších

Spravedlnost

• dělení:

1. založeno na pojmu equity = stejnost, politická korektnost, spravedlnost ve smyslu rovnosti = equality, každý má stejný podíl, přerozdělování (v komunismu), ve smyslu potřebnosti - needfulness, distribuce by měla být zajištěna podle potřeb
2. vertikální spravedlnost - zajištění dostupnosti péče těm, kteří mají velké problémy, horizontální spravedlnost, zajištění dostupnosti stejné péče lidem se stejnými problémy

• kritéria spravedlnosti se mění v závislosti na společensko-historických podmínkách:

1. kritérium potřeby - v rodinném systému
2. kritérium rovnosti - v přátelských vztazích
3. vítěz bere vše - v konkurenčních vztazích

Hlavní výzkumné linie

• Chadwickova studie (1842) - první publikovaná studie ukazující na nerovnosti
• Dreve, Whiteheadová (70. léta) - Health inequalities
• Sir M. Marmot - Whitehall study, ženy a různé choroby (studie na státních zaměstnancích), to, co tito lidé nemohou ovlivnit, ovlivňuje jejich zdraví a jejich přístup k péči

D. Black - Black study

• hypotézy:

1. individuální hypotéza - vyšší příjem je zárukou vyššího přístupu k péči bez ohledu na jiné ukazatele, zdraví bohatších tedy bude vždy větší, než u chudých
2. kontextová (ekologická) hypotéza

Kontextová hypotéza

• vychází z Wilkinsona
• záleží na srovnání s ostatními, distribuci příjmů ve společnosti
• nejde jen o to jak moc člověk má, ale jak moc má v kontextu ostatních (jak prestižní je které zaměstnání)
• kontextová hypotéza byla velice silná na začátku
• na zdraví nemá vliv přímo HDP ani nezaměstnanost apod., ale na distribuci a redistribuci těchto peněz
• zaměřeno na soudržnosti - důležitost sociální koheze a redistribuce prostředků
• na zdraví mají přímo vliv nerovnosti ve společnosti
• z toho by mělo vyplývat, že je v zájmu bohatých přestat bohatnout a začít naopak chudnout, aby jim bylo lépe, ale tato teorie se samozřejmě neujala

• psychosociální výklad - sir M. Marmot, vysoká koheze občanské společnosti je významný protektivní faktor
• materiální výklad - jak se klade důkaz na životní prostředí, bydlení atd.
• Makenbach chce opustit kontextovou linii, protože se její výstupy nepotvrzují

Důsledky kontextové hypotézy

• společnost sebou nese zátěž nejchudších
• pokud má společnost velmi chudé, ovlivňují zdraví i těch bohatých
• je tedy v zájmu bohatých, aby redukovali nerovnosti - měli by se vzdát svého majetku, aby byli zdravější

Mechanismy kontextové hypotézy

• Thoistová - nerovnosti ve zdraví jsou založeny na nerovnosti vystavení se stresu, lidé z vyšších skupin jsou stresu vystaveni méně
• Marmot - důležitost sociální participace, důstojnost, sociální integrita, kompetence a svobody
• K. Judge - ověřuje Wilkinsonovy studie a dochází k tomu, že neplatí zcela přesně
• Linch - podle jeho studie vztah prokázán nebyl
• Mackenbach - ukazuje, že Wilkinsonova teorie neplatí vůbec
• Wilkinson reaguje další studií - Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution
• Leon, Walt - ukazují, proč studie vychází právě takto, problém USA - funguje trochu jinak, takže je problém s porovnáváním

Hypotézy vysvětlující sociální gradient

• týkají se všech, bez ohledu na věk, pohlaví a diagnózu
• týká se všech chorob podle jejich přenosu, prognózy i toho, zda jsou duševní, nebo fyzické
• ukazuje, že zdravotní stav každé třídy je lepší, než si myslí její příslušníci, a vyšší, než u třídy nad ní
• platí u nemocí, kde není známo rizikové chování
• Wilkinson - bohatší lidé jsou vzdělanější a mají větší tendenci dbát na kvalitu
• lidé s vyšším vzděláním jsou bohatší, tudíž mají méně rizikového chování -> jsou zdravější, mají lepší postoje a hodnoty, lepší postoj ke sportu a návykovým látkám
• úplní abstinenti vykazují nižší životní spokojenost, než příležitostní pijáci (dle měření WHO)
• u pití alkoholu je důležité znát správnou míru, ale úplná abstinence není dobré řešení

Rizikové materiální podmínky

• špatné bydlení
• vysoké množství lidí
• psychiatrické diagnózy v rodině
• nízký socioekonomický status
• kulturní zvyky - mohou upravovat velikost zapojení lidí do rizikových aktivit

Výběrová hypotéza

• nízký sociální status není příčinou, ale následkem špatného zdraví
• nemocní lidé mají tendenci se propadat na sociálním žebříčku
• u nás platí, že bohatší okresy mají nižší nezaměstnanost a nemocnost
• socioekonomické faktory silně ovlivňují nemocnost, zvlášť pak to, jaké peníze člověk dostane jako nemocenskou
• dnes lidé stonají méně často, ale déle
• čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nezaměstnanost
• čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nemocnost
• čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší úmrtnost - mnohem silnější u mužů
• vnímaný zdravotní stav - jako špatný ho vnímají nejvíce lidé se základním vzděláním, jako spíše dobrý vnímají zdravotní stav od ukončení maturity - tzn. lidé s maturitou a vyšším vzděláním vnímají svůj zdravotní stav lépe